Doktor Mabuse, dobrodruh I.

Odmyslím-li si anglické mezititulky (měly být německé!) a nepříliš zajímavou hudbu, zůstává expresionistické obrazové jádro, kterému nechybí vnitřní ani vnější napětí, do kterých se toto jádro rozpadá. Přitom jsem pociťoval jako škodu, že Lang narouboval svoji představu zla na tehdy už silně rozvinuté psychoanalytické učení (v této době Sigmund Freud publikoval svá nejdůležitější díla). Proč právě takové "faux pas", těžko říct? "Happyend" typu: "kdo s čím zachází, tím také schází", je možná milý, ale nepříliš přesvědčivý. Ale tak jako tak, zapadá "Mabuse, hráč" velmi dobře do velkého mabusovského cyklu, který patří k mezníkům (nejen němé) filmografie. (16.02.2014)

Dr. Mabuse je kombináciou Fantomasa, Houdiniho, Moriartyho a Freuda. Je to geniálny manipulátorský sociopat bez svedomia a s riadnou dávkou cynizmu, takže sa môže stať, že mu budete držať palce viac, ako hlavnému komisárovi a Mabuseho obetiam. Podstatné ale je, že tento dvojdielny film patrí medzi najzábavnejšie krimi trilery histórie a chytí diváka viac, ako množstvo dnešných, omnoho kratších techno trilerov. Je to jedno z najzásadnejších diel nemeckého expresionizmu a asi aj jeho najzábavnejším. Mabuseho prevleky môžeme chápať ako paralelu so životom herca, ktorý neustále a každý deň hrá iné postavy, alebo ako filmového režiséra, ktorý vytvára postavy so svojimi osudmi, s ktorými svojvolne manipuluje. Pokiaľ vám pripadá dĺžka filmu prehnaná, pozrite si ho na dvakrát, asi nie náhodou bol rozdelený na dve časti. Ja som ale pri jeho štvorhodinovej dĺžke úplne stratil pojem o čase. Tento film je dôkazom toho, že aj prostredníctvom čistého žánrového filmu sa dá vyjadrovať k mnohým spoločenským otázkam. (18.02.2013)

Mám rád němé filmy, mám rád Langovy němé filmy, ale zatímco Metropolis bylo geniální, Špióni zábavní a Nibelungové alespoň výpravní, tak Mabuse byl pouze dlouhý. Zkrátka mu chyběla velkolepost a zajímavý děj Langových ostatních opusů a já se po celé čtyři hodiny nudil. Pár zajímavých scén by se sice našlo, ale i ty byly děsně dlouhé, takže jsem nevydržel s pozorností. Vypíchnul bych asi tu scénu v divadle, kde si Mabuse v přestrojení pohrává telepaticky se svým protivníkem Wenkem. Bohužel pro mě byl tento snímek velkým zklamáním. (20.07.2012)

Tenhle film se jednoznačně vyznačuje zajímavou atmosférou, nádhernými, někdy až neskutečně temnými obrazy a příběhem, za který by se nemuselo stydět žádné moderní špionážní drama. Fritz Land už v této době dokázal, jak velkým je filmařem a že je předpoklad, že se od něj ještě dalších zajímavých kusů můžeme dočkat. A to se nakonec také splnilo. Co je na filmu někdy možná těžko snesitelné, to jsou až příliš teatrální výstupy, hlavně v závěru je Mabuse až příliš divadelní. K němému filmu to patří a jeho šílenství je tak okázale podtrhnuto. Fritz Lang ale některými obrazy skutečně ukazuje svou filmovou sílu. "M" je ale "M". (15.02.2014)

"Dr. Mabuse, der Spieler - Ein Bild der Zeit" / "Dr. Mabuse, Inferno des Verbrechens" dvě části o šesti aktech, dvě části co do délky obrovitéhu "mafiánského" opusu. Který mě však i přes skvělé filmové momenty nedokáže plně oslovit. Vyjma skvělého začátku a závěrečné přestřelky se v drtivé většině odehrává pouze v detektivkových interiérech. Scénář působí, jakoby se chtěl držet literární propracovanosti příběhu a jednotlivých postav, ale jejich tíhu prostě nemůže unést. Zvláště, sledujete-li oba díly najednou (což není nutně podmínka ani záměr), i náznak menší akce působí trochu jako vysvobození, hlavně ve druhé půli. Možná i díky Langově velmi názorné, nicméně někdy až příliš polopatické režii. Přesto, jednoznačné doporučení, Dr. Mabuse je skvělý padouch mnoha tváří a scény, ve kterých využívá své hypnotické schopnosti, rozhodně stojí za to. (13.12.2007)