Gagarin: První ve vesmíru

když už se občas podívám na americké blockbustery, tak proč nezkusit i komerční ruské ;-). Stejně jak americké působí proamericky, tento je zas propagandistický směrem na východ, ale taková tehdy byla doba. Jinak je to průměrný „životopisný“ snímek, kde se dostanete bohužel jen trošku pod povrch tehdejších událostí a života Jurije Gagarina. Chyběl tomu nějaký náboj, který by děj oživil a zpestřil, a proto mě přišel málo komplexní a jednostranný. Znovu na hraně tří hvězdiček, ale tentokrát se přikloním k nižší známce - zase mě to tolik nebavilo. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (17.01.2014)

Od potvrzení tvrzení, že Země je kulatá, považuji lety do vesmíru (krom těch, co mi umožňují být on-line a čučet na bednu) za zbytečnou kratochvíli, zatíženou astronomickými výdaji, jejichž smysluplnější využití by lidstvu pomohlo v pevnějším stoji na zemi a tímto bych kosmický prostor přenechala mimozemšťanům, kteří jsou přeci jen lépe technicky i biologicky vybaveni, že... Nicméně, u Gagarinova pokusného výletu ke hvězdám se zcela vzdávám výhrad, ač nebyl úplně prvním, ale vzhledem k tomu, že si Lajka coby nedobrovolný astronaut své vesmírné dobrodružství naprosto neužila, budiž Jurimu přáno... například záživnější formu hrané oslavy jeho odvahy, které je propíraná heroická hudba ještě malá. Hojně zmiňovaného patosu bylo tak poskrovnu, že jsem ho málem přehlídla, víc mi vadil Gagarinův "švitořivý optimismus", jak trefně podotknul flanker.27 a tak nějak učebnicově strnulé, suchopárné podání - bez napětí v přípravách, bez emocí na orbitu - které si toto zasloužené prvenství určitě nezasloužilo. Škoda, no. (20.11.2014)

Tu a tam je propojení obrazu s hudbou tak patetické, že by i Michael Bay jen skromně pošlapával vzadu, Gagarinův švitořivý optimismus ala Lister leckterému Rimmerovi poleze na nervy, ale stejně se mi to líbilo. Bez výhrady výborné jsou všechny Koroljovovy scény. Ty měly výborně napsané dialogy a skvěle zobrazovaly dilemata otce sovětského vesmírného programu, který doslova vydupal ze země. Je na hranici splnění svého snu, zároveň se musí vypořádat s tím, že kosmonauti letí skutečně do neznáma. Jak bude reagovat jejich organismus, jejich psychika? A co technika, její spolehlivost není zdaleka stoprocentní. Někdy bych si skoro přál vidět film právě o Koroljovovi. Stejně tak výborné byly scény s Gagarinovým otcem, které zase obsahovaly lidské hledisko, emoce, strach, jistou míru pýchy a vnitřní boj. Představitel Gagarinova otce Viktor Proskurin je ve své roli fantastický, takové to opravdové evropské herectví, kde výrazy tváře jsou silnější než slova. Navíc měl jednu ze dvou nejlepších hlášek ve filmu. "Hele, do kosmu prej vyletěl nějakej major Gagarin, je to tvůj syn?" - "Ne, můj je jenom nadporučík, to se ještě bude muset něco napochodovat po buzerplace, než ho povýšej." Slabší naopak byly scény s manželkou, to byla taková povinná vata ve stylu "musíme tam dát něco ze zázemí, že má doma ženu, která na něj myslí". V porovnání se scénami s otcem maximálně průměr. chybělo mi i víc scén z výcviku a s kolegy adepty na let (což ale dohnala jedna výborná Koroljovova scéna končící slovy "už je čas skončit se stalinským náhledem na svět"). Obraz a kamera výborné, některé záběry vypadají takřka umělecky, taky se mi líbilo hlavně v závěru užití dokumentárních záběrů z oslav (které nikdo nemusel organizovat, tehdy byla radost na světě opravdu spontánní). Hudba místy taková trochu moc "bayovská", jak už jsem zmínil, ale nic rušivého. Snad jen to možná chtělo víc zdůraznit ten předěl "před letem/po letu", i když závěrečné shrnutí je docela trefné. Tak za mě spokojenost, není to dokonalé, ale slušné to ano. Jo, když jsme zmínil jednu ze dvou hlášek ve filmu, ještě musím tu druhou, ta byla ve scéně s Chruščovem: "Tohle je model nového výzkumného města. Tohle nové univerzity." - "A tohle?" - "To jsou talíře." Update 11.4.2020: čistě proto, že pro některé borce je zřejmě propagandou čistě ten samotný fakt, že Gagarin si drze dovolil být první, s čímž se velký bratr Amerika a všichni její řiťolezci, navzdory pozdějším nesporným úspěchům herr von Brauna nedokážou dodnes porovnat, posunu hodnocení výš. (12.10.2014)

Nedávno uplynulo presne 60 rokov od prvého letu a tak som siahol po tomto stále nevidenom filme. Zatiaľ som sa zaberal viac menej dokumentmi. A tie boli menej oslavné a nie tak rýchle. Gagarin len trochu pospomínal, pohladil psa a už bol v rakete. Našťastie film skákal v časových rovinách a tak sme sa dozvedeli aj čosi o tom, ako prebiehal tréning, výberové konanie, rivalita či priateľstvo s Titovom atď. Ten vzlet samotný bol celkom vzrušujúci, hoci viete vopred ako to dopadne. Zároveň obrázky na planétu Zem mohli byť fascinujúcejšie. Celkový obrázok Gagarina nie je ani tak oslavný, ako až romantizujúci. Je zahraný ako totálny dobrák, milujúci manžel a najvernejší priateľ. Že by bol až taký svätec? Manželka by o jeho neverách asi vedela hovoriť. Inak chyby v historických filmoch veľmi neriešim, ale tu je zaujímavý článok s niekoľkými: https://kob-forum.eu/2021/04/11/%d0%bf%d0%be%d0%b5%d1%85%d0%b0%d0%bb%d0%b8/ (14.04.2021)

P. S. Asi nie je náhoda, že film trvá rovnako dlho, ako Gagarinov let do vesmíru... ___ Súdruhovia prepáčia, ale keby bol Vostok skonštruovaný tak kvalitne ako tento film, rozpadol by sa už na kozmodróme. Prvú hodinu je to tak strašne mdlé a ukecané, že som skoro zhltol televízor. Plné veselých ruských ľudí a bodrej atmosféry ako v nejakom budovateľskom týždenníku. O pretekoch v dobývaní kozmu sa nedozvieme ani ň. Film ale ani celkovo nemá nijaký kontext - spolieha na to, že G. každý pozná. Ale načo sú tam potom tie dve scény s Chruščovom ? Z napätia sprevádzajúceho pioniersky počin dobývania vesmíru sa sem dostane len o mikropascal viac, celá tá vzrušujúca, nervná, súťaživá a paranoidná éra vesmírnych pretekov je tu neviditeľná, prekrytá vysmiatymi rozjuchanými mládencami, ktorých súperenie je až na výnimky priateľské, vedúcimi neveľmi dobre napísané dialógy, ale s dramatickou hudbou znejúcou aj keď netreba. Jediná negatívna postava je Nemčúr z druhej svetovej, ktorý takmer obesil Juriho brata, keď mu chceli ukradnúť vajcia – toť jedna z vecí, ktoré mali ukázať čo – že Rusom bolo ťažko a aj tak dobyli kozmos ? Celú hodinu sa tu vedie nemotorné rozprávanie, ktoré nedokáže vyhmátnuť nejakú zaujímavú linku alebo filmovo zdôrazniť dramatický moment, podobne ako vybudovať sympatie k postavám. Retrospektívne momentky z Gagarinovho života sú zaraďované mechanicky a pravidelne ako reklamy do kozmického letu, ktorý nemá žiadne mimoriadne filmové kúzlo - a keď ho konečne začne chytať, preruší ho ďalšia nesúvisiaca spomienka z kozmonautovho života. Celkovým dôsledkom je nulové napätie (nuda) a len veľmi slabé emocionálne zaangažovaniu diváka (mňa) – a púha sterilná prítomnosť ženušky a detí ako povinného doplnku na tom nič nemôže zmeniť. Herecky jednoznačne vedie Gagarin starší, ale jeho charizma skoro nemá čo hrať. Jedinou zaujímavejšou postavou filmu (vrátane prvého človeka vo vesmíre) je tak inžinier Koroljov – ale aj u neho sa film vyhýba akejkoľvek kontroverzií, ktorá by tento film učinila zaujímavejším. Až pri návrate na Zem sa konečne trochu zdramatizuje (plus zaujímavá scéna rozpravy o tom, prečo letí Gagarin a nie ten druhý), ale celkom zostáva rovnako rozhasený. (10.03.2024)