Vera Drake - Žena dvou tváří

Velice nerad používám z angličtiny převzatou frázi "herec XY ukradl/ovládl celý film", ale v případě Very Drake jsem nebyl daleko od použití této floskule. Evropskou filmovou cenou, cenou BAFTA a cenou z MFF Benátky oceněná Imelda Stauton skutečně předvádí dechberoucí výkon. Důvodem, proč jsem se k zmiňovanému výrazu nakonec neuchýlil bylo mé "prozření", že nejen ona, ale i všichni ostatní herci předvádějí skvostné party a společně vytvářejí úžasně živoucí celek. Rodina Drakeova ve filmu žije a Stauton z filmu vyčnívá nejen pro své vypodobnění Very, ale i pro centrální postavení své role v příběhu. Vedle palčivých scén policejních výslechů (ne nepodobných trýznivým scénám v Prolomit vlny) si tak velice cením epizodek rodinného soužití Drakeových. V malém bytě, kterému Vera věnuje detailní a procítěnou péči, vyniká herecká bravura všech zúčastněných. Mike Leigh se nevyjdařuje k otázce potratů tak otevřeně jako jeho krajan Alan Parker k trestu smrti (Život Davida Galea) a je to ku prospěchu díla. Tento film totiž není ani tak o tom, zda "potraty ano či ne", ale spíše o tom, zda je fér, aby si je bohatí mohli nechat udělat na privátních klinikách za 100 liber, zatímco chudí musí spoléhat na "Very Drake". A především je pak tento film o rodině, jejím intimním soužití a lásce, kterou přervaly či poškodily dobré úmysly matky. V dobrotě až mesiaštví hlavní ženské postavy nacházím další z paralel s von Trierovým Prolomit vlny. Bohatý a nejen k přemýšlení inspirativní film je tahle Vera Drake. (19.01.2005)

Ono, do prvej polovice to bolo vynikajúce, potom však príde tá druhá, v ktorej Veru vypočúva polícia, a to už je održku. To som normálne išiel vyletieť z kože, chcel som skočiť do deja a jednu jej vylepiť, nech už to všetko konečne vysype! Práve kôli tejto " letnej sánkovačke" jednu hviezdičku uberám. (08.01.2010)

Byla to dobračka, kterou měl každý rád a ona každému nezištně pomáhala, měla několik zaměstnání, aby přispěla k blahu své rodiny. Ta žena si snad za celý život nepostěžovala nebo neposteskla. Jenže někdy není radno pomáhat, i kdby byly předchozí zkušenosti jakékoliv. Vera Drakeová je citlivě natočený film, který nikoho nedémonizuje navzdory vážnému tématu. Překvapilo mě, že tentokrát Leigh nehustil atmosféru sociálním dnem společnosti a natočil vcelku svižný film, který rozhodně stojí za vidění. (08.10.2008)

Válkou vyrabovaná Anglie 50. let. Syrovost. Herci, které by s nabídkou práce sotva oslovil nějaký módní časopis. Obnošené oblečení. Nepříliš prosvětlené interiéry. První polovina, kdy nás Leigh nechává bez jakékoliv manipulace sledovat každodenní úkony paní Very Drake, je právě díky autenticitě všeho okolo fascinující. Její ilegální provádění potratů režíruje se stejnou střídmostí a nezaujatostí jako drhnutí zábradlí, o to více má nejspíš vyniknout následné „vytržení“, náhlá konfrontace hrdinky s něčím jako je stát a zákony. Emoční účinek druhé, trýznivé hodiny, mě však i přes excelentní výkon Stauntonové naprosto minul. Na druhou stranu jsem si mohl s čistou myslí a racionálním odstupem přebrat, co si režisér/scénárista (pevný scénář fakticky neexistoval) o tématu(ech) myslí, resp., co chce, abychom si mysleli. Jak tomu u „těžších“ filmů bývá, není to jednoznačné. Nezpochybnitelné je jedno – spravedlnost nemá srdce. 75% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, Radko, Anglie (25.01.2009)

Dá sa povedať, že bez hlavnej predstaviteľky (a samozrejme scenára, do ktorého ju zasadili) by holá kostra príbehu bola len tuctovou snahou o porýpanie sa v téme, ktorá v morálnych názoroch patrí medzi najkonfliktnejšie. Určite práve potraty môžeme zaradiť do oblastí, ktoré 99% ľudí rozdeľujú na dva tábory. Tento film však nedrží ani jednej strane a brilantný výkon Imeldy Staunton dáva príbehu nový rozmer a neuveriteľnú hĺbku dotýkajúcu sa duše jednoduchého človeka. Duše dobrej ženy, ktorá nikdy nechcela nikomu ublížiť a predsa poskytuje pomoc, ktorú spoločnosť za ubližovanie či priamo vraždu, považuje. Duše tak jednoduchej, že pri plnom uvedomení si svojich činov sa nezadúša plačom od strachu z potrestania či od ľútosti nad tým čo vykonala, ale od hrôzy nájdenej v náhle otvorených dverách zakázanej izby svojho podvedomia, kam predtým nikdy nevstúpila. 4,5* (23.05.2006)