chamonix

Po shlédnutí Pour l’honneur mi už nikdo nerozmluví, že v Bruselu nezaložili dotační Fond rozvoje sluníčkářské kinematografie. Stejně tak mne nikdo nepřesvědčí, že si tam Philippe Guillard pro nějaká eura nejel - a to hned několikrát, protože tak vlezle proimigrantsky by nikdo normální dobrovolně netočil. Škoda, komedie je to jinak dobrá.

Naděje na film o nacistech uprchlých do Argentiny končí zklamáním v podobě teenage zombie apokalypsy. Mein Gott!

Komedie, která zesměšňuje rap, má zákonitě jeden velký nedostatek - zní tu hip-hop :-(    Což je škoda, protože je to chvílemi i vtipné. Navzdory tomu, že to bylo natočeno sluníčkáři pro sluníčkáře.

Atmosférou a vizuálem mi to připomínalo Skazku o Malčiše-Kibalčiše, taky to bylo šmrnclé Jackem Sparrowem a navrch nějaká hudební čísla, která v sovětském podání fakt nemusím. Bizár.

Tato (podle Rakosnicka77) „propaganda“ popisuje likvidaci rumunských nacistů., které pronásledoval dokonce Antonescu, jenž jinak zapojil Rumunsko do bojů na východní frontě po boku Němců. O těchto událostech, resp. dnešní rumunské interpretaci tehdejšího dění se v našich zeměpisných šířkách moc neví. Na rozdíl od historie Ukrajiny, kde už prakticky zbožštili sadistického antisemitu Stepana Banderu, či Pobaltí, kde každým rokem pochodují k uctění esesáků z estonských, či lotyšských divizí a kde jsou mnozí nejvyšší politici včetně prezidentů a premiérů potomky právě těchto vrahů i dalších kolaborantů. Tak tedy vězte, že i v současném Rumunsku už staví pomníky nacistické chamradi z Železné gardy – včetně samotného vůdce Corneliu Codreanu – navzdory opakovaným protestům Centra Simona Wiesenthala.

Pravicový převrat, pronásledování opozice, lidé mizející beze stopy, silná emigrace, vrchní velitel armády s diktátorskými pravomocemi, válka, která má odvléct pozornost od stále rostoucích vnitropolitických problémů ... Argentina 70./80. let dvacátého, nebo Ukrajina na přelomu druhé a třetí dekády 21. století?

zdarma on-line zde: https://filmtoro.app/film/arte-de-roubar-2008-521455u/    +++   Je to  mišung Mariachi a Sbal prachy a vypadni, je to akční, je to vtipné ... a přece mne to tak nějak portugalsky uspávalo.

Tohle není válečný film, tohle je 100 procentní western (a pocta i samotnému Kurosawovi se Sedmi samuraji)! Dokonce kolik nenásilných odkazů na klasiku sem Sergiu Nicolaescu vložil: trofejní winchester, je jich sedm statečných (plus Jean Constantin), v pozadí zní Tenkrát na západě ...   +++   A Marko.Goc je blb. Tedy pokud vůbec kdy existoval a nešlo jen o robota.

Džango šel přímo z kriminálu dobrovolně do armády a protože byl jedním z mála, kdo to udělal ještě v předvečer války a zároveň má nejvlastenečtější kecy ze všech, kroutí si fešáckou vojnu pěkně ukrytý před střelbou a možnou smrtí při roznášení povolávacích rozkazů a nahánění dalších "dobrovolníků". Kromě toho taky ve válkou rozvrácené zemi rozjel byznys s mafií. Kdybych nevěděl, že koukám na hraný film z r. 2005, vsadil bych se že mám puštěný o osmnáct let mladší dokument o Ukrajině a ukrajinském ТЦК.

Ve filmu jde o noviny jménem Czerwony sztandar, jiná tiskovina, která zde byla zmíněna - Iskra, to je zase příběh zfilmovaný v Pěrvom kurjerovi.   +++   Vyčítat, že tu není, co se dělo s Dzeržinským později, je pěkná blbost. Přeci ani ten, kdo vyřvává "Herojam slava!" taky hned jedním dechem nevysvětluje, že ukrajinští nacionalisté upálili, podřezali, ukopali, či postříleli statisíce Židů, Poláků, Rusů, Čechů i vlastních Ukrajinců na Volyni, v Babim Jaru, v Chatyni, v koncentračních táborech atd. Nebo že páchali masové vraždy dokonce v poválečném Slovensku ...