Ve jménu Krista

Až do tohoto filmu jsem neměla valné mínění o hereckém umění Josepha Fiennese, jakkoli se na něj hezky dívá… Ale zdejší postavu Clavia si zřejmě užíval natolik, že se mu podařilo prodchnout ji výjimečně věrohodným obsahem. Už jen pro tento herecký koncert stojí film za pozornost, radost ale dělá i úspěšná snaha po historicky věrných kulisách. Příběh filmařsky zdařilou a napínavou formou vyzdvihuje, co Kristus přinesl na tuto zem – právě povědomí o tom, že pouze tím, jak se k sobě budeme chovat v konkrétních situacích, můžeme jedině změnit to, jestli pro nás tento svět bude, nebo nebude utrpením, a jak velkým, je oním vykoupením, které Kristus daruje všem, i v tom nejateističtějším možném, ryze praktickém výkladu. Milosrdenství – proti našim hříchům, když tak nečiníme. Vše ostatní je pak už skutečně v království nebeském. A to (obojí) je ten meč, kterým nutno naši iluzi rozetnout. Ano, taky si myslím, že je to asi po Gibsonovi druhý doposud nejpovedenější film o Ježíšovi. (07.09.2019)

Ne že by mi nějak vadily filmy o Ježíších, jen je aktivně nevyhledávám, protože zpravidla obsahují velice ošklivé náboženské plkance. Přesto nijak nepopírám, že Harry Houdini a pan Ježíš Kristus jsou jediní dva lidé, kterým se kdy podařilo uniknout z hrobu a dodnes se o tom píše. V případě nejnovějšího opusu Kevina Reynoldse, autora famózního Rudého úsvitu, jsem doufal, že snad tento šikovný scénárista nabídne nějaké racionálnější vysvětlení mesiášova slavného eskamotérského kousku než je zmrkvívstání, třeba že byl ve skutečnosti zombie nebo zmatený mimozemský android. Bohužel, nestalo se. Hlavní hrdina Clavius se zprvu tváří jako člověk, jemuž je u prdele celý Jupiter, natož aby věřil na nějakého Hospodina. Bohužel postupem času též propadne náboženské panice, spolu se zbylými jedenácti apoštoly pobíhá za panem Ježíšem, pronáší podivné výroky o lásce a vrtí hýžděmi. V samém závěru se už už schyluje k události, o níž se evangelia příliš nezmiňují, kdy se učedníci soukají do elastických triček z posledního turné Celine Dion a utíkají do Berlína na Gay pride. (19.01.2017)

„Tribune opravdu tomu všemu věříš? Věřím, už nikdy nebudu stejný…" Film začíná tam, kde mnohé filmy o Ježíši pomalu končí. Sice jde o hodně spekultivní příběh, který v Bibli (a asi ani v apokryfech) člověk nenajde. Přesto mě zejména ve svém závěru dokázal vcelku vtáhnout do oné velké velikonoční události, kterou má smysl si znovu a znovu připomenínat. (02.04.2021)

Čakal som niečo horšie. Po obsahovej stránke síce nič nové, príbeh sa snaží nevybáčať zo zaužívanej biblickej cestičky (nejaké odchýlky by sa ale našli), avšak je aspoň slušne filmovo spracovaný, hlavne po výpravnej a vizuálnej stránke. Aj napriek tomu, že príbeh poznám a bol som v podstate pripravený na to, ako hlavný hrdina konečne nakoniec po dlhom pátraní a odkrývania záhady zmiznutého tela podľahne volaniu kresťanstva, ale aspoň som sa nenudil. Vždy sa vyskytlo niečo, čo pobavilo. Priemer. 60/100 (20.08.2016)

Stále si človek myslí, že na túto tému už videl všetko a z času na čas ho stále niečo prekvapí. Aj toto je ten prípad, keď novozákonný príbeh vídíme z trochu odlišného pohľadu. Originálneho pohľadu, aj keď niečo zdanlivo podobné som už asi videl. Hlavne prvá hodinka prináša skvelo napísanú drámu, spolu s mysterióznym zápletkou a pefektným hudobným podmazom vysokoatmosferickú, miestami okorenenú o akciu. Fajn obsadenie a autenticky pôsobiace zasadenie zasa dotvára celkový dojem. Škoda, že pred koncom, keď je už zápletka rozuzlená, ztráca film nielen tempo, ale aj akýsi ťah na bránu a už iba pomaly doznieva. Jasnú chybu by som snáď videl iba v niektorých logických nedostakoch, ako napr. to, že podľa biblie aj učedníci robili zázraky, dokonca už aj počas Ježišovho života zázračne ozdravovali - pritom tu sú vykreslení ako divmy rovnako ohromená bedač. (01.02.2017)