Reklama

Reklama

Atentát v Paříži režiséra Yvese Boisseta byl inspirován událostmi kolem zmizení marockého politika Mehdi Ben Barky. Kolem tohoto levicově orientovaného politika, který žil poslední roky ve Švýcarsku a usiloval o sjednocení zemí třetího světa v národně osvobozeneckém hnutí proti imperialismu, je stále mnoho nezodpovězených otázek. Jedno je jisté: v pátek 29. října 1965 se k proslulé alsaské restauraci Chez Lipp na pařížském bulváru Saint-Germain blíží Ben Barka v doprovodu marockého studenta historie Thami Azemmouriho. Na schůzku s režisérem Georgem Franjuem, se kterým se chystají natočit film o národně osvobozeneckém hnutí, však nedorazí. Na chodníku ho zastavuje policista a přinutí politika nastoupit do auta. Od tohoto okamžiku nikdo Ben Barku nespatřil živého ani mrtvého. Nevídaný skandál otřásl Francií, ale nikdy se nepřišlo na to, jak velký byl podíl francouzských, či amerických tajných služeb na únosu a zavraždění tohoto politika... Film Atentát v Paříži byl natočen v roce 1972, tedy sedmnáct let po dosud neobjasněné události. Francouzské tajné služby chtějí dostat do země opozičního politika Sadiela z blíže neurčené země třetího světa. Využijí k tomu jeho přítele novináře Francoise Dariena, kterému vyhrožují, že znovu vytáhnou jeho odložený případ. Záminkou má být cyklus televizních pořadů o politice a boji za osvobození, kterou se Sadiel zabývá. Ve skutečnosti Darien nevěří slibům o Sadielově ochraně, ale přistoupí na tuto hru a přemluví jej k návštěvě Francie. Na domluvenou schůzku, už Sadiel nedorazí... Známý tvůrce Yves Boisset si pro své politické drama vybral silné herecké osobnosti: Jean-Louis Trintignant jako novinář Darien, Gian-Maria Volonté coby neotřesitelný Sadiel a Michel Piccoli jako sadistický plukovník Kassar. (Česká televize)

(více)

Recenze (59)

charge 

všechny recenze uživatele

Typ francouszkýho polithrilleru u kterýho se divák na zdejší dialogy (politický žvásty) musí opravdu hodně soustředit, aby se neztratil a neunikl mu tak děj a souvislosti o komplotu nadnárodních rozměrů. Když už se ve dvou třetinách tou nudou plnou velice záživných debat prokoušete, čeká na vás sice trocha akce napětí a zvratů, přesto všechno to ovšem nedokáže ustát celkovou mdlost tohoto díla, který ani v tomto případě nezachrání kvalitní dabing. 35% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Pokiaľ nepoznáte podrobnejšie politickú situáciu koncom 60. a začiatkom 70. rokov v Európe (na blízkom východe, Alžírsku), prípadne ešte skôr, tak sa to za a) z prvej polovice snímky dozviete, alebo za b) budete mať v tom ešte väčší chaos. Prvá polovica nás vlastne iba pripravuje na tú druhú, filmovú, kde sa "konečne" začne diať niečo filmové. Asi by som si pre plné docenenie filmu prvú polovicu mal ešte raz pozrieť, ale nakoniec je zápletka jednoduchá. Pozadie už nie. Pokiaľ vám nestačí, že politikom nejde pri plánovaní zločinov o vyššie dobro ľudstva, ale iba o vlastný prospech. Čo je taká pravda, že je nakoniec jedno, kto s kým a proti komu. Film, kde nás Volonté presvedčí, že je kladný hrdina a Noiret naopak záporný, nemôže byť zlý. 70% ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Černí panteři mají právo říkat si v televizi, co je jim libo. A policie má právo je odbouchnout, když jsou ve vězení." Jestliže takhle vnímají demokracii v USA, tak není divu, že každý ohrožení americkýho vlivu končí nehodou, sebevraždou či zmizením toho, kdo se nemodlí k dolaru. Tak to bylo, je a já naivně doufám, že už to dlouho nebude trvat. Filmy jako tento na politickou špínu již léta upozorňují, ale ve světě internetu, her a mobilních aplikací se mozek ovčanů vymývá poměrně snadno. Já tyto snímky považuju za důležitý a přestože Atentátu v Paříži chybí k dokonalosti nejeden krůček, tak výpovědní hodnotu rozhodně má. ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Dokonalý politicko špionážní thriller, ve kterém nemůžete nikomu věřit ani nos mezi očima. Zatímco se Trintignant nechal postupně zmanipulovat do role prostředníka, organizujícího vystoupení bývalého marockého ministra Sadiela a přítele v televizní debatě v Paříži, začnou tajné služby a temné osoby v zákulisí, připravovat úplně jiné plány. Film nekompromisně ukazuje prorůstání zločinu do všech sfér státu (politiky, policie, médií...), kdy už se smazává rozdíl mezi tajnými službami a nájemnými vrahy a politika slouží jen jako nástroj pro ukojení osobních mocichtivých ambicí. Závěrečná scéna, kdy je bezejmenná rakev na jakémsi opuštěném spuštěna do jámy a pouze kmitající ruce neznámých osob ji zasypávají hlínou, je opravdu mrazivá. K tomu je film pozoruhodný vysokou koncentrací vynikajících francouzských herců sedmdesátých let (Trintignant, Volonté, Piccoli, Noiret, Bouquet, Cremer, Périer, Bouise, Seberg) a přesně dávkovanou, neklidnou a skličující hudnou Ennia Morriconeho. Tohle už se dneska netočí... ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nemám problém orientovať sa v politickej situácii šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov. Je mi známe aj meno a v hrubých rysoch aj príbeh Ben Barku. Boissetov  film je nabitý dobrými hercami, pozrel som si ho v čase, keď nie som ohrozovaný zaspávaním a napriek tomu nevidím najmenší dôvod na to, aby som mu dal viac ako tri hviezdičky. Vlastne ma potešil iba Morriconeho vklad do filmu, ktorý utlmil naivno-ľavicové ladenie príbehu. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama