Predátoři

Film, u kterého jsem po dni úplně zapomněl, že jsem ho viděl. Neprojíždět profil Adriena Brodyho, tak bych to možná nikdy neohodnotil a to by byla škoda, protože zrovna tenhle pokus o natočení původního Predátora pro dnešní publikum je fail inter-galaktických rozměrů. Nevadí mi ani tak skutečnost, že akce je nezáživná, až to bolí. Hlavní problém vidím v postavách a obsazení. Rodriguez sice točí (a nechává jiné točit) filmy podle svého gusta, ale koho proboha napadlo obsadit do role bad-ass mariňáka Pianistu? A co to "šokující" odhalení na konci? Pojmout to jako love story mezi Bragou a Brodym by mi už možná vonělo víc, než tahle hokus pokus míchanice, která se snaží uspokojit jak nostalgického fanouška, tak pubertálního mládež. (15.12.2010)

Predátora 1 i 2 prostě miluju, ale bylo mi jasný, že od tohohle nemůžu očekávat nic úžasnýho, takže jsem radši čekání moc neprožíval, ale nakonec i přes takový trošku béčkový zpracování to bylo dobrý. Navíc Nimrod hned na začátku zcela jasně naznačí, že se nebude snažit převálcovat předchozí díly, ale spíš na ně navázat a i si z nich něco vzít, takže mě hned potěšil typickým a geniálním predátorským hudebním podkresem, okopíroval pár nejznáměnšjích scén a já si okamžitě vybavil predátora jedničku s Arniem a už to jelo, akce střídala akci, Adrian Brody v roli drsňáka seděl, což jsem teda čuměl, příběh slušnej a hlavně do predátorských filmů sedící a ostatní postavy dobrý na porážku. Jediný, co mi trochu kazilo náladu byly docela průměrný triky, to i v Predátorovi 1 byly lepší, takový poctivější, tohle je celkem hnusně digitální,ale dalo se to vydržet a film jsem si rozhodně užil. (25.09.2010)

Rodriguezův vysněný projekt nezklamal a po dlouhých 20 letech (!) má nejblíže k originálnímu predátořímu feelingu od časů Hopkinsovy dvojky. Antal se opět musel hrdě popasovat se slabším scénářem a jeho jednou za čas probleskující zkratkovitostí a slaboduchostí (zběsilé seznámení úvodního osmera, neustálé osvětlování situace za asistence hlášek typu "Jak to víš?" - "Také jsem to dělal", "To samé bych udělal já" atd. atd.) a spolu s Johnem Debneym tvoří výjimečný tandem, zdatně navazující na zapuštěné kořeny původním filmem. Tajuplnost, zorientování se v situaci, všudypřítomný neklid, kráčení nekonečnou džunglí – zkrátka kus pořádné atmosféry, daný poctivou expozicí a sladěním s povědomě zneklidňujícími tóny. Díky tomu neshází zlomovým momentům vysoký faktor děsu (scény prvních dvou úmrtí) a filmu styl, než to celé s nástupem Fishburnea zamíří i s laškovným variováním motivů z původního filmu o třídu níž směrem k tuctovosti a nadutosti obou filmových crossoverů. Z nezanedbatelného, přesto stále málo šťavnatého týmu (z postav Gogginse a Taktarova šlo jistě vytěžit víc, co do individuality se ve srovnání s původním týmem bohužel nikdo nevyrovná ani Ponchovi či Hawkinsovi) vyčnívá skvostně amorální Adrien Brody a rázná Alice Braga, samotní predátoři jsou pak jediným faktorem, který se Antalovi a spol. nepodařil úspěšně oživit. I tentokrát shází aura neporazitelného, krvelačně zákeřného monstra, jež budí hrozivý respekt, s vypnutím chameleoního módu, stržením masky a vůbec vystoupením z anonymity přestává být v druhé půlce trio predátorů atraktivní a platí spíše za zaměnitelný likvidační prostředek než za soběstačnou ikonu. Snad příště, v které budu za stávajícího týmu milerád doufat. 7/10 (15.07.2010)

Nimród Antal aspoň sčasti vrátil pôvodnej sérii pôvodnú fazónu a ja som z kina odchádzal celkom spokojný. Realizácia zápletky mohla dopadnúť aj horšie, ale aj tak mi tá jednoduchosť príbehu počas celého diania trošku vadila. Inak bolo všetko zvládnuté slušne, dusnota džungle sálala na celú sálu, akčné scény veľmi slušné, prehľadné a rezké, ale keby nebolo oprášených hudobných kompozícií od Silvestriho, tak nadšenie vyprchá veľmi rýchlo. Ale aj herecké zloženie si celkom slušne sekundovalo, dokonca som postrehol aj pár veľmi vydarených hlášok. 75%. (20.07.2010)

Predátoři by se chtěli tvářit jako obohacující pocta originálu, ale je z nich nakonec takový slabší a podivnější remake. Bohužel to, co fungovalo před dvaceti lety jako nekompromisní nářez, působí dnes v psychologičtějším (?) pojetí občas úsměvně a občas unaveně. Zklamání je o to větší, že úvod plný zmatených drsňáků a napětí sliboval opravdu hodně. Když se ale ve finále scénář rozhodne zapojit strategickou stránku věci a začne nešikovně přidávat komplikace a zvraty u samotných lidí, jde dolů i úplně všechno. A nezachrání to ani fajn herecká dvojice Brody-Grace. 50% (08.01.2011)