Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Krapet lechtivá a krapet smutná ... prostě komedie ze života. Mám už něco za sebou, takže některé situace byly mi známé. Na druhou stranu mě většina z nich ale přitahovala za vlasy. Nevěřím, že by ve skutečném životě splnili do puntíku svoje úmluvy, které si společně dali, když byli pod parou. Hlavně tu úvodní! Byl to moment (za celý čas projekce asi jediný) kdy jsme se celé kino řechtali jak koně a mnohým z nás se po obličeji kompletně rozlil mejkap jak změklé máslo, hromadně jsme lapali po dechu a kouleli jsme uslzenými očima po sobě jak při skupinovém infarktu myokardu. Docela vtipně se to chtělo tvářit i pak, ale už to nešlo. Spíš jsem to vnímala, že ten vtip tlačí na sílu a kdybych neměla strach, že mě okolí ukamenuje popcornem, tak jsem měla nutkání hlídat si na mobilu čas ke startu ke sprintu z kina. Ovšem Daniela Kolářová naprosto naprosto!!! skvělááá ... ♥ (03.09.2021)

Muži na tahu za ideály z dob studií, jenže „nebýt sráč“ nyní naráží na dříve neznámý limit zodpovědnosti k blízkým i k sobě.. Kombinace třeskutého, sexismem uleptaného humoru Kolečkova typu a dramatu ve stylu Soukromých pastí, kterému k životnosti bolestně schází plastičnost ženských postav. Nějak extra mi nesedla, teda kromě Lenky Filipové kašmírované zepelíny.. (30.08.2021)

Sympatická podívaná na partu kamarádů, u které divák může přemýšlet, jak by se on zachoval v dané situaci. Nebo se možná jen s přibývajícími lety blížím cílovce. Z filmu šlo vytřískat ještě více humoru a naopak lehce ubrat na trapnostech a jiných věcech (zajímala by mě dohra některých ze sázek). Drag show představení bylo super. Lidi zkušení z Odpočívej v pokoji nebo jiných pořadů ONU scénu jistě odhadli, její následek dal filmu poselství hodné chvály. Inu, je znát, že na režijní stoličce seděl právě autor knižní předlohy. (18.04.2022)

Nikdy se nezavděčíš všem a zejména české filmy v tom mají dlouhou tradici. Tady ale zas jednou svítí červená a přitom se nacházíme v rámci poklesle komediálního žánru. Tento film s malinko krkolomným názvem, na který si stále nemůžu zvyknout, je však vysoustružený k dokonalosti, přesně tak aby se smál celý sál. Což se dělo v hojné míře a ze začátku to na mě až tak dobře nefungovalo. Následně ale timing jednotlivých gagů fungoval více a více a v momentě, kdy Patrik Hartl zahrál na značně vážnější notu, měl mě úplně v hrsti. Hlavně, pochopitelně trochu nesourodá, čtveřice je vybrána naprosto dokonale, všichni herci perfektně pasují do svých archetypů a je opravdu obrovská zábava se na to koukat. Samozřejmě to v rámci kinematografie není nic extra hodnotného, ale musím to zkrátka zdůraznit u českého filmu, kdy jsem něco podobného cítil naposled u Žen v běhu. Deníček moderního fotra promine, vzal by si na bedra těžkou konkurenci, která jej uzemnila. Filuta Mádl ovšem pokryl obojí. (21.08.2021)

To se takhle sejdou 4 kamarádi na třídním srazu, je jim všem kolem 40ti let a chovají se, jako kdyby jim bylo 6 roků. A já měla pocit, že mě stroj času vzal do doby Poledňákové, kdy všichni muži – bez ohledu na věk – zůstávali pořád „roztomilými kloučky“. Akorát, posun tam byl u žen. To nebyly poledňákovsky moudré a chápající maminky (i když jedna taková aspirantka na Gándhího cenu tam byla taky), spíš byly uštvané, vyděšené, naštvané nebo vlezlé. Zápletka nedává smysl a vedlejší peripetie většinou taky ne, dramatická vsuvka do tohoto typu filmu nepatří a ještě to podrazily výkony adorovaných herců, kteří však neumí v žádném filmu zahrát jinou polohu než věčnou nasupenost. Takže tady taky nic jiného nepředvedli. SHRNUTÍ: Kterak ze sebe dobrovolně udělat pitomce, abys vyhověl svým spolužákům ze střední… Aha, no jo vlastně… Takže udělat ze sebe pitomce asi není pro hrdiny příliš velká námaha. (23.03.2023)