Jagna

Už S láskou Vincent bol čo sa týka animácie veľmi nápaditý a nevšedný počin, ktorý lahodil oku. Tu sa však tvorcovia do toho opreli s ešte väčším nasadením a výsledok je radosť sledovať. Vizuálom očarujúca melodráma, ktorá je aj vďaka dynamickým pohybom kamery veľmi vťahujúca. Tá animácia na vás dýcha, žije svojim životom, ktorý mu tvorcovia vnukli. Ale nie je to len o nej, príbeh je takisto silnou stránkou. Zavedie nás do istej poľskej dediny v 19. storočí, a hodí nás s pozoruhodnou autenticitou do drsnej reality, ktorej jeho postavy čelia. Hlavnou postavou je Jagna, dievča, za ktorú rozhodujú ostatní za vidinou vlastného prospechu, no jej slobodnú myseľ nespútajú. A na mieste, kde sú zbraňou klebety a závisť je len otázkou času kedy sa stane terčom. Menšou výtkou je len občasná premenlivosť motivácií niektorých postáv, ale to sa dá odpustiť. Sedliaci sú umeleckým dielom s emocionálnou hĺbkou a bohatým storytellingom. A stoja o vašu pozornosť. (17.04.2024)

Pravděpodobně díky předloze, ze které tvůrci čerpali, nechybí Jagně podstatně propracovanější příběh, než měl Vincent. To však má i svá negativa, samozřejmě se z ní nevešlo všechno, takže některé postavy působí, co se jejich povahových rysů týče, poněkud zvláštním dojmem. Znát je to především na Antekovi, v jedné scéně by pro Jagnu udělal vše, hned v další se k ní chová dost neuvěřitelným způsobem, i když se v jejich vztahu a vztazích vlastně nezměnilo nic. Něčím podobným si však opravdu projdou všichni, dokonce i vedlejší postavy, které jsou však i na malém prostoru velmi dobře využity, charakterizují totiž místní poměry. Předsudky, pomluvy a všestranná závist jsou všude, stačí k tomu několik rozhovorů, jenž dávají ději a jeho směřování jasný smysl. Vizuálně film opět nadchne, mám však pocit, že tady ještě lépe funguje spolupráce s výbornou hudbou, která to celé posouvá o laťku výše. Stačí vzpomenout na scénu svatby či masopustu, první zmíněná začíná posmutnělým obřadem, aby se vše rozzářilo na svatebním veselí, alespoň zdánlivě. Druhá zase v první části s až hororovým nádechem a následným pokračováním v dešti, logicky už bez hororu. U obou je také dobře vidět, jak tvůrci pracují s vizuálním pojetím, tam kde je nejhůře, se vše zostří, téměř až do podoby klasického filmu, aby při opačných chvílích na povrch zase vystoupil barevný akvarel. 90% (07.12.2023)

O Jagně jsem se dozvěděl úplnou náhodou a jsem nesmírně rád, že se tak stalo! Že jde o vizuálně strhující snímek napovídá již samotný trailer, ale Jagna se může pochlubit také skvělou hudbou, výpravou a hlavně hereckým obsazením, kterému dominuje (nemohu se ubránit tomuto srovnání) „polská Margot Robbie“ Kamila Urzędowska. Malebně zachycená krutost a hamižnost polského venkova dokreslena folklórní hudbou nenechá diváka vydechnout. Jagna nemá kladné ani záporné hrdiny. Film na motivy románu Władysława S. Reymonta zobrazuje lidi v jejich nejsyrovější podobě. Jde o filmovou lidovou baladu, která se ale neskrývá za lyrický jazyk. Mluví jazykem jasným a stručným. Kouzlo lyrického jazyka ale vkládá do svého obrazu, čímž vytváří zcela jedinečný zážitek. S jistotou mohu říci, že jde o jeden z nejsilnějších a nejkrásnějších filmů, které jsem měl v letošním roce možnost vidět. Smekám před tvůrčím týmem a doufám, že nominaci na Cenu Akademie v kategorii Nejlepší animovaný film Jagna nakonec promění ve vítěznou sošku. Ne snad kvůli prestižnímu ocenění, ale proto, že díky tomu se film dostane do povědomí více divákům. A to si rozhodně zaslouží! (20.11.2023)

Ten film je triumf vizuální estetiky ve filmu. Až do konce mě nepřestalo bavit kochat se, jak film vypadá, všímat si jednotlivých tahů štětcem na postavách i v pozadí, a jak se vše mezi jednotlivými políčky proměňuje. O to víc zamrzí, že tvůrci nevrhli svoji energii na něco zajímavějšího než na adaptaci polské povinné školní četby. (18.03.2024)

Člověčinka z vísky, kde krása jest prokletím, které odhaluje pravou náturu povah jednotlivců i společnosti. V podstatě takový Mrštíkovic Rok na vsi jdoucí však až na samou dřeň postav, tradic, době, vesnice. Vizuál dechberoucí a po celou stopáž se (pro mě překvapivě) nepřejí. Speciálně pak ve spojení s Rostkowskiho uhrančivým "folkově-horrorovým" podkresem. K tomu strhující výkony i průběh tradičního dramatu. Takto se adaptují více než sto let staré literární klasiky pro současného diváka. Není cílem být doslovným přepisem, je cílem zachytit ducha a sdělení filmovým jazykem. Máločemu se to podařilo v posledních letech tak působivým a strhujícím způsobem. (22.12.2023)