Hudba z Marsu

Vtipná satirická veselohra „Hudba z Marsu" je společným dílem režisérů Jána Kadára a Elmara Klose, které naše filmové obecenstvo zná jako úspěšné autory filmu „Únos". Na literárním scénáři se podíleli oba režiséři s autorem námětu Vratislavem Blažkem, na jehož námět se právě dokončuje další česká veselohra „Návštěva z Oblak". „Hudba z Marsu" má bohaté humorné a groteskní situace se satirickým zaměřením a dotýká se svými šlehy i oněch nesčetných chyb a chybiček, s nimiž se každý z nás setkává v denním životě. Proto můžeme o filmu říci, že vedle dobrého pobaveni přináší i neméně cenné poučení. Filmový přehled 18/1955 *** *** *** *** *** Zážitky z filmu? ... So socialistickou agitkou rokov 50-tych to malo veľa spoločné, ale niekedy sa to úspešne skrývalo za prostučký príbeh. Krásna Alena Vránová s nevyholeným podpazuším, rezká improvizovaná skladba "Z pekla štěstí", prvé náznaky jazzu, strojení komunistiskí lídri rozedelní na tých bigotných a na tých "dobrých, ľudských". ... Smutno mi bolo kam klesol idol ženských sŕdc prvej republiky, Oldřich Nový, ktorý sa tam pišišvoril v kockovanej košeli, ako i Jan Werich kraučko sa rehotajúci v hľadisku. Záver? Aj Kadár a Klos museli predsa len nejako začať, aby natočili geniálny "Obchod na korze". 3*** (12.08.2009)

Mám rád odvahu a zásadovost Marty Semelové a celkově se mi zamlouvá i homo sovieticus, zvláště z poválečné éry prosperity a „optimistického festivismu“ (Jiří Tomáš Kotalík 24. 10. 2011 v Historie.cs/Socialistický realismus), protože je to konečně člověk vyléčený z toho, aby pořád jenom prahnul a pasivně, pacifisticky pozoroval, jak mu potomci mřou hlady; člověk, který pochopil, že co si myslel o ráji, je pouze představa utvářená jeho primitivními sekulárními zájmy, a že ho vlastně „milost boží“ nijak nedojímá. Dojímá ho cihla, horká klobása, město, Neumannova Továrna (Kniha lesů, vod a strání; 1914). V koruně stromu spatří Hanka dědečka: „To koukáte, děvenko, že? U nás jste v ráji a já jsem tu Pán Bůh. Totiž víc než Pán Bůh, já jsem tu předseda družstva.“ (29.12.2014)

Film se zacílením na nejširší publikum. Komedie, vyvolávající i po 60 letech tragikomická nedorozumění, když šmolkově vybarvené publikum nerozlouskne všeprostupující satiru na bolševický formalismus a všudypřítomné předstírání. Jo, Kadár z Klosem byli lstiví intelektuálové (a jako takoví kritizováni za nedostatečný budovatelský étos). Široké herecké obsazení v nedostižné kvalitě s postavami jak z karnevalu (Stalin s Berijou). "Je konec podvodům, Hudba z Marsu už neexistuje !" (28.10.2014)

Komářina jak má být!!! Tolik známých starých dobrých českých herců co muselo točit tuhle bolševickou imbecílni stupiditu tak to tu ještě nebylo. A těch mladých nadějných komáro-herců co to teprve rozjíždělo (Josef Bek) . Nádherné ale drsně reálné spojení což bohužel vytvořilo tuhle tu sračkovou záležitost říkající se film. (25.01.2008)

Z dnešního pohledu dost zvláštní film. Nikde žádná lesba, žádný homosexuál ani transsexuál. Žádná propagace multikulturalismu (i když to vlastně jo, je tam jeden Lájoš), Green Dealu nebo inkluze ve školství. Žádná politická korektnost, žádná energetická krize, žádné Me Too ani GDPR, žádný zákaz kouření v restauracích. A ani náznak protiruské propagandy! Jak bez toho všeho tehdejší lidé vůbec mohli žít? Inu, každá doba má svá témata a klišé, nad nimiž další generace budou nechápavě vrtět hlavou. (05.03.2024)