Shōgun
Šógun
Série(2) / Epizody(11)
Obsahy(2)
Seriál Šógun produkční společnosti FX je originální adaptací románu Jamese Clavella a odehrává se v Japonsku v roce 1600 na prahu občanské války, která rozhoduje o osudu celého století. Lord Joši Toranaga bojuje o život, protože se proti němu spojili jeho nepřátelé v Radě regentů. Když je v nedaleké rybářské vesnici nalezena záhadná opuštěná evropská loď, připlouvá její anglický lodivod John Blackthorne s tajemstvím, které by mohlo Toranagovi pomoct vychýlit misky mocenských vah a zničit obrovský vliv Blackthornových vlastních nepřátel – jezuitských kněží a portugalských obchodníků. Toranagovy a Blackthornovy osudy jsou neoddělitelně spjaty s jejich překladatelkou Todou Mariko, tajemnou křesťankou a poslední šlechtičnou ze zneuctěného rodu. Zatímco Mariko slouží svému pánovi v této napjaté politické situaci, musí skloubit své nové přátelství s Blackthornem, oddanost víře, která ji zachránila, a povinnost vůči zesnulému otci. (Disney+)
(více)Videa (2)
Recenze (169)
Dokonalost, výprava, casting, scénář. Propracované do nejmenšího detailu s vlivy kolonizátorů na religiózní vývoj ve východní oblasti. Pro mě nejzajímavější bylo nahlédnutí do japonské kultury, tradic, regulí se směsí krutosti na straně jedné a něžnosti vyjádřené v poezii, zahradní architektuře. Zajímavé. ()
Vizuálně je to vyňuňané do posledního detailu, to nemohu říct. Rovněž herci (až na tu dubovou fošnu v ústřední roli Černéhotrna) jsou výborní, zejména Asano se Sanadou opět naprostá klasa. Nicméně, ač bych to sám od sebe nečekal, dále si již musím trochu zachcat proti zdejšímu většinovému větru, neboť jakkoliv je cca první polovina opravdu vkusné hraní o trůn, následně se to celé bez varování přepne do mýdlově telenovelního módu užvaněného tak, že i seriálová podoba páně Mártenova opusu magnum vedle toho působí pomalu jako němý film, přičemž celé to rádobyrafinované spřádání plánů v plánech jiných plánů je tak krutě nudné a nezáživné, že zejména u předposledního dílu jsem po tom dranžíráku v odkapávači pošilhával opravdu zálibně. Samozřejmě pokud někdo notoricky rád popíjí čaj z prázdného šálku pod bezlistou sakurovou větví v zimní zahradě, či v sosnovém hájku přednáší oblakům svá haiku, pak u toho zřejmě i tak mnohokrát přeleští tantó, nicméně já, ač Žaponii a Žaponce rád poměrně velmi, mám po zhlédnutí na patře tak leda pachuť rýžového hajlzpapíru s inkoustem. ()
Veľkolepé, no zároveň intímne, drsné a bez príkras, no zároveň krásne. Dialógy sú ostré ako čepeľ katany, no zároveň pohľady a výrazy tvárí vedia rezať do ešte hlbších miest. Historická mňamka, ktorá ma okamžite uhranula a s ľahkosťou preniesla do vtedajšieho Japonska, no dať tomuto seriálu zbohom je pre mňa naopak veľmi ťažké. ()
Jako důstojná a slavné románové předloze celkem věrná adaptace o střetu dvou odlišných kultur to funguje výborně, i přes některé menší odchylky v ději. Ambice tvůrců byly ale zjevně mnohem vyšší. Snaží se totiž udělat ze seriálu výstavní skříň japonských dějin a tradiční kultury, a k tomu (asi) i uspokojit chutě mainstreamového publika, rozmazleného Hrou o trůny a podobnými krvavě intrikánskými opusy. A i když se jim většinu času daří tyto dva přístupy dobře vybalancovat, v samém závěru se tak trochu střetnou - a pochopitelně to není historická přesnost a logické jednání postav, kdo vyhraje. Což je velká škoda, protože jinak se jedná skoro ve všech ohledech o vysoce nadstandardní počin. ()
Neprve jsem v dětství viděl v kině Zajatec japonských ostrovů, což byl vlastně hodně sestříhaný seriál Šógun. Pak jsem četl rozsáhlou knihu, na kterou jsem po dočtení myslel ještě 2 roky. Knize se prostě žádné filmové zpracovaní nevyrovná, přesto nový seriál je svojí výpravou velkolepý, na příběhu se mě nejvíc líbí střet rozdílných kultur což je nejlépe vystiženo v knize. ()
Galerie (157)
Zajímavosti (9)
- Nattō, pokrm se slizkou strukturou, který Mariko (Anna Sawai) večeří a John Blackthorne (Cosmo Jarvis) projeví zájem ochutnat, se vyrábí z vařených sojových bobů fermetovaných bakteriální kulturou Bacillus subtilis. (Jirka_Šč)
- Styl kraul, kterým John Blackthorne (Cosmo Jarvis) plave v moři, Evropa 17. století neznala. Evropané plavali stylem prsa a s kraulem se oficiálně poprvé potkali až v roce 1844, když ho v Londýně předvedli dva severoameričtí Indiáni. (Jirka_Šč)
- Bitva u Sekigahary, zmíněná v závěru Toranagou, se udála 21. října 1600 a znamenala začátek 250 let šógunátu. Armáda vedená Ishidou byla početnější, Ieyasu Tokugawa (historický předobraz Toranagy) však dokázal mnohé z jeho spojenců přesvědčit, aby se do boje nezapojili a zvítězil. (Jirka_Šč)
Související novinky
Minisérie Shōgun našla obsazení
Očekávaná minisérie Shōgun od stanice FX (Takoví normální Američané, Atlanta) konečně našla hlavní představitele. Minisérie, která bude podobně jako předchozí televizní adaptace vycházet ze… (více)
Reklama