On se bojí

Mainstreamový publikum vrní blahem. Což v tomhle případě nechápu😱. Mě to přišlo divný. Hodně divný. A to mám divnosti všeho druhu rád. Žánrovej mix, kterej na mě fungoval jen místy. Jako celek mě to vůbec neoslovilo. Kdybych na to šel do kina, vyhodil za to prachy a ještě musel přežít tu nehorázně přepálenou stopáž tak to bych byl asi pěkně nasranej. Z pohodlí domova jsem chvilku ale opravdu jen chvilku dokonce přemýšlel i o třetí slabší hvězdě. Jak už jsem psal pár povedenějších pasáží to má. Oceňuji celkovej vizuál, kameru a výkon Joaquina Phoenixa jinak to je ale nehoráznej maglajz. Takže 2hvězdy víc ani ťuk. (18.06.2023)

Ari Aster konečně dozrál a vytvořil mistrovské dílo, jež prolamuje běžné žánrové konvence a uvrhá diváky do tříhodinové bdělé noční můry. Jedná se o sofistikovaný psychoanalytický horor pro okrajové publikum; radikálně otevřený snímek pulzující významy, jenž vysloveně vybízí k interpretační hře. Ve svém fyzickém působení je navíc Beau is Afraid nebývale intenzivní, k čemuž vydatně dopomáhá zvuková stopa s nepříjemně zesílenými disonantními ruchy. V tomto ohledu snímek vyvolává reminiscence na Aronofského Mother!, avšak zároveň jde i o velmi lynchovský film, který nepostrádá hravost, symbolismus, bizarní humor či balancování po křehké hranici na pomezí reálného a imaginárního. O nejlepším snímku letošního roku již asi není pochyb. Jakožto zdejší hororový expert tak filmu Beau is Afraid uděluji plných pět hvězd. (23.04.2023)

Žánrový mišmaš, za jehož odvážné schválení si skutečně, jak říká samotný Ari Aster, zaslouží studio A24 smeknout klobouk. Tahle tříhodinová tragikomická komedie plná surrealistických výjevů a těžce uchopitelných momentů může snadno svádět k mnoha věcem, přesto je v mnoha ohledech snadné On se obojí vnímat prozatím za nejhodnotnější Asterův film. I přes tříhodinovou délku se v tomto filmu pořád něco děje, z dá se analyzovat z různých úhlů a je to jednoduše zajímavý film, který nepostrádá i krapet experimentální ambice. Dost možná sice On se bojí v závěru krapet opustí páru a jako celek není nejsilnější, dost zajímavých výjevů, audiovizuální žranice i další Phoenixův herecký koncert ovšem svádí k snadné spokojenosti.... (04.05.2023)

Nebudu lhát - byl bych radši, kdyby se Aster držel při zemi a měl svou novinku víc ukotvenou v realitě. Beau je bizarní mindfuck, na druhou stranu oceňuju - když už to muselo být - že se jedná o mindfuck toho typu, který NĚJAK chápete intuitivně, aniž byste si o něm museli číst kopec učených pojednání. Rozjezd je geniální, druhá čtvrtina velmi dobrá, ve třetí čtvrtině tomu trochu opadne tempo, závěrečná čtvrtá vyloženě rozpačitá. Hereditary i Midsommar na mě působily jako zcela soudržná díla, v nichž každý dílek zapadá do skládačky, u Beaua tento pocit nemám. Ba právě naopak, dokážu si představit, že určité sekvence mohly úplně chybět, závěrečná čtvrtina mohla být nahrazena něčím úplně jiným, a to aniž by se nějak zásadně změnilo vyznění či dojem celistvosti díla. I tak ale, film jako žádný jiný a je nutné jej vidět. (21.04.2023)

A zase tá povala... Aster sa po dvoch síce náročných, ale relatívne divácky friendly filmoch (berte to s rezervou) rozhodol nakrútiť surreálnu drámu, ktorá osloví len toho, kto sa bude zamýšľať nad tým, čo ktorý symbol/metafora/synekdocha znamená. Bez snahy o rozlúštenie všemožných implicitných významov je Beau is Afraid v podstate nepozerateľný. Ak sa ale naladíte, máte radi Charlieho Kaufmanna, alebo dokonca aj Wellesov Proces (to zistíte na konci) a svojim spôsobom aj Enemy od Villeneuva, je tu šanca, že môže ísť pre vás o intelektuálny zážitok roka (alebo posledných rokov). Samozrejme o inšpirácii Lynchom sa hovorí všade. Hor sa tak do lúštenia motívov vody (tam prídeme až k vode plodovej), pavúkov a tém, ako rozpadnuté rodiny, dysfunkčné vzťahy rodičov a detí, smrť, zmysel života a podobne. Je toho skutočne veľa, nie je to pre každého a ani byť nechce. (29.06.2023)