Čarodějův učeň

Řekl bych, že je to jeden z absolutních vrcholů naší bohaté animované tvorby. Narozdíl od Honzíka a Mařenky, kde se Zeman inspiroval českou pohádkovou poetikou, tentokrát sáhl po látce z lužickosrbské mytologie, která se svou syrovostí blíží německým pohádkám a legendám ve stylu bratří Grymmů. Je to temná látka, kterou ocení spíš ti odrostlejší a nejlépe ze všech snad přímo dospělí, ale to je koneckonců v pořádku, protože pohádky v původním smyslu slova znamenaly příběhy ústně předávané především dospělým. Je v tom napětí, odvaha, sebeobětování i pořádný kus romantiky. Tenhle film mě fascinoval už jako kluka a hrozně rád se k němu vracím i dnes. Úžasné je i výtvarné zpracování. Je to jeden z vrcholů klasického ploškového filmu. A musím ocenit i dabing - vedle výborného Munzara si uznání zaslouží i Moučka, kterého jinak moc nemusím. Celkový dojem: 100 %. Čarodějův učeň je jeden z řídkých případů, kdy film vítězí nad literární předlohou. Není v něm méně fantazie, ale působí i díky hororové vizuální stylizaci. (13.06.2006)

nuda, převeliká, mnoho světlých momentů je zde ubito kupříkladu velmi špatně zvoleným dětským zpěvem, který absolutně neodpovídá vyznění filmu. Animace je ale relativně zdařilá (přesto rozhodně ne unikátní, jak někteří naznačují), snad kdyby se zkrátilo na jednu hodinu, takto to ani skvělý hlas páně Munzara nemohl vytáhnout v mých očích víš. Ale možná je to tím, že jsem film neviděl jako škvrně (19.01.2013)

Černý mlynář s rozpolcenou lebkou, temné síly, rakve, krev a šibeniční vrchy vs. víra v lásku, jenž rozbuší srdce. Strašte ale nyní tímto děti, co v 5 letech sledují z gauče (v levé ruce samostříl, v pravé meč) Van Helsinga na DVDéčku.. Animované zpracování lužickosrbské legendy s indickými kořeny znova potvrdilo, že práce filmového vizionáře Karla Zemana je v našich končinách i po jeho smrti krajně nedoceněná. (31.05.2010)

Asi prvá rozprávka na úrovni Mijazakiho, akú som zatiaľ mimo neho videl. A hneď z našich končín. Čo sa deja týka, niečo ako Faustov údel, ale z existenčných dôvodov. Nakoniec sa logicky ozvú city a prestanú stačiť kúzla. Obyčajný človek totiž zatúži po obyčajných ľudských zázrakoch. Fakt pekné. Toto som si hovoril počas filmu asi každých 5 minút. (30.01.2014)

Legendární převyprávění literárně vícekrát pojednaného lužickosrbského cyklu o jakési obdobě našeho Ječmínka nebo jiného srovnatelného hrdiny nepostrádá kouzlo starých pohádek prvních syrových sběrů první poloviny devatenáctého století (mezi pohádkami bratří Grimmů např. najdeme jednu s incestním happyendem). Režisér, výtvarník i oba herečtí vypravěči svými přístupy zůstali předloze věrni a ještě ji dále domysleli a dotvořili. Výsledkem je dílo více české než lužické a jeden z klasických vrcholů českého animovaného filmu, v té době oprávněně soupeřícího v míře kvality i pojetí a toho, čemu se dnes módně ne zcela přesně říká "filozofie" této svébytné části hrané kinematografie, s uměním americkým nebo západoevropským. A současně jeden z absolutních vrcholů našeho umění nejen dramatického vůbec. (26.08.2007)