Plavení hříbat

Film jsem jako holka měla ráda, k vůli Kateřině Macháčkové. Příběh mi v těch letech byl celkem fuk. Dnes mi fuk není. Natočeno bez zachycení poetické atmosféry Moravské vesnice, nudné téma ,,k zamyšlení". Režie bez invence. Jediný kdo to jakž - takž drží je Sovák a samotné plavení koní. (28.05.2014)

Jedna z psychologických sond do vesnického života jihomoravské dědiny normalizační éry a především do problému odcizení se svému rodnému prostředí a hledání budoucího životního uplatnění v rozporu s očekáváním svých blízkých. Řada známých herců bezchybně ztvárnila typické vesnické postavy; od Jiřího Sováka, jako zemitého "sedláka" (nyní už pouze družstevníka) s gustem se rýpajícího v žumpě, přes vesnického furianta, Vladimíra Menšíka, kterému flaška přerůstá pomalu přes hlavu, až po nadšeného tanečníka Josefa Somra, který by pro strážnický festival obětoval poslední trenýrky. Snad jen Vlastimilu Brodskému se v hnoji hrabat nechtělo, a proto se spokojil s menší rolí předsedy družstva. (10.01.2005)

Hynek Bočan trpí podle mě nějakou úchylkou k hnoji (viz Druhý dech) I já trpím mnoha úchylkami, tedy bych mu to odpustil. Toto je ale vážně průser, velmi amatérsky zvládnutý, nezáživný a nanicovatý. Na rozdíl od Dietla je tlačeno na pilu Hovna, krmení, krávy, bejci, koně. Pramálo se scénář věnuje osobním dramatům hrdinů. A přitom tolik příležitostí! Ten smrad v kravíně mohl být pouze kulisou pro příběhy obyčejných jezedáků. Je však hlavním tématem, stejně jako smradlavý kozel v rodině. Na úkor toho je opomíjená voňavá a sexy Jana Švandová. Není ten Bočan gay a fekalista? To by vše vysvětlovalo. (12.02.2012)

Hynek Bočan natolik vstoupil po Pasťáku v 70. letech do bezvýzznamnosti, až je to s podivem k jeho čtyřem výrazným snímkům předešlé dekády. V polovině let 70. stvořil snímek, který odpovídal politickému zadání - tápaní představitele nehumanitní inteligence, nejlépe technika nebo zemědělského inženýra (jako v tomto případě). Osobně se domnívám, že takovýto námět nutně nemusí být úplně hloupým a realitě nebyl zcela vzdálen, po scénaristické stránce se mi zdál věrohodným (podobné typy jako hrdinův otec jsem při svém působení na venkovské škole ještě v 21. století zaregistroval). Brzdou jsou herečtí představitelé (Ivan Vyskočil, Jiří Sovák) a vůbec celková neosobitá a zaměnitelná realizace. Domnívám se, že kdyby film točil Karel Kachyňa, film by sice zůstal ideově v linii normalizační propagace práce (svým způsobem ale dílo navazuje na ruralistickou koncepci zakořeňenosti postav sedláků se svou půdou) a užitečné inteligence, ale nesporně filmem alespoň zajímavým, nikoliv zbytečným. (08.01.2010)

Hlavním záporem tohoto Bočanova výseku ze života na vesnici, je jeho nevyváženost. První věc, která praští do očí, je počet obsazených hereckých hvězd v nejlepších letech (Somr, Brodský, Menšík, Sovák). S výjimkou Sováka ale mají všichni jenom drobnější role, do kterých je jich tak trochu škoda. Zvláštní je i poněkud statický scénář, situace nahozená v úvodu filmu se vlastně během filmu příliš neposune a ani hlavní hrdina v podání Ivana Vyskočila neprojde žádným větším vývojem. Co ovšem dokáže každý film nakopnout do úplně jiných rovin, je Zdeněk Liška a i zde jeho výtečná hudba (tedy s výjimkou té jedné odrhovačky) založená na variacích folklorních melodií poněkud kontrastuje a vyčnívá nad spíše průměrným, ale přesto docela příjemným filmem. (23.02.2013)