Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Hana CielováKamera:
Karel FairaislHudba:
Jiří ŠkorpíkHrají:
Dagmar Havlová, Viktor Preiss, Filip Cíl, Jakub Grafnetr, Tereza Ramba, Jan Šťastný, Svatopluk Skopal, Václav Knop, Eva Režnarová, Ladislav Ondřej, Martin Kraus, Jan Unger, Veronika Kánská (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na studijní stáž do Kanady odlétá mladý gymnasista. Strašně se těší, a ani nevnímá podvědomý strach rodičů, a nejvíce pak své matky. Když se pak daleko „za velkou louží" stane tragédie, obrátí to život všech aktérů tohoto příběhu naruby. Zamíchá jejich osudy, životy, pocity, náladami, i budoucností... Ale nepředbíhejme... Scénář televizního filmu napsala zkušená scénáristka Hana Cielová. Základní zápletka filmu vznikla podle skutečné události, o které se doslechl dramaturg Bedřich Ludvík a vyzval autorku Hanu Cielovou, zda by podle ní nenapsala televizní film. Hana Cielová reálnou situace domyslela a uzavřela do dramatického příběhu, který zasáhne všechny diváky bez rozdílu věku... Po delší odmlce se před kameru České televize vrací Dagmar Havlová. Roli jejího manžela zahraje Viktor Preiss. Jejich syna zahrají hned dva herci - Filip Cíl a Jakub Grafnetr. Jeho přítelkyni hraje Tereza Voříšková. Režisérem je Zdeněk Zelenka. (Česká televize)
(více)Recenze (102)
Ač se scénář snaží býti stupňujícím se, nedaří se mu to a bystřejší divák nemůže být vývojem nikterak překvapen. Nicméně i v čitelném scénáři, záplavě patosu a klišé se najdou chvilky, které jsem sledoval se zatajeným dechem. Závěr, kdy je všechno suchým hlasem vysvětleno je ovšem rána pod pás a sráží tento počin do průměru zapomnění. ()
Tentokrát jste mě pane Zelenko nepotěšil a ani já vás nepotěším. Hned v úvodu mi to začalo být jasné ,když jsem spatřila "velkého černého ptáka". ...no a jak to bylo dál? Hudba tak "testkná"..... Dáša s Viktorem ,seč se snažili co mohli ,působili trochu upoceně a chvílemi lehce amatérsky. Hlavně ten Klárčin záchvat byl další chvílí ,kdy jsem si říkala ,že s Kanadskou nocí končím.....jo a pan Skopal ,to mělo být co? ()
Rozpaky. Velké rozpaky. Měl-li ten ideální otco-syno-matko vztah co nejvíce kontrastovat s tragédií, která následovala, a s pocity pozůstalých členů rodiny, přestřelili tvůrci víc, než bylo záhodno. Tohle se snad nevidí ani v Soukromých pastech. A ten havran měl být volným pokračováním Arabely? Škoda přeškoda, paradoxně jeden z mála uvěřitelných momentů zachycující psychiku zhrouceného člověka pro mě byl citový výlev matky (Havlová). ()
Celý film je postavený len na rodičovskom smútku, máme sledovať teda herecké výkony Preissa a Havlovej, či to zvládnu zahra, čo je pre nich na jednej strane hračkou (hoci sem tam prichádza neznesiteľná hystéria), ale na strane druhej to dejovo nesmeruje nikam. Ostatní herci sú inak prehliadnuteľní, nemajú priestor, taká Voříšková sa len tak mihne. ()
...a budeme fňukat a fňukat a fňukat. Není se čemu divit při takovém tématu. Jenže v tom filmu nebylo prostě nic, co by nějak stálo za pozornost. Stala se tragédie a lidé se s ní musí vyrovnávat. Nechci působit nějak cynicky, ale tohle už tu bylo mockrát a nějaké indiánské legendy v pozadí z tohoto filmu žádné novum nedělají. Navíc syn manželů Vránových byl tak nesympatický, že jsem byl rád, že zmizel. Dagmar Havlová hrála zoufalství tak, že nasadila zfetovaný výraz, což bylo k nevydržení. Viktor Preiss zahrál svůj vysoký standard a je škoda, že mu scénář předepisoval tak rychlé zvraty v myšlení. No a Tereza Voříšková sice moc prostoru nedostala, ale moc pěkně se na ni koukalo. ()
Reklama