Broderskab
Režie:
Nicolo DonatoKamera:
Laust Trier MørkHudba:
Jesper MechlenburgHrají:
Thure Lindhardt, David Dencik, Nicolas Bro, Morten Holst, Hanne Hedelund, Lars Simonsen, Anders Heinrichsen, Jon Lange, Lena Bjørn, Claus Flygare (více)Obsahy(1)
Zakázaná láska uvnitř spolku neonacistů. Když Lars odejde z armády, protože je mu kvůli nařčení z obtěžování znemožněn kariérní postup, dostane se přes starého známého náhodou na sraz dánských neonacistů. Jejich předseda v inteligentním Larsovi vidí velký potenciál a snaží se ho získat pro svou věc. Lars se postupně skamarádí s Jimmym, jedním z nejaktivnějších členů skupiny, který ho má připravit na plnohodnotné přijetí do organizace. Zatímco společně opravují přímořskou chatu, kterou organizace využívá pro ubytování zahraničních hostů a oslavy, postupně jejich vzájemné pošťuchování a špičkování přeroste ve vášeň. Jenže být gay, je v očích pravicových extremistů ještě horší než být imigrant. Dramaticky napjatý film se díky mixu queer a proti-extremistických témat stal žádaným artiklem na festivalovém trhu a obrazil několik desítek mezinárodních přehlídek i bez GLBT zaměření. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Konec mozna zbytecne prekombinovany a hrajici na city, me ale nezlomili:-). Herecke vykony tradicne (jako snad v kazdem danskem filmu) vyborne, snad ony jsou hlavnim duvodem, proc film videt. Pokud tedy nejsi gay ci neonacista (ti jsou ovsem dost zdiskreditovani). Jinak uz me ty filmy o homosexualech zacinaji trochu nudit, ...sama laska mezi kovboji, neonacisty, Zidy, Zida s Palestincem, policajty, vojaky, neonacisty, DeDeRony... ()
Broderskab se vlastně nijak zvlášť neliší od ostatních filmů s neonacistickou tématikou. I tady hlavní hrdina nakonec poruší tabu, což pro něj bude mít nakonec fatální následky. Nicméně homosexualita,která je v tomto případě ústředním motivem, dělá přeci jenom Bratrstvo jedním z nejlepších filmů o neonacistické scéně. 90% ()
Film dobře vystihuje podstatu neonacistických skupin a soustředí se na vykreslení paradoxní situace, kdy mezi dvěma neonacisty vzplane homosexuální láska, tedy něco z hlediska jimi vyznávané ideologie naprosto nepřípustného. Vyprávění pečlivě buduje situaci před klíčovým zvratem i po něm a rozehrává atmosféru napětí vycházejícího z hrozby protivení se vůči striktním pravidlům. ()
„Co to říkal o gayovi u vodárenský věže?“ - „Ebbe je naštvanej, že skončil v nemocnici.“ - „Proč?“ - „Bojí se, že půjde na policii.“ - „Ne, proč jsi ho zmlátil?“ - „Protože byl gay. Trik je v tom zmlátit jen gaye, kteří to tají, protože ti se bojí to někomu říct. V naší organizaci nemáme gaye rádi, víš?“ Lars je zhrzený vyhozením z armády a otrávený snahou rodičů řídit mu život. Jeho osamělost a vyděděnost zaujme neonacistického předáka Tykkeho, který v něm vidí silného potencionálního člena Strany. Larsova ostrá zásadovost se začne otupovat…Zajímavý náhled na nečekaný vztah uprostřed neonacistické skupiny. Baví počáteční nevraživostí, postupným oťukáváním, dobíráním se až skutečným jiskřením. Neměl jsem problém těm 2 jejich vzplanutí věřit, stejně jako přicházející obavy, pochyby, podezíravost. Natolik byli Lindhardt a hlavně Dencik přesní. A Bro byl zase dokonalý představitel demagoga, který ví, jak jednat s lidmi. Konec byl nevyhnutelný, přesto jeho podoba trochu překvapí, aneb co člověk zaseje, to i sklidí. Vidím to na solidní 4*. ()
Podobne kontroverzných námetov je v posledných rokoch spracovaných veľa, takže snímok nemôže prekvapiť, ani šokovať. Nakoniec si myslím, že o to sa ani nesnažil. Dej plynie nenápadne, potichu. Herci sú veľmi fajn, z dvojice je výraznejší David Dencik, Lindhartd mi z nejakého neidentifikovateľného dôvodu vadil. Najsilnejšou stránkou filmu je špecifická hudba, ktorá nikdy nehrá zbytočne. Len ten záverečný "výkrik", vyvrcholenie, nezakričalo tak, ako by si to téma žiadala. Jednoducho to so mnou nijak nepohlo. ()
Reklama