The Night Overtake Me
Režie:
Juraj HerzKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Michael KocábHrají:
Jana Dolanská, Jana Brejchová, Rudolf Hrušínský, Dagmar Havlová, Sylvia Turbová, Valérie Zawadská, Hana Brejchová, Zdeňka Sajfertová, Yvetta Kornová (více)Obsahy(1)
Režisér Juraj Herz prokázal, že i oslavný životopis komunistické odbojářky, která zahynula v nacistickém koncentračním táboře Rawensbruck, lze natočit bez obvyklé uctivé popisnosti. Naopak zvolil expresivní přístup, na diváka útočí emotivním přívalem roztočených obrazů, zvláště stísňujících vězeňských prostorů, v jejichž modelaci uspěl kameraman Viktor Růžička, a zadírající se hudby Michaela Kocába. Příběh je pojednán jako retrospektiva: hrdinka, novinářka Jožka Jabůrková, si na sklonku svých dnů vybavuje důležité okamžiky svého života, dovíme se, jak postupně dospěla ke svému nezlomnému přesvědčení. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (62)
Klasicky Herz z 80. rokov 20. storocia. Normalizacia vtedy este zurila naplno, a tak sa reziser Spalovaca Mrtvol rozhodol natocit film o odbojnej komunisticej pani, ktora prechadza koncentrakmi. Mnohe sceny pripominaju najslavnejsie Herzovo dielo, ale na maximum to odo mna tentoraz nebude. Menzelova Vesnicka je este o patro vyssie. 85 % ()
Pokud se Herz pohybuje v koncentráku, je všechno jak má být. Tedy pokud se něco takového v souvislosti s nacistickým lágrem dá napsat. Krutá atmosféra je tu cítit z každého záběru a utrpení vězenkyň je opravdové. I díky Janě Rihákové v hlavní roli. Jediný problém jsem měl s pasáží, ve které byly vězenkyně hnány do sprch. Ale to byla jen chvilka. Nicméně jakmile dojde na sekvence, ve kterých se děj vrací do minulosti, je to špatně. Nevadila by mi ani tolik ideologická zabarvenost. Ta tam být musela. Štval mě ten zesvětlený efekt, ze kterého mě vyloženě bolely oči a to skákání z lyrického pojetí do všední reality. To mi prostě nesedělo. Alespoň že vyprávění probíhalo pomocí flashbacků, což filmu prospělo. Celkově čistý průměr. 50% ()
Jožka Jabůrková, hrdá toť žena, vzpomíná v koncentráku na svůj život a rekapituluje si skutečnosti, jež ji dohnaly až do takové prekérní situace. Ano, nikdy se nevzdala, nikdy neustoupila a nepřestala bránit chudý a potřebný lid, své soudruhy. Bla bla bla. Ale na to seru, jde sice o zjevnou propagaci v te dobe uz slabnouci Strany, jenomže se nad to zkusím povznést - a pak mi zbývá výborně natočený film, plný silných scén, které navíc získávají náboj díky sugestivní Kocábově hudbě. Herz točit umí, škoda, že podobné věci... ()
Jak to v koncentrácích bylo nebo nebylo, to ví asi Juraj Herz moc dobře, sám si jedním prošel. Herzův rukopis se tu nezapře - film je pro něj typicky ponurý, až depresivní - adekvátně ke zvolenému tématu - a rozhodně má co říct. Pravda, trochu té agitky se sem přece jen vetřelo, ale neřekl bych že nějak do očí bijícím způsobem. Dal bych spíš za čtyři, ale dávám 5* jako protiváhu některých - dle mého nezaslouženě - nízkých hodnocení. ()
Skvělé obsazení, dobrá myšlenka, ale určité postavy (Jan Hrušínský) nebo scény (výslech u Rudolfa Hrušínského, scéna večer, kdy Jožka dostane výplatu stovku a Pepovi to sděluje apod.) mi přijdou hodně přitažené za vlasy. Ale pořád je to československý film z koncentračního tábora, který by neměl zapadnout v suti dějin. Už pro tu poetiku vlčího máku! ()
Galerie (2)
Zajímavosti (11)
- V roce 1965 byl odhalen Jozčin pomník v Praze-Košířích. Pomník byl roku 1992 na žádost restituentky pozemku, na kterém stál, odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Zde setrval až do léta 2002, kdy byla socha Jabůrkové znovuodhalena na Olšanských hřbitovech. (DecentFellow)
- Scénu s ženami jdoucími do sprch obávajíc se, že jde o plynovou komoru, okopíroval Steven Spielberg do filmu Schindlerův seznam (1993). (Olík)
- Juraj Herz chtěl film režírovat, protože se předloha odehrává v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byl internován jako dítě. Přemluvil původně osloveného režiséra Jaromila Jireše, ať se projektu vzdá v jeho prospěch. (BoredSeal)
Reklama