Dellamorte Dellamore

Výstřední, prapodivné, originální a fascinujícím způsobem nechutné. Jenomže scénář jakoby se soustředil jen na jednotlivé scény a rezignoval na hlavní dějovou linku. Střídá se tu zombie komedie s motivem hledání ztracené životní lásky, ale je to špatně nadávkované. V první části převažují zombie momenty, v druhé části zase melodrama. Velkým průšvihem jsou otřesné herecké výkony téměř všech herců ve vedlejších rolích. Ale kvůli mnohým scénám film stojí za vidění, takovou míru vtipné zvrácenosti snad mohl dát dohromady jen scénárista s poněkud vyšinutým mozkem. "On mě jenom jí! Může si mě klidně jíst, jak bude chtít!" ____ KOUSEK DĚJE Městečko, kde se vše odehrává, považuji za peklo. Proto z něj není úniku, proto je hledání lásky vždycky marné a vždycky skončí tragicky, proto nejsou jasné hranice mezi živými a mrtvými, proto si v závěru hlavní hrdina a jeho monstrózní pomocník vymění role - jsou odsouzeni opakovat všechno znovu a znovu. Věčně zatracení. /30. 11. 12./ (30.11.2012)

Tento príbeh je o chalanovi s menom Dellamorte a má zaslužilú robotu a tou je zabijať mrtvých aby mali už klud,lebo vždy keď niekto zomrie a pať dný vstane z hrobu,a je z neho zombie.On sa nepýta prečo práve on ale berie to ako poslanie.Ale hlavne to berie s určitou iróniou a jemu pomáha troška zaostalejší Gnaghi,ktorý prekypoval srandovnosťou.Dellamorte stretne ženu,ktorá ho čoraz viac pritahuje ale ktorej pred časom zomrel manžel.Film hrá aj na zvratenosť.Lebo mať pohlavný styk na hrobe svojho 2 týždne mrtvého manžela sa mi zdá trocha morbídne a celkovo sa tento film neberie moc ľudsky.No masky sa veľmi vydarili.Pekný výlet do záhrobného sveta.Toto nie je štandardný zombie film,lebo tento sa sústreduje na hlavnú postavu ako na nemŕtvych ale hlavne to je aj velká sranda.Film držia na vysokej urovni velmi dobré hrajúci herci.A tie znázornené plamienky čo sa prehánali po cintoríne,mi tu vadili lebo sa vobec nehodili do príbehu a aj vizuálne boli dosť slabo stvárnené.Konečne zas jeden efektný gore filmík.Tá mrtvolná vášen sa niesla celým filmom.Nie je to také velkolepé ako Braindead - Živí mŕtvi ale aj tak som sa bavil.Len škoda že nebolo vysvetlené prečo sa to všetko dialo na tom cintoríne. (18.05.2014)

Ufffff, tak tohle je fakt úlet. Skvělá kamera, úchvatné in/exteriéry (hřbitov je snově pohádkovej), perlivé dialogy ("Nedělejte to, vždyť mě jenom jí. Může si mě jíst jak se mu jen bude chtít!", "Mě nebudeš nic říkat, já jsem starosta! - prásk - "Ex" atd.), skvělý Rupert Everet a jeho pomocník a k tomu všemu trochu dost ujetý příběh u něhož stále při každé nové scéně přemýšlíte - to je jako fakt, nebo se mu to zdá???? Ač je tu zombíků možná víc než v kdejakém zombie masakru a Everet je tady eliminuje hlava nehlava vším, co je po ruce (pistole, kovový kříž, lopata, krumpáč), horor to není, na komedii je to zase místy až moc ujeté a občas přemýšlivé (intelektuální), takže mi z toho vychází hodně, hodně, hodně drsná černá dramatická komedie. (19.01.2009)

No jo, úlet jako hrom, o tom žádná. Ovšem osobně raději preferuju menší náklad šaškovských opiček. Jinými slovy vážnější tón by tomuhle v mnoha ohledech jasnému žánrovému masterpiece slušel mnohem víc. Ale i přesto mne Argentův žák nezklamal, fantasticky personifikovaná smrt, absurdní dějové zákruty a finální výjeb s divákem posunují Dellamorte Dellamore na mém žebříčku pohledných "hovadin" docela vysoko. A v neposlední řadě i Anna Falchi a její "zombie vamp". Nikdy bych neřekl, že by se mi sbíhaly sliny na rozkládající se fešandu. (31.03.2016)

Cemetery Man alias Dellamorte Dellamore je talianske, romanticko-hororové zombie dielko založené na novele Tiziana Sclaviho. Na paškál si ho zobral režisér a príležitostný herec Michele Soavi, ktorý predtým spolupracoval a inšpiráciu čerpal pri kultových talianskych hororových tvorcoch Dariovi Argentovi či Joe D'Amatovi. Dej sa venuje Francescovi Dellamortemu, ktorý je správcom cintorína v malom talianskom meste a zároveň osamelým smoliarom. Veď kto by sa už len chcel starať o cintorín, na ktorom sa po týždni mŕtvi opäť prebúdzajú k životu? On však svojmu údelu rozumie, nepozastavuje sa nad ním a dbá na to, aby sa prebudení dostali naspäť do svojho zaslúženého stavu, väčšinou tradičným spôsobom aký na zombíkov platí a to zneškodnením hlavy. Má prihlúpleho, no vtipného pomocníka Gnaghiho a celý cintorín (takmer) pre seba. Jedného dňa však jeho stereotyp naruší stretnutie s atraktívnou vdovou, ktorá tu pochováva svojho zosnulého manžela. Začne sa ich pochmúrny románik a zdá sa, že Francesco má šancu dostať do svojho šedého života aspoň niečo pekné. Ona je však počas súlože pohryzená svojim novoprebudeným manželom a zomiera. Hoci si Dellamorte jej zmŕtvychvstanie neželá, aj ona opäť ožíva. S ťažkým svedomím sa ju rozhodne zastreliť a pochovať, čo však samozrejme neznamená koniec... Film samotný je žánrovým mixom a sám so sebou sa často pohráva; strieda romantické momenty s killer zombies scénami, zábavnými vsuvkami s Gnaghim, erotické scénky Dellamortovej lásky či depresívne momenty v ktorých sa náš hrdina snaží vyrovnať sám so sebou. Na rozdiel od svojich strašidelnejších zombie príbuzných však ponúka väčšiu originalitu a nezvyčajnosť, vďaka čomu ho radím k najzaujímavejším filmom aké som mal tú česť vidieť. Tento groteskný, smutný a hlboký príbeh s príjemnými hereckými výkonmi nepatrí k tým na ktoré krátko po zhliadnutí zabudnete a aj známy režisér Martin Scorsese označil tento počin za jeden z najlepších talianskych filmov 90.rokov. (15.11.2010)