The Ministry of Ungentlemanly Warfare

Fajn oddychovka, ale nič viac. Najnovší film Guya Ritchieho mi silno pripomenul Nehanebných Bastardov od Tarantina. Je to vojnový film, ale vojnový film trocha inak. Chýba pot, krv, slzy a atmosféra pekla na zemi, miesto toho prichádzajú cool hrdinovia ťažko nad vecou o ktorých sa príliš nebojíte, humor, hlášky, nadhľad, prehnaná akcia a podľa mňa aj výrazné ohýbanie dejín a ich účastníkov (Churchill ktorého vyobrazenie ma tu dosť vytáčalo). Kdežto Quentin vopred avizoval, že ide vytvárať vlastné dejiny a s realitou bude jeho film spájať len obdobie vojny a mená účastníkov, Ritchie si do filmu šupol reálnu operáciu Postmaster, reálne mená a záverečné titulky, ktoré hovoria o tom ako sa čo stalo a ako aktéri dopadli. No a po dopozeraní mám silné tušenie, že takto to teda určite nebolo a výrazne sa prikrášľovalo a zveličovalo. Už spomínané poňatie látky mne osobne bránilo intenzívnejšiemu zážitku a posunulo ho do mierne béčkových vôd. Akcie bolo pomenej a síce nebola zlá, no chýbalo mi v nej Rko a krv, kecov bolo na Ritchieho klasicky veľa, ale tentokrát absentovala scenáristická hravosť, údernosť a lepšie postavy. Ritchie zaexperimentoval, čo cením ale tentokrát mu to za mňa úplne nevyšlo. Aj keď prúser to nebol. 55% PS: aspoň že Eiza González bola nádherná ako vždy. (22.05.2024)

Občas prosáknou zprávy o výrobě filmu, který ve mně vyvolá jistá očekávání, jež posléze zůstanou nenaplněna. Což je bohužel případ tohoto snímku. Když točíte válečné dobrodružství, musíte v něm mít pár charismatických herců (viz Děla z Navarone, Kam orli nelétají nebo Tucet špinavců), ne partu zaměnitelných maníků. A taky dávku napětí, ne nudu, v jejímž rámci si H. Cavill většinou svižně vykračuje a zbraní s tlumičem nevzrušeně odstřeluje nepřátele jako na pouti. Když už sem mermomocí tahat srovnání s Hanebnými pancharty, tak jedině v tom, že i to je film, který moje očekávání v době premiéry nenaplnil. Ale byl aspoň zajímavý. (23.05.2024)

Na tento snímek jsem se velmi těšil, jelikož Guy Ritchie patří k režisérům s nejpestřejším filmovým záběrem. Bohužel, po zhlédnutí The Ministry of Undgentlemanly Warfare musím smutně konstatovat, že Ritchie tentokráte zůstává daleko za veškerým očekáváním. To je dáno především nuzným scénářem, který po většinu poměrně dlouhé stopáže pouze lacině šustí papírem, což má za následek vskutku nelichotivé množství hluchých či zbytečných scén. Dalším hřebíčkem do rakve zoufalého průměru je pak nezajímavá akční stránka, u níž jsem se musel vážně ještě jednou ujistit, že tohle opravdu točil Guy Ritchie – člověk, pod jehož rukama vždy vznikaly skvostné akční sekvence. Ve finále tedy tento projekt nespasí ani sympatické herecké výkony či fakt, že je to celé inspirované nezměrným hrdinstvím malé skupiny agentů za Druhé světové války. Je tedy vážně velká škoda, že výsledný produkt je jen jedna velká smutně průměrná promarněná šance. „If Hitler isn't playing by the Rules, then neither shall we?“ (17.05.2024)

Po Operation Fortune už druhý krát po sebe Guy Ritchie na voľnobeh. The Ministry of Ungentlemanly Warfare (kriste, kto tomu vymyslel ten dlhočízny názov) by chcel byť takými akčnejšími Inglourious Basterds, ale nato mu chýba silný Tarantinov scénar a postavy, a vlastne aj tá predošlá hravosť a tempo Ritchie filmov. Zostal tak síce technicky solídne natočený, ale pomerne obyčajný vojnový film, ktorý oproti iným Ritchieho kúskom je iba takou neškodnou a úplne nevýraznou jednohubkou. Akurát uvádzať pri podobnej komediálnej blbinke z druhej svetovej vojny prívlastok "based on true story" je pomerne nevhodné, imho. CELKOVO: 5/10 (18.05.2024)

Těšil jsem se moc. Gáj, druhá světová, nařáchlé obsazení a přesto celkem nuda, ze který to prostě nedokáže vytánout ani Henry natož Alan. Když dojde na akčí scény, tak jsou parádní a téměř bez výhrad, nicméně těch je tam fakt málo. Ve většině případů se vedou únavné dialogy kterým chybí údernost a i když se místy pomrkává po Hanebných panchartech, prostě to nestačí. Je vidět, že to psalo víc lidí než je zdrávo a Ritchie měl co dělat, aby to ukormidloval - jeho rukopis jsem cítil jen u humoru a akce. Špatný to nebylo, ale čekal jsem opravdu něco víc. Dávám 60 procent, palec stáčím mírně nahoru a začínám si myslet, že někdo v ČR má fakt čuch, protože po Beekeeperovi podle mě opět nešlápl vedle když to neuvedl do kin. (19.04.2024)