Mai wei

Ve válce byli všichni magoři, dokonce i ti hodní. Každopádně jestli se asijští tvůrci něco nikdy nenaučí, tak hudbu. Patos z ní čiší na sto honů a i když zní pěkně, kazí celkovej dojem. V čem ale vedou oproti zámořským kolegům z Hollywoodu je příběh, to je vždycky důvod, proč se na asijskej film podívat, oni mají totiž spousty příběhů (ač jsou protkány hutnými klišé), který dokážou svojí dokonalou technickou stránkou a brutálním pojetím pokaždý povznést nad laťku, kterou jim Amerika nastaví. (30.07.2012)

Mohl bych hledat a nacházet výrazy a slovní obraty, kterými bych jinými slovy vyjádřil totéž, co výstižně popsal ve svém vyčerpávajícím komentáři JFL, je to ale zbytečné, lepší bych nebyl. Podepisuji tedy jeho závěr. Mai wei je nesourodý kýč, kde brnkání na nacionální strunečku doplňuje smrtící dávka patosu a sentimentu. Korejská kinematografie mi k srdci nepřirostla a Kang jen zvýšil nedůvěru, kterou k ní chovám... Celkový dojem 25%. (05.06.2024)

Vo filme cítiť silnú režisérsku ruku pána Kanga. Podobne ako v Putách vojny, aj tu množstvo hrubosti, krutosti, násilia a vojnových „efektov“ tvoria doslova hradbu (kostru) pod ktorou ,ako tenký pramienok vody pod topiacim sa ľadovcom, sa šinie prúžik korejsky sentimentálneho a romantického príbehu dvoch chlapcov chlapov, ktorí si vyskúšali takmer všetko od ranného detstva v Kórei, ktorá bola v tých časoch pod gubernátorstvom Japonska, cez vojnu dokonca tri armády, (japonskú , sovietsku i nemeckú) až po olympijské hry v Tokiu (pamätám že vtedy excelovala Věra Čáslavská so zlatými medailami – kurnik a to mi bolo dvanásť). Ale späť k filmu. Tradične takmer europsky znejúci hudobný podmaz bol v jedenej časti (v pasáži filmu kde dvaja hlavní protagonasti putovali z ruského frontu do europy obsadenej Nemcami) silno poznamenaný úspešným soundtrackom Johna Murfhyho vo filme Sunshine. Ale toto na nich neprezraďte, nech sa nezačnú súdiť :) Filmu dávam 4 hviezdičky, za troška "za vlasy pritiahnutý scenár" sibírsku noc zavesený na lkane neprežije nikto tobôž nie dvakrát po sebe, no a púť od Permu až do Normandie .. kurnik, nech si z nás tí Azijci "nedělají šprťouchlata" !!! . Milovníkom vojnových filmov sa však film bude páčiť, a ja niekedy tiež mám vojnové filmy rád. (01.10.2015)

Korejec a Japonec v dětství přátelé, pak díky špatné souhře náhod nepřatelé, ale projdou japonskou, ruskou i německou armádou a stanou se opravdovými přáteli. Na základě skutečné události je to zajímavá životní pouť a osud obou. Film má reálně a dobře natočené bojové scény. Dva velcí běžci se bohužel společně konce války nedočkají. (28.01.2024)

Od režiséra filmu Putá vojny asi každý čakal niečo výnimočné. Príbeh, výprava, nasadenie, davové a vojnové scény sú miestami úchvatné, ale medzi dvoma hlavnými postavami z nejakého dôvodu nefungovalo to puto a iskrenie, ktoré tento spletitý príbeh potreboval. Paradoxne viem na tomto filme vymenovať viac chýb ako kladov. Prehrávanie hercov, prestrelený emočný náboj takmer v každej scéne, neustále niekto vrieska alebo plače, ale všetko korunoval, musím to jasne napísať - dojebaný strih...Režisér natočil skvelý materiál, excelentné bojové scény, ako napr. samovražedné útoky na ruské tanky, alebo celý pohľad na vylodenie v Normandii, ktoré je veľmi podobné tomu od Spielberga, ale z iného uhlu. Ak už mám natočený taký výnimočný materiál, nechám sa s nejakým pošahaným strihačom zavrieť v strižni a znehodnotím celý film?? Asi niet vo filme záberu dlhšieho ako 3 sekundy... Miestami je to naozaj chaos a aj to je možno dôvod, prečo postavy neprirastú divákovi k srdcu, aj keď by mali. Ťažko uveriť tejto ceste a zaujímalo by ma nakoľko je príbeh natočený podľa skutočných udalostí. Ako fanda žánru sa prikláňam k slabším štyrom, ale STRIHAČ BY MAL VISIEŤ V TOM RUSKOM LÁGRI SPOLU S HLAVNÝMI HRDINAMI, ALE OPAČNE... ZA VAJCA...70%. (24.02.2013)