Druhý tah pěšcem

I přes ideologicky zapáchající zápletku o tom, kterak americký průmysl vykrádá za mrzké dolary práci svědomitých československých vědců jde o slušnou podívanou. Dobré herecké výkony, vynikající kamera, skvělá hudba, reálné lokace a kvalitní režie řadí tento film do nejlepšího období Víta Olmera. Jaroslav Dietl si chtěl zkusit něco jiného než seriály o kombajnistech a prodavačkách a podařilo se mu napsat dobře koukatelnou tříhvězdičkovou detektivku ze které sálá atmosféra osmdesátých let. (14.09.2014)

Další nezvratný důkaz, že Jaroslav Dietl byl naprosto příšerný scénárista. Zase tu chybí jakýkoliv konflikt a životné postavy a navíc se ještě tentokrát dají věci do pohybu až v posledních deseti minutách. Za dvě hodiny si z tohohle filmu nebudete pamatovat vůbec nic, ovšem tentokrát je v tom Olmer namočený maximálně z jedné třetiny. (04.04.2010)

Scénář je zoufale tragický (až si zase někdo přede mnou bude defekovat z úst o tom, jaký byl Dietl megatalent...), na druhou stranu díky filmu dostáváme docela přesnou představu o tom, jaký voprc (slovy filmu ovšem "hodinářská práce") asi takové zaměstnání agenta muselo být... Heřmánek díky svému charismatu dělá tu v postatě nesnesitelně sterilní postavu kontrarozvědčíka aspoň trochu bérebl. Velmi vyzdvihnout ovšem musím jednak práci Olmerova dvorního kameramana té doby Oty Kopřivy, jednak hudbu velmi talentovaného mladého Soukupa. Oba elementy tento film o v podstatě hnusné šedivé době dělají až skoro zajímavým... (25.09.2010)

Špionážní detektivka kterou svým rukopisem perfektně nasnímal kameraman Ota Kopřiva. Vít Olmer byl v osmdesátých létech velmi zdařilým režisérem, který dokázal zdatně proplouvat jakýmkoliv žánrem. I tahle kriminálka je řemeslně odvedená velmi dobře a Jaroslav Dietl scénář napsal možná trochu překombinovaně, ale napínavě. Další plus za sexy Stanislavu Bartošovou, ta ženská má v sobě jiskru Femme fatale. (05.02.2018)

Mohlo to být horší a film si klidně mohl dát mat, ale ze svízelné situace se dostal. Na téhle šachovnici se Heřmánek a spol. pohybují poměrně krkolomně a provádějí s divákem riskantní tahy, až to vyvrcholí jakousi rošádou. Filmů o kontrarozvědce v českých končinách mnoho natáčeno nebylo. Zkušený Vít Olmer postupuje ve svých tazích svědomitě za cenu ošemetných tahů, kdy si dovolí s filmem kalkulovat, i za cenu naivního vyznění. Lepší je to s jeho filmovým přístupem, kdy film má parametry filmu pro kina, dobrou kameru, hudbu a velmi pestré herecké obsazení. K výjimečnosti filmu chybí přece jen poněkud zajímavější propracování charakterů, ale napínavé to celkem bylo, takže 60% to získává v pohodě. (20.07.2012)