St. Nicholas Is in Town
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Petr HapkaHrají:
Daniel Douda, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Alena Mihulová, Kateřina Kaira Hrachovcová, Pavel Nový, Barbora Hrzánová, Igor Smržík, Pavel Chalupa (více)Obsahy(1)
V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění. (Česká televize)
(více)Recenze (162)
Personál dětského oddělení si na noční službě uvědomil, že místo chlastání, pletení, večírků a opakovaných kontrol technického stavu polského Fiatu za plotem nemocnice, lze něco udělat i pro radost druhých. Kachyňův komorní příběh o lidských strastech, slabostech, touhách a zoufalé snaze skrýt to všechno před okolím měl v mé paměti jakousi zvláštní auru, ale ta teď po x-letech prakticky zmizela. Tohle nemám rád... ()
Příběh natočený na motivy knížky Jana Procházky „Lže a krade“ je podobně jako Počítání oveček zasazen do svátečního času. Je zajímavé, jak autorská dvojice Procházka – Kachyňa dokázala fungovat i po smrti Jana Procházky. A jak přesvědčivě zvládli vykreslit malý příběh s velkými hrdiny. Filmařsky vyumělkované: ať už to je detail na probouzejícího se doktora nebo na zdravotní sestru, pokuřující dvojici lékaře a hlavního dětského hrdiny. Výborný střih při přesunu "padlého Mikuláše" na sál. Opuštěnost, která může dopadat na některé lidi ve sváteční čas víc než kdy jindy, je zobrazena silně. Nádherná lyrická pasáž s kusem mikulášského roucha na plotu. Hapkova hudba nádherně ladí s atmosférou příběhu. Zaujala mě bezčasovost příběhu - na jedné straně jsou tam policejní škodovky – Favorit, na druhé straně nemocnice, nebo ubytovna spíš asociující 60. léta. Možná to je dáno tím, že Procházka příběh napsal v 60. letech. Zajímavý komentář: Radek99. ()
Představte si, že ležíte v nemocnici s nepříliš příznivými vyhlídkami, sestřička vám pustí televizi ("Ať tu máte aspoň nějakou zábavu!"), a v ní tohle. Stejné roční období, podobná atmosféra (ta filmová nemocnice je tedy ještě o dost pochmurnější). Absolutní pocit beznaděje, úzkost, sklíčenost. Dalo by se říct, že mistr Kachyňa nám zkouší trochu hrát na city, ale udělal to takovým stylem, že to nikoho neuráží. Během filmu se mu podaří vzbudit ve vás pocit, že kdyby to šlo, jdete toho Mikuláše pro děti shánět sami. Škoda, že se o tomhle neví víc, určitě by si to zasloužili všichni zúčastnění. Takže i když to tak ze začátku nevypadalo, ona sestřička to víc než trefila. ()
Tohle přesně jsou filmy a příběhy pro Karla Kachyňu. Navíc i Jan Procházka, který se svého zatím posledního realizovaného scénáře nedočkal, uměl dělat dobré věci. Tady mě ale děj nezaujal tolik, jako u jiných filmů. Sledujeme příběh chlapce, sestřičky, lékaře a vrchní sestry. Tím se příběh lehce tříští. A nejde moc do hloubky jednotlivých osudů. O chlapci víme jen to, že ho matka odložila a nemá o něho valný zájem. Hlavní sestra kdysi chodila s lékařem a proto varuje mladší podřízenou. Také se nedozvíme nic podstatnějšího. A ani vyvrcholení jejich příběhů vlastně není. ()
Každoroční trvalka. Karel Kachyňa mohl poslední scénář Jana Procházky (např. Ať žije republika) realizovat až dvacet let po jeho smrti, ale i tak se mu podařilo zachovat původní dobu vzniku (auta sice tvoří dobové favority, ale areál nemocnice jasně evokuje začátek 70. let). Poetická kamera Vladimíra Smutného, melancholická hudba Petra Hapky a především geniální Eliška Balzerová tvoří skvělý divácký zážitek. Pozadu nesmí zůstat ani na dětský věk fantastický Daniel Douda, který byl slibným talentem, ale po natočení tohoto snímku bohužel zmizel neznámo kam. Film byl sice natočen původně pro televizní obrazovku, ale naštěstí na klasický film, protože televizní záznam by v tomto případě sotva vytvořil onen poetický zážitek. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (6)
- Pôvodne chceli režisér Karel Kachyňa a scenárista Jan Procházka natočiť film na začiatku sedemdesiatych rokov. Avšak Procházka bol v tej dobe na čiernej listine komunistického režimu v Československu a jeho scenár nemohol byť realizovaný. (Raccoon.city)
- Ve scéně, kdy sestřičky shání doktora, Pipka (Alena Mihulová) nadiktuje telefonní číslo 26 318. Kateřina Hrachovcová na telefonu vytočí čtyřku a poté zcela jiné číslice, načež telefon zazvoní. (hermiona)
- Televizní premiéra filmu se odehrála v roce 1992, do kin se snímek podíval až v roce 1996. (M.B)
Reklama