Nový svět

Terrence Malick byl a vždycky bude zvláštní režisér, který bude filmy točit velmi dlouho, detailně, bude dohlížet na jejich podobu až do naprostých detailů a až s nimi bude natolik spokojen ukáže je světu. Problém jeho děl ať už je to Nový svět nebo Tenká červená linie, je opěvování krásy, která se dá nalázt všude okolo náš. Je jedno jestli je to jeho poetický pohled na vylodění, během kterého se nám v hlavě střídá boj s myšlenkami na naše milované co zůstali daleko od nás, nebo pohled na vysokou trávu, s kterou vítr lehce hýbe. Jeho pohled na svět je bláznivý. Vidí všude krásu a jeho obrazy jsou opravdu nádherné, ale je jich tolik v jeho filmech, že jim to až velmi škodí. Přesně na toto Nový svět hodně dojíždí a jeho snaha o krásu a ukázku Nového světa vyzní doprázdna. Je možná velká škoda, jak se nakonec naloží s postavou Colina Farrella a to, že Christian Bale nedostal moc prostoru také zamrzí. FIlm je nevyvážený a na 150 minutách ukazuje krásu a nevinnost nejen Nového světa, ale i lidí v něm žijících a žen co se zamilovávají do mužů.Jednoznačný oscar za kameru a možná film na zamyšlení, který vypráví nejen o láasce, ale i lidech co utvářeli podobu dnešního světa. (07.06.2006)

Takové filmy jako točí Malick, nebo jaké točil Tarkovskij či Vláčil by snad ani neměly být recenzovány. Jejich zamýšlený efekt na diváka je zcela odlišný, než jaký má 99,99% procent ostatních filmů. Nejedná se o přímočaré odvyprávění příběhu, ale o mnohovrstevnatou, nelineární, meditativní pouť osudy několika postav, jež na diváka nepůsobí pouze při sledování filmu, ale zanechávají v něm, je-li k tomu přístupný, nesmazatelný otisk, který rezonuje v jeho mysli ještě po dlouho dobu. Příběh samotný není důležitý, důležité jsou přesahy a souvislosti v jakých se film odehrává. V Novém světě se přemítá nad vírou, láskou, či smyslem života. Témat se však dá najít mnohem více, protože film je nejdendnoznačně uchopitelný a jakmile je natočený, dá se říci, že žije vlastním životem a dá se vykládat na nespočet způsobů. Osobně jsem byl Malickovým vyprávěním okouzlen, byť zejména částí ve které je ztvárněn její vztah s Johnem Smithem. Druhá část je již méně zajímavá. Zklamáním pro mne je angažmá přeceňovaného skladatele Jamese Hornera, který zde opět vykrádá sám sebe, tentokrát Statečné srdce. Naštěstí zůstala většina jeho hudby nepoužita a namísto něj jsou ke slyšení nepoměrně propracovanější kompozice Richarda Wagnera a Mozarta, které přeci jen komplikovanému epickému stylu sedí mnohem více. Vzhledem k slabší, byť důležité druhé části, a Hornerovi tedy dávám jen čtyři body, i když si myslím, že u takového díla je jakákoliv hodnocení irelevatní. (08.08.2011)

Akceptovat rukopis Malicka je trochu problém. Vše vsadil na éterickou řeč těla a domýšlení si a namísto striktního tahu směrem z komína vede diváka po obloucích, rozuměje po fasádě. A to doslova, ergo fenomenologicky, neboť ulpívá na povrchu (fasádě) věcí. Stačí říct jen tolik, že Farrell – v civilu snivec i buřič – zde vystupuje jako filozofující zbojník vypadnuvší z Andreje Rubleva razící myšlenku, že poznání ruší víru. (14.12.2007)

Terrence Malick (jeho Thin Red Line je mimochodom mojím najoblúbenejším vojnovým filmom - zaujímavé myšlienky, krásna hudba, nápaditá kamera a celkovo mi pomalé poetické tempo úplne sadlo) natočil ďalšie sebe charakteristické dielo. Aké je?.. Prvá hodina je zaujímavá. Úvahy postáv nepostrádajú kúzlo a dobre sa počúvajú. Pekné sú aj zábery ručnej kamery a hudba od Jamesa Hornera. Herecké výkony sú tiež pozerateľné, i keď Pocahontas by som si vedel predstaviť aj krajšiu (za ženu by som si teda radšej zobral tú animovanú). Tu už však moja chvála končí. Ako film pokračuje, začína aj nudiť. Tempo je veľmi pomalé, dej neskutočne rozťahaný a monológy postáv sa začínajú opakovať. Film pôsobí ako neúnosne dlhý videoklip. Dej sa dlho nikam neposúva, dialógov je málo a tie básnické monológy idú časom neskutočne na nervy. Unavovali ma, neustále opakovali to isté (Kto si?, odkiaľ si prišiel?, niečo k nemu cítim, ľúbim ho matka? atď...). Motívy lásky, prírody, vojny, tolerancie a civilizácie sú síce zaujímavé, ale len zo začiatku. Ich repetetívnosť je neskonale nudná a po neustálom lyrizovaní som už mal chuť začať lyrizovať o celkovej ignorácii tohoto diela. Strih by som označil za zbrklý, je to taký zlepenec pekných obrázkov. Režisér pri natáčaní nepoužíva storyboardy, necháva sa inšpirovať až momentálnymi situáciami na pľaci a natáča čokoľvek, čo ho práve zaujme. Vidno to na tom strihu , keď je raz roztržka medzi veliteľmi a o chvíľu je zasa všetko bez vysvetlenia v poriadku. Takýchto scén je viac...........Ak by to bol dokument o panenskej prírode Severnej Ameriky z dielne Discovery channel, šiel by som s bodovaním vyššie. Lenže je to film, ktorý rozpráva určitý príbeh. Ako som už poznamenal - Tenká červená línia je skvelá. Toto ma však neskutočne nudilo a uspávalo. Buď budete unesení Millickovou genialitou alebo skôr unudení jeho rozvláčnosťou. Ja som proste skoro zaspal. 2 ** za hudbu a kameru. 45% Viac nie. (28.03.2008)

S hanbou priznavam, ze toto je prvyfilm od Malicka, co som videl. Neviem teda do akej miery je formou bodobny tym predchadzajucim, ale prva pol hodinka ma rychlo vyviedla z omylu ocakavania niecoho velkolepeho a pompezneho. Naopak. Zo zaciatku hra hlavnu ulohu doslova Novy svet, ktory je pre hlavnu postavu doslova ako sen a naozaj to tak aj na obrazovke posobi, minimum dialogov, len jemna hudba v spojeni s krasnou kamerou. Velmi nezvicajny, silny zazitok. Hlavna dejova linia, resp. vztah hlavnych hrdino sa rozvija taktiez velmi pomalu avsak s potrebnou putavostou a so silnym koncom. Na adresu Farrella by som povedal, ze ten jeho frajersky fejs my uz prestava imponovat. Akoby to bol ten isty charakter s Miami vice. Doslova tie iste pozy a tvare. Taky Christian Bale ma pred sebou urcite skvelu karieru, napriek malemu priestoru ktory mal podal, urcite najlepsi vykon. Dostal som nieco ine ako som cakal ale sklamany ani nahodou niesom. 8.5/10 (15.02.2007)