Tequila Sunrise

Myslel som si že to bude običajný akčný 80 kový film s Gibsonom(čiže niečo ako smrtonosná zbraň) kvôli tunajšiemu hodnoteniu a pritom to bol prekvapivo scenáristicky inteligentný romantický thriller s prvkami komédie. Zaujímavé je, že Michelle Pfeiffer tu vzruší človeka len tým že číta menu v reštaurácii. (11.08.2011)

Nic úchvatného, strhujícího to nebylo, spíše taková lehká nuda. Byl to přesný příklad filmu který je dobře (poctivě) natočen, přesvědčivě zahrán, ale už si ho asi nikdy znovu nepustím nebo jinak řečeno takto přesně podle mne vypadá průměrný film na který za pár dnů možná i zapomenu... - 7. 1. 2012 - 50% (07.01.2012)

Tak nudný film jsem už dlouho neviděl. Herecká trojice mě nalákala, ale zůstala krutě nevyužita. Film se nepříliš osvědčenému režisérovi Townemu zcela rozpadl pod rukama a z děje nejsem schopný popsat ani jednu jedinou minutu. Vlastně ani nevím, o co ve filmu pořádně šlo. Ano, snad jedině Michelle Pfeiffer a její půvaby měly dopad na moji smyslovou soustavu, ale jinak bída a utrpení. V tom filmu se za 111. minut, co trval, nestalo absolutně nic zajímavého, a když to tak vezmu, nedělo se tam vůbec nic. Silně pochybuji, že ho, co do nudnosti, ještě někdy něco překoná. Zůstává pro mě záhadou, co v takto slabě pojatém filmu, pohledávala mimořádně silná herecká sestava. Mimochodem, na tu dobu celkem slušný finanční rozpočet není na filmu vůbec znát. Místo slibovaného akčního nátěru jen kupa keců. Po takové ukázkové nudě se od stejného režiséra chystám na romantické drama "Zeptej se prachu". Dám mu ještě šanci. 20% (14.05.2012)

"Potřebuju 10.000 dolarů, Macu !! Ten Mercedes se zadřel !!" - "Ještě je v záruce !! Jen jim ho tam pěkně vem !!" - "Aaah, víš co je to za blbce ?? Tvrdí, že jsem nedolila olej !!" ;) Protože právě zde výborně dokazuje, jak nesmírně nadaným, jedinečným a hrátkami se syžetem posedlým je vlastně scenáristou, jisté je pouze jedno, Robert Towne píše jedny z nejzajímavějších a zároveň nejkomplikovanějších příběhů v Hollywoodu, v nichž nic není dané, nic není takové, jaké se být zdá, přičemž vždy hledá tu nejsložitější možnou cestu k rozuzlení, které diváka stejně mnohdy neučiní moudřejším.. Jeden si hned vzpomene na tu lahůdkovou Čínskou čtvrť.. A tak Teguila Sunrise poměrně silně se vzdalující běžným žánrovým konvencím, ač silně doplácí na neschopnost očistit, či zdůraznit hlavní dějovou linii, když to samotné skládání toho puzzle utvářejícího fabuli dá divákovi pořádně zabrat, platí za opravdu velmi velmi zajímavý snímek s opravdu velmi velmi zajímavými charaktery v příběhu o zkoušce, nejen láskou k jedné téže ženě, chlapského přátelství.. Zvlášť Gibsonův Mac "Neříkejte mi Dale" McKussic coby paradoxně upřímný grázl v kontrastu k postavě Kurta Russella zůstává zahalen tajemstvím vlastně až do samotného konce.. Výborně obsazená, skvostně odehraná i silně atmosférická záležitost, které prostě škodí Towne s tím svým paličatým hraním si na kouzelníka, co tahá z klobouku jednoho králíka za druhým ještě půl hodiny po představení.. (14.01.2014)

Review filmů s Michelle Pfeiffer #8: Robert Towne byl svého času považován za jednoho z nejlepších scénáristů ve filmové branži. Jeho dialogy měly říz a správnou pointu. Jenomže v tom právě spočívá problém se skvělými scénáristy nebo obecně lidmi, kteří rádi pracují se slovy: už o něco méně obratně pracují s filmařskými postupy. Takže zatímco vizuálnější režiséři rádi text upravují (respektive umazávají), aby mohli vyprávět obrazem, scénáristé/režiséři rádi vysvětlují skrze promluvy postav a ke svým textům jsou víceméně macešští. Ostatně Towne se tím ani netají, když celý film začne dialogem, který se odvíjí na pozadí černé obrazovky a úvodních titulků. Jako by nám říkal, že tady půjde více o slova, než o akci. A toto své úvodní prohlášení naplňuje do puntíku. Takže hlavní postavy mluví a mluví, zatímco se mění prostředí. Mluví doma, mluví v restauraci, mluví v autě, mluví v kanceláři, mluví na lodi a tak dále a tak dále. Někdy dokonce dojde k propojení (například nádherný západ slunce a dialog Rusella s Gibsonem na houpačkách), které dává pocítit, jak by to celé mohlo být ještě o třídu lepší. Ten film rozhodně je dílem umělce, nikoliv prázdným kalkulem: ať už z pohledu výpovědi (Towne do něj obtiskl své tehdejší problémy se starým přítelem Jackem Nicholsonem, se kterým se tahal po soudech), tak filmové inspirace (celé to působí jako pocta filmům ze 40. let, kdy muži byli ideální a ženy buď Mrchy, nebo Trofeje). Navíc je ze snímku cítit i potřeba vypovídat se z frustrace, které Towne cítil jako scénárista, jehož neustále někdo o něco žádá (stejně jako Gibsona v roli dealera drog). Tequila Sunrise je tak filmem, u kterého sice tušíte, že člověk za kamerou je velice chytrý a meta, ale není ve vašich silách to úplně docenit. Hlavní herecké trio je moc fajn (Michelle Pfeiffer si s rolí Trofeje poradí naprosto hravě a vtiskává jednorozměrné postavě uvěřitelnost, což rozhodně nebyl lehký úkol), Raul Julia všepohlcující a ta snaha nejít divákovi v ústrety sympatická. Pokud si dáte tu práci a zasadíte film do určitého kontextu, získá tím další dimenzi  – jenomže to by po divákovi neměl tvůrce nikdy chtít a ani to předpokládat. Je to prostě tak, že mezi výjimečným tvůrčím záměrem a výjimečným tvůrčím výsledkem je hodně dlouhá cesta, kterou se ne vždy podaří ujít. PS se spoilerem: Navíc, když vám celý film producenti zkazí happy endem, který je tak okatě nesmyslný (a zbytečný), a tolik v rozporu s veškerým směřováním, že to fyzicky bolí. (16.12.2021)