Sherlock: Přízračná nevěsta

Sherlock Who? Úvodem bych rád poslal gratulaci na Kavčí hory, protože takhle čerstvá premiéra zahraničního seriálového speciálu je od ČT první záslužný počin od zahájení vysílání pořadu Branky, body, vteřiny.. K anarchistické, raušem se kolébající lávce mezi prvními třemi sériemi a čtvrtou mám jen to, že prostá viktoriánská detektivka „Spolek fúrií“ by asi leckomu stačila, ale proč myšlenkám nabízet klasiku Sjezdového paláce v Parku kultury a oddechu, když mohou mít pulpový Tádž Mahal. Nevidím důvod posílat Holmese tohoto století na odvykačku, vždyť i na stránkách Sira A.C.Doylea se za účelem stimulace mysli nakládal silným tabákem a černou kávou a vězte, že když už jednou myšlenka vznikne, nelze ji zahubit.. P.S.: Skromně snídající Mycroft mi připomínal jistého pána z Monty Python´s The Meaning of Life, kníratý Watson Kodeta a Rudovous do kamene kous! (04.01.2016)

Moffat s Gattisem dření nadsázku a divácký svět jde vývrtky. Je to čistá kokainová zábava, předěl mezi sériemi, který nic neřeší, ani neposouvá. Samostatná hříčka a betaverze kultu sebe sama, které se tolik spílá jenom kvůli tomu, že se čekaly velké věci. Po sebeparodické třetí sérii mi ta míra diváckého nepochopení přijde úsměvná. Každopádně, verzi 4.0 se nebráním ani trochu. I kdyby měl být Moriarty nakonec svým vlastním dvojčetem, klonem, nebo zmrtvýchvstalým přízrakem ze snu. (03.01.2016)

"Vidím, že ste zvyknutý nedokončovať vety. Budeme si rozumieť." Vcelku príjemné oživenie. Zo súčasnosti ideme do Sherlockovej "pravej" doby a hneď je z toho sympatické, zábavné a atmosférické retro. Samotný prípad je jemne hororový (čo mám rád, viď. pes Baskervillský), ale záporne hodnotím záver, kedy sa dozvieme vec XYZ a tá vec XYZ dovtedajší prípad ukáže v úplne inom (horšom?) svetle. (25.12.2016)

Prípad z minulosti je sám o sebe veľmi zábavný, až hororový, ale my sme v skutočnosti svedkami Sherlockovho vyrovnávania sa so svojimi prízrakmi. Osobne by som prijal radšej trochu menej komplikovanú verziu, kde by sme si vystačili iba s jedným zásadným zvratom a psychológia by nezaujala ústrednú úlohu, ale scenáristom išlo práve o náhľad do Sherlockovho vnútra, takže aj posledná šialená 10,15 minútovka má svoje opodstatnenie. Film som vnímal ako puzzle, mindgame film, podľa ktorých princípov bol špeciál nakrútený a takto funguje. (04.01.2016)

Možná to bylo tím, že jsem na to dva roky čekala, možná tím, že jsem už od půl deváté seděla ve svetru zachumlaná na gauči s čajem v ruce a netrpělivě očekávala devátou hodinu... Ale jakmile to přišlo, ani jsem se nepohnula. Celých 90 minut jsem bez hnutí seděla a s minimálním mrkáním sledovala tu podívanou. Nemělo to chybu. Ke konci už ty skoky byly takové nahodilé, ale jinak to bych Sherlock, jak ho známe. Geniální, vtipný, nápaditý a překvapivý. 5* (03.01.2016)