Trans

[imdb: 6.9/10] | me: Veľmi slušné obsadenie, zaujímavý príbeh, eskapádne finále. Film vo mne zanechal zmiešané pocity - ale toho príjemného charakteru. Nebudem sa zamýšľať na relevantnosťou deja, ostanem verný svojim prvým dojmom a tie sú viac pozitívne hoci pomiešané a jemne zmätené. Do you want to remember, or do you want to forget? (02.12.2013)

// No, tomu teda říkám bordel. Ale zábavnej bordel! První cca půlka filmu relativně klasický heist thriller, jenom s maličko pozměněným konceptem, pak přišla jedna celkem cool písnička a při ní zásadní "AAAAWWW YEAAAAH!" moment a od té chvíle se to zvrhlo do absolutního nečekanýho finále, kde se to jen hemžilo twistama. Možná jich tam bylo až příliš, také to možná nemuselo být ke konci až tolik ukecané, Boyle si pohlídal kameru a obrazově se jedná o jeden z nejhezčích filmů roku, takže klidně mohl závěr nechat vyprávět jen pomocí obrázků ale nevadí, i tak zbývá celkem solidní film - jako obvykle platí pravidlo: kdo chce příliš, nedostane nic a kdo nic nečeká, bude bohatě odměněn. A teď mě omluvte, jdu si to přetočit zpátky k "AAAAWWW YEAAAAH!" (01.08.2013)

Kdybych měl film hodnotit a porovnávat s ostatními Boyleovými snímky, musel bych dát pouze tři hvězdy. Ano, je to nejslabší film, který jsem od Dannyho viděl. Na druhou stranu, dát trojhvězdí inteligentní psychologické light gangsterce, mi připadá dost kruté, obzvlášť když je obsazená sice mdlým McAvoyem, ale standardně výborným drsňákem Casselem a neokoukanou hypnotizérkou Rosario Dawson, která se nebojí ukázat na kameru cecky a dokonce i vyholenej pagač. Jako nadprůměrnou hodnotím i hudbu, vyložené pak potěšily kvalitní, řídce rozeseté gore efekty. Co se děje týče, Boyle a jeho scénáristé přichází opět s originálním, tělem matoucím a značně zamotaným příběhem, který však nemá takovou údernou sílu, jakou by asi měl mít, což dávám za vinu nesympatickému závěru, kdy se Boyle musel snížit k polopatičtějšímu objasňování okolností z úst Dawson, čímž film degradoval o stupínek níže, než u něj bývá zvykem. Abych to jednoduše shrnul - kvalita zde pořád je, ale já rozmlsán jsem čekal víc. 75% (10.09.2013)

Pozor, pozor, po tomhle filmu můžete skončit v transu. Jako se to stalo hlavnímu hrdinovi Simonovi, který, aby se vyvázal úlisnému mafiánovi z dluhů za sázení, tak podniknul loupež vzácného obrazu přímo z aukční síně, kde doposud pracoval. Jenže chybička se vloudila a milý Simon ted sedí u vnadné psycholožky, která se z něho snaží všemi možnými způsoby dostat kam ten zpropadený obraz ulil. Simon trpí ztrátou paměti poté, co ho mafián poslal k zemi a ten chce za každou cenu hodnotný obraz do svých nenasytných pařátů. A Danny Boyle od té chvíle po poněkud amatérsky provedené loupeži rozjíždí natolik zvláštní a bizarní jízdu, že ji nemáte šanci napoprvé pobrat. Je to režisér, který své filmy točí sofistikovanou formou kolem níž rozprostře svůj iluzorní kruh ve kterém touží diváka ošálit, pohrát si s ním a dostat ho tam kam chce. Do jeho promyšleného a postupně přemrštěného konceptu se mu přesto vloudili šotkové: Nepochopitelnost a Absurdita. James McAvoy se stal velkým tahounem filmu, ale o pozornost si říkají i ostatní a Rosario Dawson neváhá pro tyto účely použít své veškeré ženské zbraně. Osobně nevěřím na hypnozu, ale režisérovi vizuální kejkle opět dosáhli dalšího levelu, hudební doprovod lahodí diváckému oušku, herecké obsazení je v té spleti bizarností nedílnou složkou a Boyle umí svoji neutuchající invencí vyrazit i z průměrně se jevící karikatury něco stylově neobvyklého, značně nahypovaného se surrealistickým nádechem. Možná přitom vykrádal své některé kolegy režiséry, ale v každém případě tak činil s grácií a koneckonců ve filmu se přece jedná o loupež. A všechny postavy skončí v takovém transu, že jim ani nesmrdí rozkládající se mrtvola v kufru auta. Tomu říkám trans s velkým T. Mé hodnocení: 80% (25.07.2013)

Řemeslo dokonalé, příběh pitomý. Film mě nudil, postavy nezajímaly. Což se stává obvykle ve filmech, kde vlastně není nikdo, komu by se dalo fandit. Nakonec se z toho stává jen hříčka, scénáristické cvičení, jak postupně odhalovat všechny informace, jenže to má být prostředek vyprávění, ne cíl. Pak je z toho formalita a mě nic nenutí skládat to dohromady. A nejsem sice psycholog, ale tohle vkládání myšlenek do hlavy druhých možná akceptuju ve sci-fi (Inception), ale ne tady. (24.05.2014)