Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří MacákHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Josef Somr, Vida Neuwirthová, Július Satinský, Zdeněk Svěrák, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský st., Jiří Kaftan, Milan Lasica (více)Obsahy(1)
Dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a kuchař Servác jsou váleční vysloužilci, kteří dostanou od skřítků tři kouzelné dary: klobouk, schopný vyčarovat jakýkoliv předmět, bezedný váček se zlaťáky a harfičku, přivolávající libovolný počet sloužících. Zatímco Pankrác by chtěl jít na ryby a Servác odpočívat, Bimbác si přeje navštívit všechna místa, kde bojovali. Když hodlá na poli, kde už oráč obdělává půdu, zopakovat bitvu, rozhodnou se kamarádi, že ho ožení, aby přišel na jiné myšlenky. Nápad by to byl dobrý, jen kdyby se Bimbác nezamiloval do zlé princezny Bosany z království Monte Albo, která se svým otcem veterány o jejich kouzelné předměty okrade. A tak zase nemají nic a musí spoléhat jen na sebe. Jsou sice tak mazaní, aby kouzelné předměty získali zpátky, a ještě nenechavou princeznu i jejího otce vytrestali, co je ale důležitější, poznají, co je v životě důležité a co naopak vůbec ne, co vadí a co nevadí. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (587)
„Ach, Salzburg! Tam jsem… taky nebyl.“ Popravdě, vzhledem ke skladbě tvůrců a zdejšímu nadšenému jásání jsem čekala víc. Vlastně mnohem víc. Bavil mě Zdeněk Svěrák, křepčící Rudolf Hrušínský a sem tam vydařená hláška, ale ta protiválečná agitka byla přeci jen příliš prvoplánová. Navíc poslouchat na konci pracovního týdne pořád dokola, že dělání je lék, není to pravé ořechové. ()
Volá Německo. Jestli prý k nim nepřestaneme strkat rypák, vyhlásí nám válku. - Decentní situační humor nejspíš ocení spíš dospělí než děti, ale v kontextu dnešní tvorby si musím pořád dokola opakovat: má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, má to smysluplný scénář, ............. ()
Milá a originální pohádka disponující laskavým humorem s množstvím nevídaných až nepohádkových hlášek, trefným hereckým obsazením a zručnou režií mistra Oldřicha Lipského. Dary lesních skřítků v podobě kouzelné harfičky, bezedného měšce sypajícího dukáty a cylindru svým majitelům Bimbáci, Serváci a Pankráci přivodí nejeden problém a zavedou je až do pěkně vykutáleného královstvíčka, kde jim následně budou odcizeny. I přes určité moralizování, které nepřekročilo neúnosnou mez, se na pohádku dobře dívá i po letech a v jakémkoliv věku. Bosana sice tak hezká nebyla, jak to všichni kolem tvrdili a strom Frnákovník byl jaksi v ději odsunut, jako by byl tím posledním v řadě, ale to hlavní je, že tahle pohádka ani po letech neztrácí své kouzlo. Nevím, jak by byl s výsledkem spokojený samotný autor pan Werich po Svěrákových úpravách, ale veselit by se snad mohl. Vtipnost s trochou ponaučení na závěr funguje v pevném svazku. 100% ()
Tři veteráni v sobě umně snoubí pohádkový příběh s vytříbeným scénářem dua Svěrák-Lipský, kterým se do oné "frňákovníkové" atmosféry podařilo chytře vložit spoustu moderních nápadů, které z filmu udělaly klasiku svého žánru. Kdo by si nepřál, mít alespoň na chvíli jeden z těch kouzelných dárečků? Z hvězdného hereckého ansámblu mě nejvíce oslovili mistr Hrušínský a Svěrák. Nadčasová humorná pohádka (nejen) o tom, co vadí či nevadí. ()
Na tomhle filmu jsem v podstatě vyrůstal a už ani nespočítám, kolikrát jsem si ho pouštěl na staré dobré VHS. Ono jen sledovat pány Hrušínského, Čepka a Somra je pořád obrovský zážitek, navíc za doprovodu nestárnoucí písničky "Není nutno" a s typickým Svěrákovským humorem, který nemá v českých komediích obdoby. Princezna se mi sice nikdy moc nelíbila, ale ten frňák měla vážně parádní.. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (45)
- Rozprávka mala úspech aj v Nemecku. Uvádzala sa tam dokonca s dvoma rôznymi titulmi. Zatiaľ čo vo Východnom Nemecku ju uviedli pod názvom Prinzessin mit der langen Nase, v Západnom Nemecku dostala názov Ein verschenktes Glück. (Arsenal83)
- Ve filmu se potkali Milan Lasica (celník) a Rudolf Hrušínský (Pankrác) a ze setkání vzniklo celoživotní přátelství. (sator)
- Zdeněk Svěrák (minister) vysvetľuje: "Ja prosím sledujem medzinárodnú situáciu a podľa toho tu odlievame z písmenok guľky alebo z guliek písmená." Táto situácia sa presne diala za vlády Nikola I. v Černohorskom kráľovstve. V hlavnom meste Cetina, kde mal kráľ Nikola I. sídlo, bola prvá tlačiareň na Balkáne a skutočne boli tlačiarenské litery tavené na guľky do zbraní, aby sa Černohorci mohli brániť proti agresorom. (Raccoon.city)
Reklama