Slečna Golem

Budoucnost patří technice, ale nemělo by se to samozřejmě přehánět. V dnešní době působí tenhle film více než úsměvně. Ale, že bych se u něho řezala smíchy, tak to se nestalo. Námět je bez pochyby skvělý, to nepopírám, ale určitě by se z něho dalo vytěžit mnohem víc. Souhlasím, že kdyby to vzal do rukou Macourek s Vorlíčkem, tak by to zajisté dopadlo celé úplně jinak. Tříska s Brejchovou se k sobě hodili naprosto přesně. Nedivím se, že Brejchová byla brána jako sexsymbol. (18.09.2012)

,,Největší akce od stvoření světa" ... aneb vynálezy zkázy éry Karla Čapka v odlehčeném komediálním pohledu. Robotické stroje se zdokonalují, stejně jako vědecký vývoj genetiky včetně pokusů o klonování, které jsou již bohudík oficiálně zakázany. Jan Tříska vytvořil roli vynálezce, který se i přes svojí genialitu nepodlehne touze po penězích, bohaství a snaží se i prostřednictvím své profese bojovat za lidskost, na druhé straně brilantně stvárnění "imperialisti" na čele s Martinem Růžkem a Luďkem Munzarem. Obsazení Jany Brejchové do hlavní dvojrole ženy a jejího klonu - golemky - přináší spoustu zábavných chvil včetně záměn a vtipných "automatických" hlášek golemky jako ,,Bolely by nás nohy... Alkohol nám neprospívá... Peníze jsou prospěšné, škoda utrácet." "Slečna Golem" mimo zajímavého námětu, vtipných hlášek a dialogů, gagů nepostrádá ani určité poselství a myšlenku (což se třeba o mnohem populárnějším kousku "Pane, vy jste vdova!", kde se hrdinové navzájem šíleně vraždí, nedá říci). Láska zde zvítězí nad vědou a nebezpečnými vynálezy, které někdy (nejen v fantasy příbězích, i v životě) mají negativní důsledky na život. To všechno zde zobrazeno přes nadhled, vtip, lidskost i romantiku. Nadčasový a neprávem opomíjený snímek, který nemá daleko k tomu, aby byl označován za kultovní komedii. Snad jen málo repriz v TV tomu brání. 90% (10.02.2017)

(3x) Slečna Golem s každou reprízou zraje jak víno. Aneb co víc si přát, když tu máme dvakrát Janu Brejchovou v jejím nejatraktivnějším věku a vědeckotechnický pokrok 20. let? Skvělé dialogy, jemný humor, příjemné kostýmy (ačkoli se míchá moda dvacátek a sedmdesátek skutečně podivně) a víru v budoucnost. "Nedělej slzy." - "To nám neprospívá." - "Bolely by nás nohy." (29.05.2011)

Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu. (26.01.2011)

Tato vlna československé sci-fi šedesátých a osmdesátých let není nezajímavá a nepůvabná. Má stále cosi do sebe a je se na co dívat. Obdiv si zaslouží futurizující zakotvení doby před 100 lety a humorné prvky, které se do scénáře i režie tu a tam vloudily. Ve filmu také doznívá atmosféra konce šedesátých let a jejich uvolněnosti a svobody. Limity filmu jsou limity Nesvadbovy literární  předlohy, ale nevylučují přesah vědy a snahu o pohled do budoucnosti. Pojetí dvourole Brejchové je vykladatelné i jako autorský záměr. (26.12.2021)