Purpurová růže z Káhiry

Celej film je postavenej na jednom napadu, ale v Woodyho rezii to proste funguje na vybornou. Prvnich dvacet minut je to takovy drama odehravajici se behem hospodarsky krize, takze jsem moc nevedel, co z toho nakonec bude. Jenze pak vylitne Jeff Daniels z platna a zacne naprosto kouzelna romanticka komedie. Vetsinu casu se sice dej vlastne nikam neposouva, ale tak nak to vubec nevadi. Navic Mia Farrow je tady naprosto roztomila a Jeff Daniels je v dvojroli uzasnej. Akorat me trosku zarazil zaver, precejen bych od takovyhle skoro az romanticky pohadky cekal nejakej veselejsi. (28.01.2009)

Po Manhattane asi najlepší Allen. Či už sa jedná o myšlienku, herecké výkony – Mia Farrow nebola v žiadnom inom filme tak krásna ako v tomto – alebo krásne balansovanie medzi fikciou a realitou. Film, ktorý bez najmenších pochybností ukazuje krásu filmového plátna a toho, prečo túžime žiť filmové príbehy v našom skutočnom živote. Prečo sa nechávame oddávať rôznorodým príbehom a prečo veríme v dokonalú lásku. Allen každým svojim filmom dospieva. Každý jeho pokus smerom dopredu vnímam kladne a oproti jeho ranným filmom stojacich len na trefných vtipoch je toto naozaj posun k súčasnému Allenovi, ktorý dokáže byť vážny aj vtipný a hlavne magický. Až pri tomto filme som mal možnosť si uvedomiť ako Allen pracuje s kúzlami a mystikou a ako ich podriaďuje svojej vízií. A aj napriek tomu, že sa jedná o jeho najlepší film, zároveň je to film neuveriteľne smutný. A čo sa ráta je fakt, že ten smútok je naozaj krásny. (22.04.2014)

Woody považuje Růži za jeden ze svých nejpovedenějších filmů. Proč? Protože tu předvedl své stěžejní téma - jaký je rozdíl mezi realitou a fikcí - realita je drsná, proto z ní utíkáme do fikce, která je opojná svými iluzemi, ale tato opojnost je pouze chvilková a právě jen iluzí, jak zjistí i hrdinka na konci. Nicméně tu skvěle předvedl onen rozpor, že "skutečné postavy touží po životě fiktivním, zatímco ty fiktivní chtějí skutečný", jak se to cituje ve filmu. Je to jednak velmi komické a zároveň i v podstatě pravdivé. Růže je Woodyho vyznáním lásky k iluzím a zároveň přiznáním jejich hranic. (16.07.2008)

Jeden z nejúžasnějších Allenových filmů - a paradoxně bych v něm bez znalosti režiséra nikdy nehledal právě Woodyho. Nádherná a téměř mysteriózní romantika a do puntíku přesné herecké výkony hlavní dvojice si mě do poslední minuty podmanily. Je mistrovský um rozesmát a držet divákův úsměv několik minut a o chvíli později ho upřímně rozplakat. (15.11.2005)

Všichni tři hlavní jsou naprosto skvělí, jen postava Mii mi lezla na nervy. SPOILER: Konec byl ovšem skvělý. Tedy skvěle načasovaný a skvěle deziluzivní. Vždyť vše, co se stalo předtím bylo jako z pohádky, jako z krásného filmu, kdy se objeví boháč a osvobodí mladou krásnou a milou dívku. Ale ten příběh přece nebyl film, ale mnohem víc realita. Myslím, že se tomu říká bovarismus (i když stejný problém měl před Madame Bovary už don Quijote), když člověk natolik podlehne fikci, že jí začne směšovat se svou realitou. A konec vypadal jako vyléčení, vystřízlivění. Ale ne. Opět se posadila do kina a za chvíli ji zase zářily oči a otevíral se úsměv. (06.04.2016)