Horoucí srdce

Existenciálně interpretovaná Němcová jak scénářem F. Pavlíčka (velkého milovníka osobnosti a díla Němcové), tak konečnou realizací (Vávra, Tusar) s kongeniální Srnkovou hudbou, ladící impresionisticky poklidnému tempu filmu. Herecké výkony dobově špičkové (hlavně Ráž a Bohdanová, i Lukavský není neuvěřitelný), takhle to už v 70. letech moc nešlo, neřku-li dnes. Pouze závěr s Havlíčkovým pohřbem mi přijde moc rychlý a k civilistnímu předešlému pojetí tolik neladící. (14.09.2013)

Horoucí srdce je hodně ambiciózní, v jednotlivostech zajímavý film, ale místy je to až Vávry nehodné ve své didaktičnosti a banálnosti. V pokoji Němcové jsou rozvěšeny svaté obrázky Tyla, Borovského a Sandové a podle jejich výjimečného statusu je k nim také přistupováno. Ale hlavní problém vidím ve vykreslení kroužku kolem Boženy Němcové, prapodivnou kárnou postavou je Karolina Světlá (Blanka Bohdanová), J. E. Purkyně (Zdeněk Štěpánek) jakoby vypadl u učebnice, ve změti kostýmů je také Bendl (Munzar), Borovský (Holý) a Podlipská (Gýrová)... Němcová Švorcové je nejživotnější ve společných scénách s Němcem Lukavského na Slovensku. Nicméně navzdory době, kdy se rapidně mění styl českých hraných filmů to mohlo dopadnout mnohem hůř. A Vávra svůj dluh této oblíbené látce splatil bohatě v Příběhu lásky a cti (1977) a ve Veronice (1985). (09.11.2020)

Tenhle film se ani tak nesoustředí na Boženu samotnou, jako na její okolí. Vávra se nám snaží naznačit, že byla vlastně v jistém smyslu černou ovcí kolektivu salonních intelektuálů. Byla to žena zmítaná emocemi, nedokázala racionálně zmapovat své možnosti v kontextu doby, byla impulzivní, "horoucí". Ostatní "hrdinní" obrozenci se jí báli, cože zase ta Božena provede, všichni zalezlí za kamny klepoucí se strachy z tajné policie za Bachova režimu. Byla to těžká doba a Božena se do ní nehodila. Její úděl byl smutný, ale zřejmě právě té depresi vděčíme za autorčiny nejlepší věci, jak už to tak u umělců bývá. Jiřina Švorcová je do role obsazena dobře, vůbec mi nevadí. Film je možná trochu bez energie, ale to je spíš obdobím českých dějin, které popisuje. Hodnotím určitě výš než většina zdejších uživatelů. 75% (25.01.2016)

Jiřina Švorcová se mi v roli Boženy Němcové velmi zamlouvala a po pravdě řečeno celý herecký ansámbl se mi moc líbil (Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Vladimír Ráž). Připomínky si nechám od cesty, neb jsou nepodstatné, navíc jedné je z toho tak nějak smutno a to je nepochybně silnější emoce... Přála si narodit se znova, o dvě stě let později, co by asi řekla? Dostala by se do konfliktu se šosáckou společností, úřady či Evropskou unií? Divila by se, že ani dnes se nenosí být vlastenkou, být Češkou, mít vlastní názor? (10.12.2019)

Tento až příliš deklamativní film v kontextu šedesátých let působil anachronicky. Přesto - nebo právě proto - stojí za zaznamenání sošné uchopení postavy Boženy Němcové Jiřinou Švorcovou, vyhovující jejímu hereckému pojetí. V rámci zmíněných limitů je svým způsobem totiž dokonalé. Opravdu svým způsobem. Skutečná Němcová žila přes veškerý svůj romantismus - bylo to již po předčasné smrti nejstaršího spisovatelčina dítěte syna Hynka a Němcově vynuceném penzionování - mnohem prozaičtěji a více na zemi, poznamenávána prvními projevy svého smrtelného onemocnění. (27.08.2007)