Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (2 451)

plakát

Osoblažka (2015) 

Vražte samolibému náctiletému downovi do ruky poměrně slušnou kameru a on uplácá úmorné hodinové přikládání pod kotel parní lokomotivy v prdeli světa, kde na dávání dobré noci serou už i lišky, a ještě se tím nepokrytě chlubí. To by ale ani tak nevadilo, natočené to má celkem pěkně a ať si blbeček klidně hraje na Osoblahavůd, nicméně mám dost problém s tím, že následně zneužije svých „správcovských“ pravomocí a zasviní seriózně se tvářící filmovou databázi profily takových hereckých velikánů, jakými jsou například špinavá tlustá lopata Lukáš ze Slezských Rudoltic, mongoloidní průvodčí Miloš z Bruntálu nebo proslulý osoblažský gej Pavel, jehož věhlas přerostl hranice státu, neboť jezdí pravidelně o víkendech kouřit čuráky až do Głubczyc a Rostowickiego Lasa. Rozhodně si myslím, že třeba takový Maks fon Sidol, Bred Pittka či Žužu Žorž si dozajista cáknou do Kelvina Klajna a nesmírně zpychnou, až zjistí, že jsou vylistováni mezi takto vytříbenou elitou charakterních artistů! Až se člověk děsí, kam se bude „kariéra„ našeho mladého „filmaře“ a „správce“ dále ubírat. Že by dvouhodinový, sebevražedně podmanivý a smrtelně strhující časosběrný dokument o tom, jak rostou v Albrechtickém lese stromy? Och, to tu zase přibude zářivých hvězd jako třeba pedofilní hajný Forejt z Burkvízu, otylá posluhovačka z dolnopovelické fary Alžbeta Neposkvrněná, co kromě foukání do šalmaje také ráda houbaří, nebo třeba i samotná Liška Bystrouška, kterou už nebavilo dělat na Hukvaldech Janáčkovi piárko. Kvalitní obsah, to je věru základ a otravné masturbační video, určené výhradně pro členy Osoblažského spolku honičů nad obrázky roztažených kolejí úzkokorozchodných tratí, sem po právu patří! Inu, kromě toho, že já jsem tu pouze „velkoryse trpěné zlo“, je mediálně známý i fuckt, že se pan HOMO rád obklopuje mladistvými pochlebovačnými kokotky ;-), ale také narušenými bezpáteřními mrdkami (tímto zdravím svého milovaného uživatele Teryblba Tearse aka mišEL), které za jejich otrockou práci pro tento „fanouškovský projekt“ rád místo enormními příjmy z reklam velkoryse odměňuje administrátorskými funkcemi, a oni si tu pak mohou nejen bez kontroly nahazovat, co se jim zlíbí, ale také třeba bezdůvodně, beztrestně a bez jakékoliv nadsázky nadávat v diskuzích slušným a decentním uživatelkám do kurev a ksindlů, a to jen proto, že ženy obvykle odmítají pohlavní interakce s vyteplenými, zbabělými a zamindrákovanými hnusáky. Kurvy jedny! Začíná to být moc príma čistá databázička, plná nové a lepší filmové publicistiky, kde sice nekvete pšenka těm fuj, fuj vulgarismům, ale za to je tu skvělé kultivační prostředím pro psychopatogenní fekální bakterie Teryblbova typu. Krása. Je moc milé vidět, že se majitel pečlivě stará o to, co se mezi uživateli opravdu děje, a má to pevně v rukou! Jsem docela zvědav, který z těch charakterů dnes první poběží plakat DEDYmu do klína jako obvykle.

plakát

Špatný krok (2015) 

Drazí školáci! Sémantika rozkošného a hravého slovíčka „pičovina“ je poněkud v rozporu s jeho běžným územ. Jelikož tento bývá vesměs hanlivý a pohrdavý, patrně už asi ti sečtělejší z vás vidí zjevný paradox, jež je vytvářen reálným vztahem mluvčího k piči samotné. Je tedy nasnadě, že 96 procent holčiček a 4 procenta řiťopichů užívají „pičovinu“ bezkonfliktně, avšak my ostatní si evidentně nevidíme do huby! Pokud vás má nepochybně zajímavá přednáška zaujala, napište panu HOMOvi, že chcete přídavek a ať přestane dělat pičoviny. Nebojte se, on tohle slovíčko vyslovuje naprosto patřičně! *** Hnusák Džeký se konečně raději schoval za kameru a uplácal hloupou, unylou, kompletně vykradenou, neslanou a nemastnou pičovinu se čtyřmi homopoleny, oslizlým černouškem a Travoltou, který na stará kolena začíná vypadat jako oběť ožralého plastického chirurga a zfetovaného maskéra transvestitů. U takto vizuálně hustého mafiána se pak ani tak nebojíte, že vás zalije do betonu, jako toho, aby vám náhodou nepožvýkal ucho a následně nerozdráždil hemoroidy. Jen jsem čekal, kdy mu teplota vyleze na Sobotních 38, prohrábne tupé Jahodovým gelem, pokrčí kolena, až kam mu to artritida dovolí, vpálí si dlaň do rozkroku a začne na ty bezradně se potácející pupuše dělat to své „u-u-ú!“.

plakát

I Spit on Your Grave III: Vengeance Is Mine (2015) odpad!

Milí mladí a nezkažení čtenáři! Je tu opět strýček verbal se svým okénkem „Nové a lepší filmové publicistiky“, v němž si dnes sémanticky rozebereme krásné české slovíčko promrdat. Slovíčko, které by v žádném případě nemělo chybět ve slovníku žádného moderního nezletilého mluvky a které vám pančelka, co údajně furt píče ty stížnosti panu HOMOvi, asi vysvětlí jen stěží. Inu, dnes je to jednoduché. Promrdat totiž neznamená nic jiného než „mrdáním pozbýt“. Já vím, já vím, asi teď opět tápete nad významem toho škaredého slovesa „pozbýt“, ale o jeho vysvětlení si té tlusté a šosácké zamindrákované krávě bez obav řekněte, já bych vám nerad kazil charakter. A teď už nezbývá než si dnešní lekci názorně demonstrovat v roztomilém textu. *** Vždycky jsem si myslel, že když chce někdo natočit film do nějaké aspoň trochu seriózní distribuce, a ne pro vypálení na frysbí k nedělní příloze Blesku nebo jako videoodpad na Tytrubko, musí nejprve najít někoho, kdo mu na něj dá peníze. Za tím pak naběhne a povykládá mu, jak je zručný režisér, jak má úžasný scénář a jak se to veledílo tutově vrátí zpět i s nějakou tou smetanou. Domníval jsem se také, že náš milý americký producent vesměs bývá protřelý židák, který chce, aby se mu nalichvená investice vrátila, nedá se jen tak oblafnout a není žádný mongoloid, co splachuje americké prezidenty do hajzlu, aby si krysy v kanálech měly z čeho vystýlat hnízda. Tohle ovšem vypadalo, jako by se nějaký neumětelský manták rozhodl parazitovat na poměrně osvědčeném trejdmárku, pročež složil před Mošeho hromadu zatuchlých, nevzhledných hoven a nasliboval, že z toho uplácá Táčmahál. Nepřekvapivě pak není výsledkem nic jiného než nevzhledná a veleotravná kupa hoven, akorát s hnusně rozplizlou hnědou věžičkou na vrcholu. Strašlivá, nudná a debilní psychoslátanina, navíc osazená odpornou neherečkou z jedničky, kterou by dozajista v realitě odmítl „romanticky vyprcat“ i ten nejslizčí a nejzoufalejší úchyl pod sluncem a rovnou by se jí na ten hrob místo plivání vysral. Sekunduje ji neméně nadaná a odpudivá tlupa obličejových obrn, poháněna scénářem natolik pičoidním, že jeho autorem musel být někdo, kdo natuty alespoň jednou čornul v Librexu Freudovy Úvahy o sexuální teorii, načež očichal tiráž a vyměnil je v antikvariátu za Toluen. Opravdu nechápu tu zaoceánskou lhostejnost a neempatii! Vždyť v Evropě přece teď trpí nehumánním zacházením tolik ubohých migrantů a oni raději promrdají pár mega na takovou zbytečnou sračku, místo aby jim pořídili lepší výbušniny a účinnější palebnou sílu k pořádnému masakru i v Berlíně, po němž by nám sem ta populistická tlustá pizda Endží konečně přestala ty parazity pod politickým nátlakem tahat. Abych i já angažovaně demonstroval svůj postoj, pořídil jsem si inkontinenční pleny s francouzskou vlajkou na prdeli.

plakát

Temné údolí (2014) 

Milí mladí a nezkažení čtenáři! Věděli jste, že ohyzdné slovíčko „zkurvit“ vyjadřuje jinak mnohdy roztomilý dokonavý děj s významem „kurvením opotřebit“? Asi by vás teď určitě zajímalo, co vlastně znamená to „opotřebit“, ale do toho já nejdu, vašim maminkám by mohla zaskočit hostie a našemu milému HOMOvi by bigotní sponzorek odmítnul dát další nevkusnou celostránkovou reklamu, která nás v tomto „ryze fanouškovském“ projektu tak mile už nějaký ten pátek prudí! *** I v Tyrolích mají svého Sekala, kterého je třeba zabít. Tedy respektive v tomto případě bandu Segalů, vedenou komisařem Rexem, co se tváří, jako by zrovna sežral svého vlčáka. Postará se o ně jakýsi dolnorakouský klon Leoše DiObrny, co se zase pro změnu tváří, jako by mu v hubě zkysnul žalud. Ale nevadí! Ani ti dva urputní mimici nedokázali zkurvit tu porci opravdu vytříbené, zábavné a velkolepé filmařiny, o jaké si můžeme v našich lůzrech a hnojích nechat akorát tak zdát. Atmosférické a strhující místy tak, jako byste sledovali Gazdinu robu při prstění Její pastorkyně, a opravdu by mě zajímalo, který velkohubý pičus pro tohle vymyslel kategorii „alpský western“! Zní mi to podobně jako „podunajská prérie“, „korutanský kovboj“ nebo „cigánský tomahavk“. Když už, tak aspoň „Wiener Schnitzel Western“, ty kokote!

plakát

Mládí (2015) 

Šukání ovcí může být někdy pěkný opruz. Zvlášť pro ty z vás, kteří si před zásunem potrpí na trochu toho orálního potěšení. Ovce je totiž přežvýkavec, jak jistě víte, a tak se romantickému milovníkovi může při šedesát devítce snadno stát, že když toho vnadného sudokopytníka pořádně rozparádí jazykem, bude se muset záhy vypravit na žaludy do bachoru …. Ups, Ježyš pardon, trochu jsem si to popletl. Tohle bylo určeno odborné veřejnosti na Česko-maďarské databázi nové a lepší zoopublicistiky. Odtamtud se mě ale vyštvat nesnaží, protože to tam vede charakterní heterosexuál, který je povznesen i nad to, když nedopatřením řeknu při všem tom erudovaném publikování nějaké krávě „Ty kozo!“. To byl ale roztomilý omyl, že? *** Tady vidíš, milé Iňáriu, že se dá film o excentrických snobských kokotech natočit i tak, aby verbal nehodil po chvíli kosu a apriori nezačal nesnášet všechny tvé budoucí počiny. Jedná se sice taky o kýčovité a užvaněné hovno, nicméně hovno s jistou grácií, které je místy dokonce i svým způsobem vizuálně podmanivé, například když se takhle Miss Venezuela rozhodne vycachtat si pysky v geronty zaplísněném bazénku. Hovno, u nějž se člověk sem tam i zachichotá a esteticky se pokochá něžně bučícími Milkami a vyjící korejskou sopránprasistkou. Sorentýnovi už začíná evidentně jen kapat a následně i na karbit, a tak pateticky, povrchně a pseudofilosoficky unyle drnká na prostatickou strunu všem těm Vašutům, co se nedokáží smířit s viagrou a vakuovými pumpami. Ale evidentně přitom zase nakrmil i pár artových teplometů a ti teď velkohubě zasírají internety sebestřednými polucemi, přičemž nepsaně soutěží o to, který pičusek objeví v řídké sračce víc skrytých metafor pro situaci, kdy má Míša Kejn ptáka v kleci. Já bych si na tomto místě dovolil fundovaně deklarovat, že to nejspíše interpretuje „aparentní endogenní depresi z aproximativní percepce paradigmatu“, že už ho tam může Miss Venezuele akorát tak nadrobit. A ty už začni konečně žrát ty prášky, Madbendere! Nicméně, oproti Birdmanovi naprostý skvost, který prostě musím ocenit oxymoronickou krásně hnusnou dvojkou!

plakát

Spectre (2015) 

Pro ty, kterým se tento grafomanský zvratek nebude chtít číst, přináším v úvodu krátkou rešerši použitých žalostných vulgarismů, abyste mohli bez přílišného zdržování opět bonzovat! Dnes tam mám „kurvení, hovno, dojebat, prdel a mrdna“. Tak jak je to s tou novou a lepší filmovou publicistikou? Bude, nebo si zase někdo dělal z HOMOhuby trhací kalendář? *** Bezskrupulózní kurvení bondovských tradic nemilosrdně pokračuje a tentokrát se nám Samík všemožně snaží naroubovat na oddechovou akční parodii Kasablanku. Do té by sice náš nový agent Nulanulaprasečíxicht jako imitátor Hámpryho zapadl daleko lépe, nicméně to by nesměl tento sice spektakulární kočkopes vylézt ven jako další hovno na hrob Honzy Fleminga. Takže tu máme zase řemeslně perfektní akční napínač, v němž to ale jde s Bondem jako Bondem od desíti k prdeli a který obsahuje několik velmi zavrženíhodných marginalit, a to i mimo fuckt, že je Manypeny zase briketa a hispánský otyloň Bautista ve čtyřicáté minutě kompletně zruší záložní řadu Skvadry azúry, když svými pěstěnými nehty promasíruje sklivce někomu, kdo vypadá úplně jako Pirlovic Andrejka. To se takhle po opravdu výživné úvodní sekvenci těšíte na tradiční titulky, které jsou v poslední době jedinou opravdovou bondáží. Ano, vizuálně jsou i tyto skoro uměleckým dílem, avšak tentokrát je činí téměř nesnesitelnými jakýsi odpudivý homoklád, jenž na jejich pozadí „Kreslí na zeď“ přeškrtnuté kosočtverce hnusně pištivou, kakofonickou fistulí, s níž by mohl z fleku plašit potkany. A pak to přijde! Člověk si před představením pečlivě protřepává zápěstí na nejvypečenější mrdnu filmového průmyslu Monču Belůči, u níž má chuť i v jejich jedenapadesáti odhodit veškeré gerontozábrany a ukázat ji, jak se správně míchají špagety karbonára a vysrkávají ančovičky z teplé tuňákové pizzy, ale po té se zapráší dřív, než stihnete rozepnout poklopec. Pak vám už jen panicky zalézají koule do břicha, protože vám do obrazu nakráčí snad ta nejodpornější Bondzrůda, jaká kdy byla k zhnusení! Představte si genetický odpad z křížení Michaely Kudláčkové a Rajské Vanesy, mezi jehož hlodáky by se dal úspěšně zaparkovat Boeing a který vám dokonale esteticky dojebe celé Spektrum sexuálního apelování. Ke vší té zrůdnosti je to i naprosto vynikající neherečka a mimická kafilérie, která se jí odehraje v xichtě při etudě loučení s Bondem, by vyvolala dávení snad i u certifikovaného slepce po koňské dávce Kinedrilu. A to ze solidní trojky prostě udělá tu nejhnusnější trojku, jakou jsem zde zatím měl to ponížení tu udělit.

plakát

Labyrint: Zkoušky ohněm (2015) 

Dnes tu máme slečnu Bianku z Vatikánu. Kurva jedna vulgární!!! Úplně se červenám! *** Buonaserra, salute, Io sono Bianca Francesca Vergielli d'Italia, panna f rozpucchu - 26 anni, a jsem byla fyslanna come Nunzio speciale di Santo padre, abych ja sjistit pro Collegio Cardinalizio del Vaticano , ci byt signore Verball oprafdu takova anticristo e blasfemo porco, anebo jak fy šikatte bespošna sfině. A ja muset teť confermare, še na tom nebyt ani sblo di pravda! Ichnet po mio pšíjezd mě ten sfatty muš signore Verball pošadala, abych ja kleknout, ukasala mi jecho formidabile Spirito Santo a prafě mi tim Duchem sfattym odsadu měři chloubku mych chšichu a ja mottlim, ať obstojim pšed faccia del Dio! Jelikoš ora signore Verball nedosachnout na klafesennice jecho computer portatile, pošadalla mě, Bianca Francesca Vergielli, o critica cinematografica del film Il Labirinto - parte seconda. „Allora, signore Verball, ja myslet, že pizza mia uš byt tepla sufficiente a vy mochla sacit con procedure religioso! A nebat se mě pošadně placat po prdell, ja v klašter moc slobit, sasloužila to a poccani molto potšebovat!“. Ale spět k Il Labirinto! Nic nuovo od parte prima. Slaboducha defille naondulofannych chomoklat pokraciuje f další serioffa sracchce postapocalittico! Vy smíchat si Changrgejs con Divergenza, pšidat duo chrstě sombi a dostat další chloupa piccovina pro-o-o-o-o-o-o-o-o… „Tak se trocchu uklidnimme, signore Verball, lemme, lemme, per favore! Takofa velocita až na dorašenni, jste chrrr jako Santo padre pši exorcismo! Tak to my u nas ve Vaticano nedělat! Chšišnice musi byt Duchem svattym inizialmente dukladně a pomalu proutoupenna! Ale ja vam teď naslinit il prsto a vy mi ho pši tom můžete vrazzit do cundo secondo, nebo jak vy šikat do dvojcchi, to pši vymitani dost pomacha! Ale attenzione, signore Verball, Rituale romanum tvrdit, že až bude il Demone chtit ven, vy nesmět mě sapomennout pošadně ciapnout za cosi, sí?“. Takže, … pro debili infantile. Effetti speciali byt sice bellissimi a honiccka v città finito dokonce molto orgastico, ale to naturalmente zase nestačit, aby ze stupido insalata plagiario per imbecili sodomitici udělat pošadna hetero flak jako cieba Maximo del Pazza. „Sí! Sí! Sí! Fantastico, signore Verball, ja citit, že il Demone bude pronto ven a nastat cias na, jak my u nas ve Vaticano parlare, Salza di Tortellini! Vy teď pustit moje prdell, presto ciapnout za ty cosi, macckat bradavcchi, per favore, e pšepnout na velocita terminale. Precisamente, bene, bene, benissimo, signore Verball!!! Vy byt veramente il divino Esorcisto, Santo padre už vas nikdy znovu neexkomunikovat! Presto! Presto! O, Dio mio-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o-o……“.

plakát

Převrat (2015) 

Poctivé, svižné, uspokojivé, nedrhnoucí a veskrze příjemné honění! Honění Trouby Vilzna a jeho Kelyfemily skrz nějaký fiktivní Kambos či Laodžu rozlícenou chuntičkou Rudých Kvérů, kteří milují porcovat americké korporátní zmrdy mačetami. Záda jim kryje šarmantní bondáží jako vždy sympatický trubec jejího veličenstva, zdegenerované staré krávy, a já se na rozdíl od všech těch zdejších přihřátých müslitelů, brutálně nadhodnocujících dementální pičoidy plné Džonviků či Ekvalizérů, naprosto skvěle slaboduše bavil. *** Rád bych teď své pocity s ohledem na novou a lepší filmovou publicistiku co nejlépe přiblížil i těm nejmenším čtenářům, aby se tito mohli adekvátně rozhodnout, zdali si tento příjemně erkový filmík pustit hned po Kouzelné školce. Takže, milé děti, bylo to skoro stejně zábavné jako prcání vaší stále pružné a dobře vypadající maminky. Víte, vaše maminky totiž vždycky nebývají takové prudérní a upjaté krávy, jak předstírají při vaší šosácké výchově a při psaní rozhořčených stížností tomu pokryteckému HOMOvi. Občas, když si hrajete ve školce a tatínek se dře v pojišťovně, abyste mohly jednou za rok na dovolenou do Chorvatska a váš labrador měl co papat, pozvou si domů nějakého toho hodného strýčka. S ním pak vyvádějí strašlivě prasácké králičkárny, které toho ňoumu tatínka v katolické škole nikdy nenaučili, hrozně u toho křičí, ač s tatínkem jen unyle funí, říkají moc ošklivé věci a požadují úkony, které uvádějí do rozpaků i profesionální pornoherce. Tak kupříkladu maminka pětileté Janičky ze Sezimova Ústí zásadně nikdy nemluví sprostě a předstírá znechucení i při slovíčku „hovno“. Ale sotva se za tatínkem zabouchnou dveře jeho Oktávie a objeví se strýček, někdy se docela zapomene a vylezou z ní větičky jako třeba „Mrdej mě jako děvku!“, „Vraž mi ho, kurva, do prdele!“ nebo „Vyliž mi tu kundu do sucha!“. To jsou věci, co? A vy řeknete bráchovi „debile“ a nemáte týden Večerníčka.

plakát

Dárek (2015) 

Dárek se snaží navázat na nejslavnější šestákové srylery 90. let o intruzivních úchylech. Snaží se, snaží a snaží, až to s ním vypadá docela dobře, když tu náhle vyvrcholí ukrutně teploušským závěrem, který předchozích, slušně rozjetých devadesát minut totálně spláchne do hajzlu a udělá z Uoryjorova jinak solidního snažení akorát kulisu k žehlení dámského spodního prádla nadměrných velikostí a pánských kožených tang. A tak se dospělý heterodivák pouze utvrdí v tom, že by Žoel víckrát neměl experimentovat s buzerantskými bradkami, Betmen se měl držet pouze přeslazených kokotmédií a slečna Předsíň hrát výhradně s papírovým pytlíkem přes hlavu. No, možná bych jí sem tam povolil otvory pro oči. *** Jo, a málem bych dnes zapomněl vyšperkovat tyto dětské HOMOstránky novou a lepší filmovou publicistikou zneužitím několika bezúčelných vulgarismů! Tak třeba jen tak namátkou něco od „ká“: „Kouřila kurva kokota!“. Veď „fajčenie ftákov“ je predsa povolené, však, HOMO?.

plakát

Bestie bez vlasti (2015) 

Tak co bude, do piče, s tou novou a lepší filmovou publicistikou, milé HOMO? Dneska tam mám kurvu, zmrda a hovno! Ani číst se mi to po sobě nechce, abych si nepřivodil nenapravitelné trauma, a hoššy z Cinespuru již čekají s otevřenými konečníky. *** Co to jako, kurva, bylo? Pokud to ve mně mělo vzbudit lítost a soucit s africkými vypatlanými malými zmrdy, zapůsobilo to asi tak stejně, jako když gorily týraly šimpanze a Čárltna Hestna v Planetě opic. Pokud mě mělo vyděsit a nasrat, že v jednadvacátém století s námi Zeměplacku stále obývají primitivní hovada na úrovni doby kamenné, které se po pečlivém militaristickém výplachu v útlém dětství stanou agresivními a narušenými primitivními hovady, načež se odstěhují do Evropy šířit lásku, porozumění a Islám, tak to se esoterickému nudilovi, panu Fučimunakulemu, povedlo dokonale. Naprosto se teď nemohu rozhodnout! Mám si jako po tomhle blijáku na dálku adoptovat nějakého lostomilouškého čelnouška a zajistit mu lepší budoucnost a doktorát z antropologie tím, že budu až do jeho pětadvacetin házet prachy do bezedných a naprosto nekontrolovatelných jam UNICEFU a Člověka v plísni, kteří pak za ně pořídí plukovníku Mugabemu nového Maybacha a budou mi do mejlu posílat fotečky, jak čelnoušek hezky tloustne a mocinky dobře mu jde matematika a humanitní vědy? Anebo mám raději přispět na eritrejský jaderný program, aby se ta zvířata už konečně zformátovala definitivně a Afrika se dala od nuly osadit humanoidními a hlavně humanistickými obyvateli, kteří by civilizovaně dbali o budoucnost svých dětí a bezmyšlenkovitě se v té údajné nepohodě jen pudově nemnožili jako krysy, aby měl Addidas s Benettonem kam vyvážet svá nevkusně křiklavá trička, opičí chunty měly dostatek vojáků na kmenové genocidy a světoví filantropové mohli usedavě plakat nad obrázky mouchami obsypaných čokoládových miminek s nafouklými bříšky a velkohubě vymýšlet řešení neřešitelného, které nakonec stejně zase jen apgrejduje plukovníku Mugabemu jeho vozový park, neboť světové politické klima nekompromisně diktuje „jen sem tam krmit, ale nikdy nezasahovat“? Tahle unylá až nudná dvouhodinová drezúra malých primátů, prokládaná místy urputným mletím hoven a hlubokým existenčním filozofováním malého negramotného debila, mi k tomu rozhodování věru příliš nepomohla. A nevytrhl to ani jako vždy famózní Luther s dokonalým africkým přízvukem.