Špinavá hra

Další ze drsných špinavých rolí mladého Michaela Caineho. Ty filmy mají své kouzlo, jsou inteligentně cynické, až nihilistické, ale často trpí fádní režií, malým rozpočtem, a nedopracovaným scénářem. Prostě Carter se nedá chytat každý den. Play Dirty patří k lepšímu průměru, ale nemá ani dostatečně vycizelovaný scénář, ani dostatečně dynamickou režii, na to, aby se dostal do áčkových vod. (04.05.2021)

Méně známý britský válečný film o skupině průzkumníků, kteří mají za úkol zničit německý sklad paliva. I když není tak profláklý, jako známější válečné filmy, rozhodně se může zařadit mezi ně. Proč? Protože na tehdejší dobu je až překvapivě realistický, válečná technika zhruba odpovídá, hlavní hrdinové mají mozky a myslí a hlavně němečtí vojáci nejsou jen pobíhajícími panáky, kteří střílí nazdař bůh, ale jsou chytří. Michael Caine a Nigel Davenport, i když mají rozdílné povahy, jsou jak sehraná dvojka. Prostě pěkně se na toto dívá, na konci pak jen zakroutíte hlavou, jaká že to válka je svině. Tak, jak v dnešní době máme válečné megafilmy typu vojín Ryan nebo Bratrstvo neohrožených, tenkrát právě tento snímek mohl patřit do těch nejlepších. (12.07.2010)

Chuťovka. Britové věděli jak na to. Trochu odtažitější přístup k postavám je tu dosyta vynahrazen cynizmem a krásně vykreslenou atmosférou hnusné, pískem nasáklé krajiny, ve které se děj odehrává. V podstatě každý, možná až na Michaela Caina, je tu sebestředná svině, co něco dělá jen když musí. Cesta na místo "akce" je pomalá, plná vyměňování pneumatik a nudy. Závěr, který by dnes ve filmech Michaela Baye mohl být bombastickým finále, je podán úsporně a realisticky. Brilantní konec mě donutil se suše usmát a jít na pět. (04.02.2011)

Senzace! Špinavá hra pro mě znamená nejen další dílek do skládačky zvané "Michael Caine", ale rozhodně i jeden z nejlepších viděných (proti)válečných filmů. Popsal bych ho jako kombinaci Tuctu špinavců, Lawrence z Arábie, Železného kříže a Divoké bandy. Všem milovníkům žánru a zmíněných snímků, kteří na můj komentář narazí, tuhle lahůdku doporučuji. Jenom pozor - až skončí, možná z ní nebudete mít zrovna dvakrát dobrý pocit. Je to zkrátka drsný film o zvláštní jednotce, která je doopravdy zvláštní. Michael Caine i Nigel Davenport za své kreace zaslouží velké uznání, stejně jako režisér De Toth, kterému se podařilo ukuchtit spoustu nezapomenutelných scén (vyjíždění útesu, zastávka na výměnu pneumatik, písečné bouře, přepadení skladu paliva a pochopitelně i mrazivé finále). Dávám jim všem pět špinavých hvězd. (18.12.2010)

Jsou filmy, po jejichž zhlédnutí pochopíte, že musíte urychleně změnit hodnocení řady filmů příslušného žánru, protože jste nuceni poměřovat jejich kvalitu právě zhlédnutým kouskem. A stejně tak je to u Špinavé hry, protože ta předčí na podobném námětu postavený mnohem slavnější a lépe hodnocený válečný film Tucet špinavců, nemluvě o jeho četných napodobeninách, nikoliv jen o příslovečný chloupek, ale o pěkných pár koňských délek. Je mnohem realističtější, promyšlenější, cyničtější a stále překvapující. A taky hodně nekorektní, s pořádným šlehnutím do vlastních řad. Mít takovéhle zmetky ve vlastní jednotce, to už pak ani nepotřebujete nepřítele. A ještě nebezpečnější než německé zbraně jsou výkyvy počasí a rozmary vlastního vedení. Pátá hvězdička unikla jen o malý kousek, v podstatě je tam jediný logický zkrat, kdy bych očekával v krizové situaci spíš vyhnutí se odpovědnosti a následnou kapitulaci než boj na ostří nože. Přesto je to snímek, který potěší a potvrzuje mnou odpozorovaný paradox, že slavné válečné snímky mnohdy nestojí za nic a naproti tomu téměř neznámé kousky, které má v oblibě jen hrstka fajnšmekrů, patří k nedoceňovaným perlám. Michael Caine potvrzuje, že patří k těm hvězdám filmového plátna, které si své postavení tvrdě odpracovaly a umí hrát na jedničku. Celkový dojem: 85 %. (23.06.2012)