Ukradnutá hranica
Režie:
Jiří WeissKamera:
Jan RothHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ladislav Herbert Struna, Rudolf Deyl ml., Rudolf Široký, J. O. Martin, Marie Nademlejnská, Milica Kolofíková, Josef Maršálek, Eduard Linkers (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
"Dobří lidi to nakonec vyhrajou. Dobří lidi jsou všude." Nevím, nakolik měli autoři tohoto filmu v úmyslu nějak více akcentovat toto humanistické poselství. Film je totiž jinak celkově založen na zobrazení konfliktu mezi zlými Němci a dobrými Čechy. Konflikt se přitom odehrává i přímo uvnitř smíšených česko-německých rodin (syn německého otce versus dcera české matky). Přesto to pojetí není tak černobílé a tendenční jako v některých pozdějších filmech s touto tématikou, které vznikly po únoru 1948. Na filmu určitě zajme výborná režie Jiřího Weisse, kterému se především podařilo skvěle vykreslit tehdejší dramatickou dobovou atmosféru. Vykouzlil ale i několik zajímavých detailů (zejména detail podobizny T.G: Masaryka na poštovní známce). ()
Dost dobře realisticky zpracované drama o dění v českém pohraničí v době mnichovské dohody. Má to hutnou atmosféru, která se s dějem jen prohlubuje. Děj je temný a vystihuje náladu té doby, kdy proběhla dohoda o nás bez nás. Dění člověka nenechá v klidu a stopáž uteče lusknutím prstu. Rozhodně film, který je jedním ze zlatých kousků československé kinematografie. 80% ()
Překvapilo mě, že dva roky po skončení války měli čeští umělci hned chuť skočit do něčeho, co se tváří jako válečný film předcházející události druhé světové války. Na druhou stranu se ale říká, že železo se má kout dokud je žhavé a tak je tenhle film hodně autentickou událostí, která hodně věrně vystihuje tehdejší nálady společnosti. A ještě k tomu je dobře natočena. ()
Bylo jasné, že jen co skončí válka, téma Mnichova musí být zfilmováno. Zde se tvůrci zaměřili na jednu pohraniční vesničku. A zpracování jen opravdu velmi dobré. Je zajímavé sledovat, jaké pocity asi museli zdejší Češi zažívat, stejně tak jaké bylo předmnichovské soužití dvou národů. To nám dnes už nepoví žádná kniha, jako tento dobový snímek. ()
Velmi dobře napsaný román, výborný režisér, ale neměl šťastnou ruku ve výběru herců. Bylo to těsně po válce, a tak se zřejmě i mezi herci "přetřásalo" co kdo dělal nebo filmoval za války, nebyl odpovídající dorost a výsledek byl takový jaký je. Dovedu si představit co by z toho námětu a s pozdějšímI herci (VALA, MAREŠ, ŠŮRA,JELÍNEK, KOSTKA) udělal takový pan KACHYŇA. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (7)
- Závodčí Jarda (Karel Effa) čte knihu „Vražda v muzeu“ od amerického autora S. S. Van Dinea, což byl ale pseudonym, pod kterým psal detektivky americký výtvarný kritik Willard Huntington Wright. Kniha vypráví o pátrání bohatého soukromníka po pachateli vraždy starého egyptologa a v ČR vyšla v roce 1930. (sator)
- Natáčelo se v obci Kalek (M.B)
- Film se natáčel pod pracovním názvem Dny zrady, který později použili tvůrci pro první část známé válečné trilogie Otakara Vávry. (Karlos80)
Související novinky
Magických 8: zatracované i opěvované filmy naší minulosti
Přípravy komorního filmového festivalu Magických osm, který ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravilo kino Ořechovka, vrcholí. Kromě ojedinělé příležitosti shlédnout filmové lahůdky, které… (více)
Reklama