Neortodoxní

Hlavní hrdinka Esther se zmítá mezi ortodoxním světem svázaným tradicemi a množstvím zkostnatělých pravidel v jedné z newyorkských židovských čtvrtí na jedné straně a svobodným světem umělců v Berlíně plným neomezených možností na straně druhé. Líbilo se mi dějové rozvrstvení minisérie, v níž sledujeme osudy Esti ve dvou časoprostorových rovinách, jež se na konci spolu protnou. O židech a jejich kultuře má člověk nějaké základní povědomí, nicméně bylo poučné si o něco víc rozšířit obzory a nahlédnout pod pokličku tradičního světa a jeho zvyklostí, které byly chvílemi až mírně šokující. Vedle dramatické linie nabízí minisérie i několik úsměvných momentů - viz židovská sexuální výchova a židé vs. technologie. Ve výsledku obohacující a velice záživné tři a půl hodiny. (03.04.2020)

Nuž pochádzať z New Yorku nemusí vždy znamenať byť typickým američanom. Esty je toho živým príkladom. Únik Ester alias Deborah Feldman zo sveta židovských tradícií do sveta tých nám známejších konzumných tradícií bol určite správnym životným rozhodnutím minimálne preto, že vďaka jej príbehu vznikla táto miniséria, ktorá miestami skutočne pôsobivo zachytáva časť tradícií ortodoxných židov v NY. (28.03.2020)

Jedním z (mnoha) paradoxů židovského náboženství je to, že chasidské židovství, které považujeme za "echt" ultraortodoxní pojetí víry, je vlastně v židovské historii relativně moderní fenomén, protože vzniklo až v 1. třetině 18. století, tedy má cirka 300letou historii. Příběh se nemusí vztahovat jenom k radikálně konzervativnímu židovskému hnutí, podobný seriál by se dal snadno natočit v muslimském nebo konzervativně fundamentalistickém křesťanském prostředí, nemluvě o stovkách nejrůznějších náboženských sekt. Tématicky silné, ale vidím tam několik výrazných háčků, které mě nutí zůstat při zemi. Zajímavá je americká linie, která popisuje bizarní vztah členů chasidské komunity k okolnímu světu i sobě navzájem. Dala se ale rozvinout ještě výrazněji, protože jakkoliv je čtyřdílná série vlastně krátká k tomu, aby obsáhla pro diváka tak atraktivní prostředí, tempo je víc než vlažné a především v obou prostředních dílech máte pocit, že by měly přijít na řadu nůžky. Naproti tomu evropská linie už je vyloženě naivní a zkratkovitá, procesy, kterými musela hrdinka příběhu ve skutečnosti projít, trvaly reálně roky a tady vidíte úžasnou proměnu během několika dní pobytu v Berlíně. V takovém případě totiž nebojujete s právníky nebo nenávistnými členy komunity, ale s tím, co se vám od dětství ukládalo v hlavě a co vás formovalo. Tabu jsou ve skutečnosti ve vás a je nesmírně těžké je překročit. To se podle mě Neortodoxní přiblížit nepodařilo. Osobně myslím, že kdyby se seriál natočil skutečně podle povídky a nedošlo ke zbytečným úpravám, byl by zajímavější a hlavně pravdivější. Trochu rušivě na mě působila i představitelka hlavní role, která jako kdyby si odskočila z natáčení tragického příběhu umírající na leukémii nebo tuberkulózu, případně z prostředí koncentračního tábora. Poslední výhrada směřuje k uchopení vedlejších rolí coby karikatur. To se týká především manžela a jeho nezdárného bratrance. Celkový dojem: 55 %. (13.06.2020)

Vyvolená rasa, aspoň pro mě začíná zaujímat jedno z předních filmových míst v Evropě. Neortodoxní je další skvělou ukázkou, že to jde, když se chce. Je to velmi kontroverzní zamyšlení na téma ultraortodoxní židovská komunita. Hlavní hrdinka z této komunity utíká z nedotknutelné Ameriky do Evropy, konkrétně do Berlína. Působí to trošku komicky a přitažený za vlasy, protože v jisté době židé z Německa prchali, jak o překot. Němci milovali židy, jak cigáni práci. Jistý malíř s pověstným knírkem je nemohl, ani vystát a měl velkou potřebu od nich vyčistit svůj národ a začal trpět nehynoucí láskou k pracovním táborům, plynu a roztopeným pecím. Cítil z nich strach. Vždy měli moc, sílu, vliv a peníze. Ale zpět k seriálu. Esty je milá dívka, která svým neduživým zjevem ve mě vyvolávala soucit, už od pohledu a když se rozkryl náhled do její komunity, ani se nedivím, že vzala roha. Protože tyhle zhůvěřilosti může vymyslet jen totálně chorej mozek a já tohle nikdy prostě nepochopím. Všechno co je ultraortodoxní a ortodoxní je zhoubně bující nádor, který má většinou fatální následky pro ty, kteří to prostě nedají, je to život v pekle. Esty se z těch hrůz dokázala vymanit, aby se mohla svobodně nadechnout. Mohla si nechat narůst vlasy, mohla zpívat, normálně se oblíct.....zkrátka žít. Emoce se mnou cloumaly od začátku do konce a Esty mě několikrát dohnala k slzám. Shira Haas ji zahrála geniálně. A musím vzpomenout na Chalifát, který jsem prožívala stejně. Tyhle věci je potřeba vidět, aby jsme si uvědomili, jak se máme blaze, hlavně když jsme nasraní, jak je tady všechno na hovno. Svoboda je to nejcenější co máme. Tohle asi není moc košér komentář, ale já to tak vnímám. V tomhle bych nikdy žít nemohla a jsem ráda, že žiju tady. (10.02.2021)

dobře napsaná,dobře zahraná a silná kritika ortodoxního/extrémistckého čehokoliv.Jeden by si řekl,že podobné smýšlení už by v dnešní době nemělo mít místo,ale opak je pravdou a bohužel mi přijde,že jsou podobné tendence silnější a silnější.V tomhle je hezky vidět,že součástí jakékoliv podobné ideologie je i velká dávka pokrytectví...80% (21.04.2020)