Disk

Celá šestidílná minisérie zhlédnuta v jednom dni a není divu. El Slencio od začátku do konce napínavé a má tak hustou atmosféru, že vás to dokonale pohltí. Mladík Sergio kdysi zabil své rodiče a po svém předčasném propuštění se nevědomky stává předmětem studie psychiatričky Any. Arón Piper (Elita) podává v roli Sergia nádherně minimalistický výkon a je uvěřitelný i ve vypjatých momentech. Ostatní herci mu vydatně sekundují včetně mého oblíbeného Manu Ríose taktéž z Elity. Možná bude El Silencio pro někoho malinko absurdní, ale rozhodně na tuhle minisérii jen tak nezapomenete.

Silná psychologická dramata s náctiletými hrdiny a hrdinkami patří k hlavním doménám švédské kinematografie a ani Kousek nebe není výjimkou. Režisér Sigge Eklund natočil svůj celovečerní debut civilně a nijak nesklouzl k možnému sentimentu, který ztráta nejbližšího člověka může nabídnout. Felicia Maxime a Edvin Ryding jsou ve svých rolích mimořádně přesvědčiví a samotný snímek oplývá hutnou atmosférou a vynikajícím soundtrackem. Je to emocionální nálož a rozhodně stojí za zhlédnutí.

Jediným větším záporem tohoto jinak dobrého thrilleru je příliš dlouhá expozice. Jinými slovy to, na co divák čeká v souladu s názvem snímku, začne až skoro hodinu po začátku projekce. Ovšem pak se spustí výborná jatka se skvělými gore efekty. Rozhodně si nelze stěžovat ani na slušné napětí i na mimofilmový přesah (klimatická změna, znečištěné oceány). Žraloci v Paříži jsou slušnou žánrovkou, která dokazuje, že kvalitní survival snímek může vzniknout i mimo Hollywood.

Nemůžu si pomoci, i sedmá série mi perfektně sedla. Rozvíjí se zde dějové linky z minulé řady, opět se tu objevují nejen nové postavy, ale i staronové v podobě Omara. A hlavně je tu naprosto úžasná Maribel Verdú, kterou naše generace 35+ velmi dobře zná z Mexické jízdy Alfonsa Cuaróna. Silné příběhy o toxických vztazích, vzájemné (ne)důvěře, skvělá kriminální zápletka a pro mě osobně další úžasná gay romance, jpřičemž právě milostné příběhy gayů mám na Elitě nejraději. Že to někomu všechno přijde přitažené za vlasy? Na tom není nic špatného, už od začátku byla Elita psaná jako telenovela, a pokud přijmete daná žánrová pravidla, tak si to celé krásně užíváte. Je až neuvěřitelné, jak si Elita po celou dobu drží svou vysokou úroveň, a těším se na závěrečnou osmou sérii.

Zdá se to neuvěřitelné, ale ani šestá řady španělské Elity mě nezklamala. Patří naopak vůbec k těm nejsilnějším a to i navzdory skutečnosti, že tentokrát zde není nikdo z původního hereckého obsazení prvních tří řad. Je vlastně zajímavé, že se Elita ani nyní tvůrcům nerozpadla pod rukama. Přesto - nebo právě proto - jetato série pro tvůrčí tým velkou výzvou. Tvůrci akcentují poměrně složitá a náročná témata jako domácí a sexuální násilí, coming out v kolektivním sportu, toxicita partnerských vztahů, homofobie, transfobie apod. Herecké obsazení je výborné a opět musím vyzdvihnout Manu Ríose, jehož křehký projev mě jednoduše nadchnul. Přál bych mu skvělou hereckou kariéru. Pro Elitu jsou typické také poměrně napínavé cliffhangery a poslední cliffhanger v této sérii je pro mě natolik šokující, že se nemůžu dočkat již sedmé série. Smekám.

Pátá série Elity navazuje na tu čtvrtou a ještě více rozvíjí jednotlivé vztahy, přičemž klade větší důraz na jejich sexualitu. Přitom se částečně vrací ke kořenům v podobě kriminální zápletky, která se ale vyvine hodně překvapivým směrem - a právě za to obrovské překvapení je ode mě ono vysoké hodnocení. Závěrečná epizoda je totiž zatím nejsilnější závěrečnou epizodou celého seriálu - v tomto směru jsem zvědavý, jak se bude vše vyvíjet v posledních třech sériích. Jednotlivé vztahy jsou složitější, nejednoznačné, ale o to více si cením citlivě natočených milostných scén, zvláště těch homoerotických, v nichž naprosto exceluje - aspoň pro mě - neuvěřitelně přitažlivý Manu Ríos, do kterého jsem se zamiloval už při sledování minulé série. O to více mě vytáčí nízká hodnocení mnohých ČSFD uživatelů jenom proto, že Elita nedělá rozdíl mezi heterosexualními a homosexuálními vztahy. Jinými slovy je strašné, když se v hodnocení odráží mimoseriálová homofobie.

Filmy a seriály odehrávající se na americkém Jihu vždy přinášejí intenzivní divácký zážitek a ani Ďábel není výjimkou. Precizně zahraný a zrežírovaný snímek přináší velmi náročná témata jako víra, náboženský fanatismus, zlo v samém člověku. Tom Holland suverénně vévodí skvostnému obsazení a všem pochybovačům dokazuje, že není jen hezkým mladíkem, ale také dokáže zahrát velmi náročnou postavu od začátku do konce. A není jediný. Ďábla není jednoduché sledovat, je to hodně nepříjemná podívaná, ovšem posléze se vám tak zapíše pod kůži, že na něj jen tak nezapomenete. Smekám.

Uvědomuji si, že dávat čtvrté sérii nejvyšší hodnocení se může zdát poněkud kontroverzní, jsem si ale jistý, že z mého pohledu si tato řada vysokou pochvalu určitě zaslouží. První tři řady lze sledovat jako uzavřený příběh, který končí naprosto parádní způsobem. Pokud by čtvrtá řada pokračovala ve stejném duchu, tak bychom se točili v kruhu a hrozilo by rozmělnění celého seriálu. Proto je tu radikální změna v podobě nového ředitele a jeho tří dětí, zatímco většina původní party se tu už nevyskytuje, resp. ti, co zůstali, mají omezenější prostor. Pro mě je to ovšem nakonec dobře, protože nové postavy nabízí další možnou obsahovou kreativitu. Zejména přibylo velmi otevřených explicitních scén, které do celého seriálu bez problému zapadnou. Platí to zejména pro půvabného nováčka Manu Ríose, jehož Patrick nemá s nahotou žádný problém. Svléká se poměrně často a přiznávám, že mě to hodně těší, jelikož v jeho případě je opravdu na co koukat. Snad bude v další sérii takto pokračovat. Právě on Elitu táhne hodně dopředu a má neuvěřitelný drive. Nový směr Elitě sluší a věřím, že navzdory zdejší homofobní kritice bude seriál ještě lepší.

Třetí řadou Elity se uzavírá příběh celé původní party. Je to geniální, perfektně vygradované a měl jsem z toho hodně silné pocity. Atmosféra by se opět dala krájet a závěrečná epizoda mě úplně rozložila na molekuly. Vztahy jsou opět skvěle propracované a chemie mezi všemi mladými herci a herečkami je fantastická. Tady se povedlo prakticky všechno a můžu jenom tleskat. Pokud by Elita končila právě touto sérií, byla by to jednoznačně velká paráda. Uvidíme, co si nachystala čtvrtá série, která je prý radikálně odlišná.

První řada Elity byla skvělá, ale druhá série je ještě lepší. Objevují se tu nové - a hodně zásadní - postavy, vztahy mezi studenty a studentkami jsou mnohem komplikovanější a panuje zde napjatější atmosféra než v minulé sérii. Opět se tu prolíná kriminální zápletka (tentokrát zmizí jeden student) a opět je tu vynikající a nečekané rozuzlení. Ač jsem se sledováním Elity stále na začátku, už teď si myslím, že jde o důležitý evropský televizní počin. Natočený navíc bez příkras a s jasnou otevřeností. Elita navíc umí pracovat s cliffhangery, což není zase tak snadné.