Americký vlkodlak v Londýně

Vlkodlačie horory vždy boli v hľadáčiku môjho záujmu a ,,Americký vlkolak v Londýne" je pojem a za akýsi reštart lykantropickej tématiky si zaslúži byť nekorunovaným kultom s presahom do viacerých žánrov. Vidieť ho raz bolo mojou vlčou povinnosťou a boli to práve očakávané rozpory, ktoré ma týždeň od pozretia predsa len nútia zosmoliť tu niekoľko riadkov. Sklamanie? Nuž patrím k tým mnohým, ktorí nepovažujú skĺbenie hororu a komédie za najsprávnejší krok, aj keď uznávam, že soundtrack zo zámerne vybratými songami dodával filmu príjemný šmrnc, zbavil ho starosvetskosti, ktorá by inak tento žánrový rozkol zničila. Humorné pasáže (ak nimi naozaj boli) mi komické nijako neprišli, nezasmial som sa ani raz a spomínané hororové scény, s výnimkou atmosferického úvodného útoku, rovnako na mňa nemali výraznejší účinok hrôzy. Zbytočnými vidím aj postavy dvojice vyšetrovateľov, prípadne chlapca z nemocnice. O prvých Oscarom ocenených maskách už bolo popísaného dosť. Okrem scény premeny by dnes už príliš neuspeli, make-up Davidovho kamaráta srší svojou lacnou latexovosťou. Vlkolak, podľa vzoru starých hororov, plne odhalený až v závere len potvrdzuje, že tie najlepšie filmové monštrá vznikali vždy za pomoci jednoduchých trikov a dobrých maskérov, nie v dobe súčasných, všemocných CGI efektov. (1024. hodnotenie, 118. komentár k filmu) (21.08.2013)

U Amerického vlkodlaka v Londýně je bezpochyby nutné hned na prvním místě vyzdvihnout naprosto dechberoucí masky a speciální triky, které posloužily k velice autentické přeměně ve vlkodlaka. I když tento film vzniknul na počátku dekády 80. let, tak i přesto budí práce s maskami a efekty respekt. Dále pak může zaujmout pěkně hororová atmosféra a to jak v rašeliništích, tak v Londýně. Závěrečná megabouračka daleko převyšuje kdejaké psedudopokusy v Kobře 11. Zkrátka snímek, který mě v rámci hereckého obsazení a dialogů nijak neoslnil, ale jako milovník vlkodlačích filmů jsem si zde našel své. (08.09.2012)

Za veľkou mlákou mimoriadne populárny, no v našich končinách takmer neznámy komediálny horor. Balans medzi humorom, napätím a nechutnosťami síce nie je vyvážený tak dokonale ako napríklad u Sama Raimiho, no stále ide o jeden z vrcholných filmov s vlkodlačou témou. Jedna z najslávnejších scén premeny bola hlavným dôvodom pre udelenie Oscara za masky.8/10 (07.12.2017)

“"Fee-fi-fo-fum, I smell the blood of an English man." Těžké, těžké tohohle Americkýho vlkodlaka v Londýně hodnotit, naprosto chápu, že v osmdesátých letech to musela být pecka jako kráva, ten film má totiž všechno, co na osmdesátkách milujeme anebo nesnášíme. Navíc masky a efekty jsou fakt vypečený, to se ani nehodí psát, že jakože na tu dobu a bla bla bla, protože v tomhle směru film předběhl svou dobu a i současný kousky by se od něj mohly učit, Jenže ten příběh... To fakt ne toto, začátek, kdy se ti dva cápci (btw je úplně jedno, že jsou z USA, stejně tak dobře by mohli být třeba z Mongolska) procházejí po anglických venkovských blatech a narazí na hospodu s pentáčem na zdi a štamgastem Rikem Mayallem, je ještě fajn, ale od napadení vlkodlaka už je to jedna velká haluz. Každopádně tenhle song tam sedl jak prdel na hrnec :-) (17.04.2015)

Oscarová vlkodlačí proměna bývá citována snad ve všech filmových encyklopediích. Velmi zábavné, černohumorné, prostě britské. Pobaví zejména scéna v kině, kde Davidovi radí jeho oběti, jak by měl spáchat sebevraždu. Někteří kritici odsuzují zbytečně brutální automobilový masakr, mně ale přijde do filmu vhodně zapadající. Několik zdařilých gore efektů. Pozor, kdysi jedna z našich TV odvysílala televizní verzi, kde jsou všechny vystřihané.... (24.08.2010)