Naděje má hluboké dno

Průměrný televizní film o osudech rodiny, která prožívá hospitalizaci své babičky. Její osud se protíná s podobně postiženými kolegyněmi na nemocničním pokoji. Jedna z prvních (možná úplně první) rolí Ivana Trojana ve filmu ukazuje, jak veliká škoda pro český film byla následující desetiletá absence na české filmové tvorbě. Další herecké výkony velmi nevyrovnané ! (18.05.2003)

"Bude mi devětřicet !! A nebo taky nebude.. Vím dobře, kolik už jich tady zatřepalo bačkorama.." - "A počítala jste taky ty, co šly domů ??" Vedle nesporné skutečnosti, za jak kvalitní televizní film Jirešova Naděje má hluboké dno vlastně platí, když ta síla skriptu samozřejmě vychází už z výborného psychologického románu Jaromíry Kolárové, obludně nedoceněné, což však vzhledem k jejímu statutu komunisty protěžované scénáristky, nemůže překvapit, autorky a následovnice Karolíny Světlé a jejího mravního maximalismu, mě zaujala také ta až neskutečná fyzická podoba výborné Jany Dítětové s německou kráskou Simone Signoret.. (20.09.2015)

Velké televizní rozloučení s Janou Dítětovou ve filmu o smrti a umírání. Vynikající příběh bilancování lidského života, který si i přes všechna protivenství dokázal udržet svou nenahraditelnou hodnotu, by rozhodně neměl zůstávat stranou pozornosti, částečně také proto, že v něm máme možnost spatřit pětadvacetiletého Ivana Trojana v jedné z jeho prvních rolí. (05.07.2015)

Příjemné televizní drama, i když se tu jednalo o velmi vážné téma. Snesla bych ale ještě více dramatičnosti. Přece jenom se takový příběh v tv nevidí každý den. Bylo zajímavé sledovat myšlenkové pochody Jany Dítětové. Určitě by se s ní pár lidí rozhádalo, kdyby řekla na hlas to, co si myslela. Ale ona byla moudrá žena, která věděla, kdy má co říct. Přestože byla stíhaná těžkou nemocí, tak se dokázala starat o svého manžela, který měl těžkou sklerózu. Manžela hrál výborný pan Brodský. Osud se s některými lidmi prostě nemazlí. (20.02.2012)

Tak nějak nevím. Přijde mi, že se film láme na dvě části - první je hodně podobná Pozor, vizita!, ale bez toho nadhledu a humoru, druhá je o všetečné babce, která chce řídit život lidem kolem sebe. Ono to není špatné a ta závěrečná myšlenka je hodně zajímavá (zhruba v tom smyslu, že i když by si člověk v životě rád odpočinul a dělal, co ho baví, má být nakonec vděčný za to, co má, protože by nemusel mít ani to). Ale pocitově se ten film i přes zajímavé herecké výkony vleče, možná i proto, že ne všechny situace, charakter a dialogy jsou dotaženy do konce a přijdou mi poněkud povrchní, bez hloubky. (16.01.2018)