Pouta války

Bez nadsázky se dá říct, že Tae Guk Gi - The Brotherhood of War je korejským vojínem Ryanem. Monumentální válečný film zasazen do rámce současnosti. ____ Jin-tae a Jin-seok jsou bratři, první je starší a stará se o rodinu, protože otec zemřel. Navíc si má brzy vzít Young-shin. Jin-seok je naopak student a naděje rodiny - takhle to alespoň vypadá v roce 1950. Nedlouho později ovšem armáda Severní Korey napadne Jižní Koreu a oba bratři jsou donuceni odejít s dalšími naverbovanými. Protože Jin-tae chce zajistit, aby se bratr dostal domu brzy a živý, hlásí se dobrovolně na nebezpečné mise. Časem ho ovšem válka změní... ____ Pokud pominu sentimentální začátek a konec (ano, citlivější povahy budou potřebovat kapesník), je film poměrně krutý a brutální - co v Ryanovi se jen mihlo nebo bylo naznačeno, tady dostává mnohem víc prostoru - jednotlivé boje, ale i proměnování zprvu vystrašených či nadšených vojáků v chladné vraždící stroje. Nevraživost mezi civilisty, nenávist jižanů ke komunistům, popravy bez soudu. ____ Technické stránce není co vytknout - boje jsou natočeny skvěle a působivě, obrovský rozpočet se rozhodně neztratil. Herci v hlavních rolích též velmi dobří. ____ Celkově se jedná výtečné válečné drama, kterému toho Oscara budu přát. (21.11.2004)

Filosofická hloubka u válečných filmů je mi celkem putna, hlavně když mne snímek svou dramatičností a působivým zpracováním dostane do kolen. A to se Taegukgi povedlo dokonale. Jak je už u Korejců dobrým zvykem, emocemi ve filmu nešetří a vám nezbyde, než s pusou do "O" sledovat vypjaté drama dvou bratrů, jihokorejských vojáků, na pozadí velmi krutých, povětšinou zákopových bojů. Některé scény jsou neskutečně silné.. Na nelítostné souboje zoufalých vojáků na bodáky v mazlavém bahně zákopů, popravy lidí, kteří se z nedostatku jídla stali členy komunistické strany či se účastnili komunistických demonstrací, Young-shin a závěrečnou konfrontaci Jin-tae a Jin-seoka, na to jen tak nezapomenu. A že bych místy nedokázal potlačit slzy dojetí, to se mi ještě u válečného filmu nestalo. V mých očích byl vojín Ryan tímto korejským blockbusterem překonán. Král je mrtev, ať žije nový král! (25.10.2005)

Nádherný silný příběh, který je pohledem na korejskou válku z té druhé strany. Zaujme od prvního okamžiku a už vás nepustí až do konce. Válečné scény jsou velmi drsné (slabším povahám nedoporučuju), vykreslení charakterů postav velmi dobré, hudba výborná. Dlouho se mi nestalo, že by mi na konci filmu tekly slzy. (13.08.2005)

Jeden z nejlepších válečných filmů co jsem viděl a neustálý srovnávání se Spielbegovým Vojínem Ryanem si to naprosto zaslouží, spíš Spielberg by mohl být šťastný, ale řikat že Pouta války jsou jenom kopii je naprostá blbost, je sice pravda že oba dva filmy se zábívají vojenskou tématikou a oba jsou natočený úžasně realisticky, i když si myslim že Pouta války ještě o něco víc, ale jinak jsou to dějově naprosto odlišný filmy. Pouta války jsou o bratrským vztahu, který se po dobu války mění až v nenávist a Vojín Ryan je o hledání vojáka, kterému zemřeli bratři a tak ho chtějí poslat domu, takže nevim co je na tom tak stejný, ale jinak se tyhle dva filmy srovnávat dají. A teď když jsem tenhle film viděl, tak se mi Vojín Ryan zdál o moc horší. A to jak dějově tak i co se týče bitev, ty maj Pouta opravdu vychytaný a někdy ještě krutější než vylodění v Normandii a co je na tom nejlepší je, že takových bitev je tady hned několik. Korejci tady z těch bitev dělaj opravdový jatka a všechno to je ještě podpořený dokonalou kamerou, úžasnou hudbou a bezchybnými hereckými výkony. Jen tak dál, takovýhle filmy já můžu (21.09.2005)

Překvapivý válečný nářez, který zaujme výpravnými bitevními scénami i drsným příběhem dvou bratrů, z nichž scénář nedělá bůhvíjaké hrdiny a terminátorské nabušence, ale celých 140 minut je ukazuje především jako obyčejné lidi. Celé mi to připadlo jako kříženec Vojína Ryana, Olověné vesty, Čety a Dopisů z Iwo Jimy (které jsou ještě lepší), ale pocit, že bych sledoval snímek vykrádající své slavnější bratříčky, jsem neměl. (11.02.2011)