Režie:
Michael ČechÚčinkují:
Adela Vinczeová (moderátor), Bohdan Sláma, Olga Sommerová, Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Petra Špalková, Oldřich Kaiser, Simona Rybáková, Andrea McDonald, Irena Havlová, Vojtěch Havel (více)Obsahy(1)
Adela Vinczeová uvádí přímý přenos slavnostního předávání výročních filmových cen z pražského Rudolfina. Jubilejní předávání výročních cen České filmové a televizní akademie Český lev proběhne opět ve slavnostním stylu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina v sobotu 10. března 2018 od 20:00 hodin v přímém přenosu na ČT1. Šanci získat letos ocenění mají tvůrci 15 nominovaných filmů z celkem 51 celovečerních hraných, animovaných a dokumentárních filmů, uvedených do distribuce v roce 2017. O sošku Českého lva se filmy utkají v 15 kategoriích. I letos budou udíleny ceny za televizní tvorbu, a to ve dvou kategoriích. Vítězové budou v tomto roce oceněni novou soškou, křišťálovou trofejí v podobě lva, navrženou u příležitosti jubilejního 25. ročníku Rony Pleslem. Předávání cen jistě zpestří hudební vystoupení a zajímavé osobnosti české a slovenské kinematografie v roli předávajících. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Adela Banášová, vlastně Vinczeová, se snažila udržet ten večer pohromadě a z její strany v podstatě není moc co vytknout, respektive bych jí nevytkl vůbec nit. Hudební doprovod také skvělý. Řeči nominovaných příšernost a bohužel nulová invence, co se večera týká. Podobně jako na Oscarech, ale ty měly alespoň ta hudební vystoupení ve větší míře. Ocenění celkem zasloužená. ()
Už loňské výroční ceny byly ostudou, když ignorovaly docela slušné snímky, které vznikly a vše se nahrnulo jen jednomu filmu, který ale diváci mohli vidět v premiéře až o tři týdny později. A teď zase - samá Slovenka (na Českých! lvech) a samá politická agitka, která ve veřejnoprávním vysílání nemá co dělat. Ať si jdou umělci demonstrovat na Václavák, ale tohle mělo být o předávání filmových cen. Ani na festivalech politické písně nebývalo za komančů tolik politické agitky. ()
Obával jsem se, abych nebyl zklamaný a naštvaný poté, co mě potěšily Ceny kritiků. Kromě toho, že bych přál nějakou jednu, dvě ceny navíc Špíně a aspoň jednu cenu pro Kvarteto, jsem spokojený a myslím, že i večer probíhal tak nějak v klidu, bez trapností a nějaký ten tradiční česko-slovenský vtípek nebo naopak rýpnutí do aktuální situace u nás i na Slovensku. Nejvíc se mi líbil proslov Kronerové a překvapil mě Sláma bosý :-) Oldřich Kaiser po letech půstu začíná sbírat ceny a je to dobře, protože už dlouho tvrdím, že Kaiser a/nebo Lábus zachraňují spoustu českých filmů poslední doby, Po strništi bos je toho zářným důkazem. ()
Mám trochu zkreslený pohled, protože jsem přenos neviděl, byl jsem přímo v Rudolfinu v sále, takže mi asi ledacos uniklo. V zásadě ale s večerem spokojenost, kvalitativně slabší než Oscaři, což se dalo čekat. Výsledky jsou fajn, že se Bába z ledu utrhne a posbírá to nejlepší, to se taky čekalo, radost mi udělal i Kaiser a spousta nádherných holek (o šatech Táni Pauhofové a nádherným úsměvu Terezy Nvotové z foyer se mi bude dnes zdát). Výborný výstup Plesla a Neužila, trapárna Kohoutové a Gedeona. Že tam bylo tolik Slováků, no, toho si nešlo nevšimnout, ale v nejmenším mi to nevadí, Adela Banášová je jako moderátorka fakt dobrá. Co mi ale hloupé přišlo, byla ta píšťalka a další zvuky, když děkující přetahovali. A politika? Přímo v sále mě to otravovalo, ale když tu teď vidím to kvičení zemanovců, jsem rád, že ty proslovy padly, a mám nutkání jen kvůli tomu zvýšit hodnocení o hvězdu. Jen tak dál. Nakonec, tu Svěrákovu výzvu Pět vět jsem ještě večer podepsal taky. ()
Naprosto se ztotožňuju s komentářem uživatele Enšpígl (až na poslední část, protože nemám nakoukané polské a maďarské filmy). Adela je skvělá, šarmantní a má výborný smysl pro humor. Oproti tomu ta neustálá političnost na slavnostním večeru... Jo, takhle to dopadá když se umělcům pustí možnost živého přenosu. Taky mi vadilo, jak projevy díků zkracovala píšťalka Vladivojny La Chiy. Bylo to opravdu nutné? Vždyť většina lidí stejně jen přišla a řekla "děkuju". A strašně trapný mi přišlo předání ceny od Saši Gedeona a Bereniky Kohoutové - to jako natahovali čas nebo co? Ale vše běželo jako po drátkách, nikde žádný dlouhý zásek a minimum hudebních výplní. Takové tempo by měly mít oscary. ()
Reklama