Sylvie

Ako tak pozerám, tento film nieje veľmi známy a je len dobre, že naň mnohí nenatrafia. A to aj napriek tomu, že v ňom hrajú dve veľké hviezdy ako je Daniel Craig a Gwyneth Paltrow. Film je dosť depresívny a smutný, čo mal byť zámer, keďže sa jedná o skutočný príbeh, ale zámerom už nemalo byť to, že je film veľmi nudný. A pre mňa tomu nepomohlo ani prostredie päťdesiatych rokov minulého storočia, pretože tieto roky ma v Anglickom prostredí neberú. Neviem komu by som tento film odporučil. Ak by som musel, tak asi len ženskému publiku, ktoré má rado pomalé romantické drámy, ktoré až tak romantické nie sú. (17.02.2015)

There are no windows, so I can't see what is in there. There is only a little grid, no exit. Na mě to poměrně dost silně zapůsobilo. Po shlédnutí filmu jsem se dívala na několik básní ze sbírky Ariel a myslím, že jsou vážně silné...oblzvláště báseň Daddy, jejíž úryvky ve filmu zazněly. Nevím, na kolik dobré bylo vykreslení skutečné podoby Sylvie Plath, ale Gwyneth se mi tu líbila. Možná ještě herecky zajímavější byl Daniel Craig v roli jejího manžela - úspěšného básníka Teda Hughese. Byla jsem doslova unešena hudbou Gabriela Yareda, pro tragická milostná dramata je jeho doprovod prostě dokonalý a dechberoucí (třeba - Anglický pacient), vždycky vykreslí tak zajímavou atmosféru a když se skladby místy mísí s úryvky básní, rozhodně to působí na mé emoce. :) Také vizuálně je film povedený. http://www.youtube.com/watch?v=DvCqhHWXYrA (24.11.2012)

Nemam pocit, ze som sa prostrednictvom tohto filmu o mojej oblubenej poetke dozvedela viac. Film je postaveny na pre mna nepodstatnych banalitach, malo sa sustredi na psychologicky faktor, ktory v jej zivote zohral obrovsku ulohu. Jej tvorbe je takisto venovany len minimalny priestor, co je skoda, lebo tato pozoruhodna zena mala svetu co povedat. Priemer. (16.02.2013)

Umělci to nemívají v životě snadné, ale to ani jejich blízcí. Mimoto dostává většinou člověk jako bonus k mimořádnému nadání i abonentku na deprese nebo alespoň nějaký zábavný druh duševní nevyrovnanosti. Snímek zachycuje ze života Sylvie Plath pouze osudový vztah z Tedem Hughesem, i tak je však zřejmé, že její labilita měla původ už v dětství, kdy ztratila otce. Po pokusu o sebevraždu a pobytu v psychiatrické léčebně ji drží při životě dvě věci: tvůrčí proces a milovaný manžel. Inspiraci se ale nedá poroučet a Teda od sebe Sylvie odhání svou žárlivostí a strachem, že jej také ztratí… Z celého filmu mi bylo smutno, zvlášť když jsem se dočetla, jaký byl osud ostatních členů rodiny, včetně Tedovy milenky Assie a jejich společného dítěte. Rozuměla jsem Sylviině dilematu mezi touhou položit své schopnosti na oltář lásky a intenzivní potřebou tvořit, cítila jsem ale i s Tedem, jehož chování se vzhledem k Sylviině duševní nevyrovnanosti kolísající mezi depresí a hysterií dá v zásadě pochopit. Byla ženou jeho života, stejně jako byl on pro ni osudovým mužem – u něj však zvítězil pud sebezáchovy. Gwyneth Paltrow v hlavní roli je Sylvii skutečně velmi podobná a díky Danielu Craigovi není z postavy Teda plochý filmový padouch, který nechá manželku napospas vnitřním démonům, ale člověk, kterého život postavil před neřešitelnou otázku co dělat, když se s tím, koho milujete, nedá žít? (více zde) (06.12.2012)

Jedním z největších kladů tohoto komorního snímku je bezesporu herecký výkon G. Paltrowové. Psychické utrpení, kterým její hrdinka prochází, se doslova odráží v každém jejím výrazu a pohybu, z jejích očí lze vyčíst zžíravou žárlivost, zoufalství i záblesky naděje. D. Craig svou odtažitou přítomností jen potvrzuje syrovou realitu neradostného manželství a ponuré interiéry nevěstí žádný happy end. Přesto tomuto příběhu něco chybí, leccos není vysvětleno a převládá v něm zvláštní neživost. (01.03.2009)