andalin

Dokonale temná epizoda.

The Groff a jeho chemie s absolutně kymkoliv. 🤍 Beru, že co Doktor, to jiná osobnost a že téhle inkarnaci se trochu zapalujou lejtka, ale... vážně? Po asi 5 minutách, co se znají? Náš Doktor?? Hm...

Z devadesátek se přesouváme do early 2000s a je to znát. Konečně zde skončila dějová linka Rileyho a jeho podzemní armády, která mi v předchozí slabší sérii dost vadila. Pátá řada má hned několik předností - mojí nejoblibenější je Buffyina sestra Dawn. Těch prvních pár epizod, kdy se prostě objeví a divák je v totálním nevědomí mě i po druhém shlédnutí moc baví, je to skvěle neotřelý nápad. Giles si konečně otevírá svůj obchod (bylo mi ho líto, jak byl po konci střední upozaděn), velkou roli tu hraje i Anya, která je tak skvěle divná, ukáže se, že Spike je vlastně hodný kluk, Glory je fantasticky nepředvídatelný nepřítel a to drama s Joyce tomu přidává další kapku temnoty.

Tenhle epizodický příběh by byl geniální, kdyby měl domyšlený konec. Co je ta žena zač mě napadlo už v průběhu děje, ale to by mi nevadilo... spíš mě zajímalo co lidem říkala a jak se stalo, že nakonec svou zprávu předala Ruby na útesu, aby s Doktorem nepošlapali vílí kruh. Vždyť jde přece o časový paradox? Jsem plná otázek a přestože jsem si epizodu náramně užila, konec mě vůbec neuspokojil, protože vlastně nebylo nic vysvětlené.

Ok, ok, čas si to znovu zahrát. Výborně provedená adaptace.

Včera jsem se viděla s kamarádkou a probíhalo to asi takhle. Já: "Koukám znova na True Blood a jsem ve čtvrtý sezóně." Ona: "A co se tam děje? Já už si to nepamatuju." Já: "Erik má amnésii a Sookie se o něj stará ve sklepě. Za mě peak, nic dalšího v životě nepotřebuju." Ale vážně, baví mě nejen hodnej Erik, ale i Jessica, Pam, Tara, Jason, Lafayette s Jesusem. Všechny postavy se pořád někam rozvíjej a pořád se něco děje a hlavně ten příběh někam spěje. To se o většině seriálů "o upírech" říct nedá, protože nebývaj o ničem hlubším, než o romanci. Tady je vykreslený syrový svět, jak by byl, kdyby mezi námi skutečně chodili upíři (a vlkodlaci, měňavci, jánevímcovšechno), angažovali se v politice a dožadovali se svých práv.

Irsko zalité sluncem a dospělý Eragon. Bylo to velmi povrchní, ale já jsem spokojená.

Ta první série byla strašnej nářez, hýkala jsem smíchy! Za mě tu vládne neokoukaný humor a hlavní hrdinka s irským přízvukem, která se snaží ve světě plným superschopností nezbláznit. A vlastně mi i hrozně vyhovuje jak je to všechno zasazené do takového všedního dění londýnského života. No a kocour je samozřejmě nejlepší. :)

Jsem ráda, že jsem si na tenhle seriál počkala. Letmo jsem jej zaznamanela v televizi, když vycházel, a formát ani humor mě nezaujal. Dneska si ale oboje o to spíš užívám!

Akorát jsem se vrátila z BioOka a musím pět ódy. Jeden z nejzajímavějších a nejbohatších filmů, které jsem za dlouhou dobu viděla. Jsem absolutně nadšená.