Režie:
Billy WilderKamera:
Charles LangHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Kirk Douglas, Jan Sterling, Robert Arthur, Porter Hall, Gene Evans, Timothy Carey, Iron Eyes Cody, Ray Teal, Frank Cady, Harry Harvey, Richard Gaines (více)Obsahy(1)
Příběh neúspěšného novináře, který začne pracovat pro okresní noviny v Novém Mexiku, protože už ho jinde nechtějí. Když náhodou objeví ve skalním indiánském sídlišti zasypaného člověka, ucítí velkou příležitost k návratu mezi žurnalistickou elitu. Věrný heslům "dobrá zpráva, žádná zpráva" a "špatná zpráva se prodává nejlíp" zorganizuje záchrannou akci takovým způsobem, aby mohl exkluzivními materiály co nejdéle zásobovat lačné noviny. Na opuštěném místě staré indiánské památky vypukne obrovský mediální cirkus s podporou tisíců čumilů, kteří se přijedou podívat i s rodinami na cizí neštěstí a hrdinskou práci záchranářů a tisku". (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (131)
Velmi působivý, ironický a kritický snímek o síle médií a lidské schopnosti doslova jít přes mrtvoly za svými cíly. Film je více než půlstoletí starý, ale stále hodně aktuální. Škoda, že závěr přinesl určité morální prozření hl. hrdiny, které se mi moc nezamlouvalo a přišlo mi že ve snímku figurovalo za každou cenu (naštěstí nešlo o takový příšerný úlet jakým byl konec Ztraceného víkendu:-)... Ale jinak super film. Wilder točil parádní věci, klobouk dolů! ()
Opäť skvelý film od Wildera. Pre mňa je osobitný v tom, že aj keď popisuje udalosti z 50-tych rokov, pravdivejšie a podstatnejšie vyznejú v našej dobe. Film je učebnicou toho, ako média dokážu manipulovať masy a urobiť z nešťastia jedinca zábavnú šou. Aké súčasné. Obdivuhodný výkon tu podal Kirk Douglas v roli cynického novinára, ktorý si celú udalosť zmanažoval tak, aby mu sedela do príbehu a on získal späť svoje postavenie uznávaného novinára. ()
"Dobrá zpráva – špatná zpráva." Překvapuje mě, že i poválečný Hollywood měl „svého“ spoločensko-kriticky zaměřeného režiséra a to ještě v osobnosti proslavené později řadou kultovních komedií. A stejně jako jeho evropští kolegové Helge nebo Cayatte, i Billy Wilder po natočení filmu tohoto ražení čelil velmi negativnímu přijetí, dočasně obtížnější tvůrčí situaci a na skutečné docenění si tak jeho Eso v rukávu muselo počkat hodně dlouho. Wilder tady již podruhé udeřil hřebík po hlavičce a tentokrát ještě silněji! Zatímco v cinefilně zaměřeném Sunsetu Boulevard (1950) z prostředí Hollywoodu se kritická linka dotýkala přeci jen hodně specifického prostředí, tentokrát skrze rozporuplnou postavu novináře míří v tomto směru s daleko větším přesahem. Námět filmu nejen zůstává nadčasový, ba co víc, on si svůj silný společenský přesah teprve s léty rozvoje bulvárních médií pořádně vydobyl a zpracování působí i po 70ti letech atraktivně. Příběh má spád a nechává vydechnout jen v dobře promyšlené míře (zaujal mě kontrast temného dění uvnitř a rozezpívané veselé tribuny zvenčí...). Kirk Douglas se famózně chopil postavy novináře, který neváhá dát přednost pomýšlení na svou kariéru a vytvoření mediální senzací před morálně se nabízejícím řešením problému, a na působivosti dodává noirová stylizace scén ze zasypané podzemní chodby. Velká spokojenost a zážitek! 95% ()
Eso v rukávu je ukázkový příklad, kam až může zajít novinářská snaha dosáhnout senzace. Příběh o znovu vzestupu bývalého špičkového novináře, který proslul svojí vlastností upravovat příběhy k obrazu svému. V tomto případě využívá svých zkušeností k vytvoření celostátní senzace, ta však má za následek ohrožení života zasypaného hledače pokladů. Ukázkový příklad, kam až může zajít sobeckost a chamtivost v dobově působivém balení s Kirkem Douglasem coby vychytralým reportérem prahnoucím opět po vrcholu v čele. ()
Je příznačné, že v paranoidní McCarthyovské době vznikly hned dva dobré snímky o konstrukci mediální reality. Wilderovo Eso v rukávu je o fous lepší než Robsonovo Tím hůř, když padnou. Oba jsou ale důstojnými předchůdci snímků jako Děkujeme, že kouříte nebo Vrtěti psem. A pochopitelně jsou také už z principu vážnější. Poukazují na to, jak moderní doba způsobuje, že více než ve fyzické realitě, žijeme v informacemi vytvářeném světě a jak se tato realita dá ohýbat. Vše, co považujeme za pilíř jistoty našeho vědění, může být lež nebo přinejlepším metaforickou verzí pravdy o světě. Jean Baudrillard to bude o několik desetiletí později nazývat "simulakra". ()
Galerie (47)
Zajímavosti (16)
- Chřestýši nejedí žvýkačky – zabalené ani rozbalené. (liquido26)
- Obyvatelé Gallupu v Novém Mexiku byli najati jako komparz. Každý z nich dostal 75 centů na hodinu (točilo se deset hodin denně) a ti, kteří přivezli auto, dostali ještě tři dolary navíc. (liquido26)
- Větu: „Nechodím do kostela, klečení mi ničí silonky,“ vymyslela Audrey Young, manželka Billyho Wildera. (liquido26)
Reklama