Oralfabet

Bože, tohle bylo otravný. Jako jo, pohodovej letní vibe, kvůli němuž jsem se na to podíval, tam asi je, ale toho není s vhodnou lokací zase až tak těžký docílit. Předvídatelná, přeslazená limonáda, která je ale zároveň plná dokonale nesympatických postav bez jakéhokoli náznaku hloubky nebo potenciálu pro zlepšení, to je mi teda kombinace. Hlavní herec postrádá jakékoli charisma, a postava, kterou hraje je zoufale nezajímavá. Když už tady na to kydám hnůj, zachovám se pěkně povýšeně a dovolím si použít citát z vlastní pět let staré recenze k (podstatně lepšímu) filmu Eighth Grade: "Vím, že když je někdo introvert, neznamená to, že ve skutečnosti nemůže být cool a zajímavý, jenže taky to rozhodně neznamená, že je cool a zajímavý automaticky prostě kvůli tomu, že je introvert..." Prostě jsem fakt nevěřil, že by se v tom aquaparku stal takovouhle legendou a všichni si ho tam zamilovali, a to, že by se bez vyvinutí jakékoli snahy zalíbil AnněSophii Robb (zvláštní jméno ke skloňování), to už je úplný sci-fi. Jakožto introvert s lehkou sociální fobií jsem se prostě absolutně necítil reprezentován, jen mě to vytáčelo. Ano, Sam Rockwell je bůh a charisma tady z něj srší na všechny strany, a táhá tenhle film z absolutní žumpy, ale jinak tady fakt vlastně nemám co chválit. Jima Rashe taky miluju (hlavně v Community), tímhle u mě ale fakt moc nezabodoval (nemyslím herecký výkon, ale tvůrčí podíl) a Nat Faxon na mě tady moc dobrý dojem neudělal - skoro čtyřicetiletý chlap, co se obsadí ve vlastním filmu do role plavčíka, co zneužívá své pozice k okukování zadků mladých holek a nejspíš si myslí, že ta postava je cool. Nemá to co říct, nemá to styl, kromě Rockwella to fakt nemá víceméně nic. A vsadil bych se, že podstatná část jeho dialogů byla improvizovaná. Mám trochu chuť tomu dát trojku jako škodolibý odkaz na Carellův úvodní monolog, ale za Rockwella a tu letní atmosféru solidní 4/10

Sexy Itálie, sexy herci ztvárňující postavy, které jsou tak akorát komplikované na to, aby mě bavilo je sledovat, jak se oddávají hédonistickým radovánkám a potýkají se se svými potlačovanými vášněmi. Luca mě poslední dobou fakt strašně baví. Čas rewatchnout CMBYN a pak kdoví? Třeba se v top10 najde místo. 8/10

Určitě nejsem připraven tvrdit, že Furiosa je lepší než Fury Road, ale hned po prvním shlédnutí jsem si docela jist, že jsem si ji já osobně užil víc. Fury Road je pořád naprosto singulární počin, dost možná nejlepší akční film všech dob, dechberoucí spektakulární podívaná atd... Ale jsem popravdě vděčný za to, že tenhle prequel dopřává taky možnost si oddechnout a hlavně toho ukazuje víc z toho fantasticky nehostinného, groteskního světa, který Miller vybudoval. Po vizuální stránce je tohle fakt lahůdka, stížnosti na CGI asi v některých místech chápu, ale mě osobně to nikdy z dění nevytrhlo ani v nejmenším, a jinak se mi spousta výjevů zaryla do paměti. Oceňuji taky drobné detaily jako přechod mezi záběry s vlasy zachycenými na větvi atd., to jsou věci, které (pokud si pamatuji) ve Fury Road člověk nenajde. ATJ nepřekvapivě skvělá, ale popravdě jsem si možná i víc užil sledování digitálně upravené miniFuriosy Alyly Browne. A Hemsworth s falešným nosem v totálním freak módu je taky parádní. Prostě moc nemám co vytknout, můžu si jen postesknout, že to asi údajně bude finanční propadák. Nemám moc rád takové ty fatalistické řeči o smrti kinematografie, sám jsem s filmy posledních pár let vždycky nadmíru spokojen, ale pokud na pokračování (nebo teda prequel) jednoho z nejoslavovanějších, nejzábavnějších a nejvíc cool filmů poslední dekády nikdo moc nechodí, je asi přece jen něco trochu v nepořádku. 10/10