Reklama

Reklama

Snímek režiséra Luise Buñuela se odehrává ve španělském Toledu dvacátých let minulého století. Tato mistrovská, komická a místy i erotická studie zvrhlosti, pokrytectví a nemoci zkoumá zvrácený vztah Tristany (Catherine Deneuve) a jejího poručníka Dona Lopeho (Fernando Rey), který se dívky ujme po smrti její matky. Stárnoucí bonviván Lope, který se navenek prezentuje jako velice zbožný muž, zatímco v soukromí se oddává všem svých choutkám, je krásnou Tristanou tak hluboce přitahován, že se nedokáže ubránit jejímu svedení. Katolická hierarchie ignoruje to, co Lopez dívce udělal a káže poslušnost jeho učení, což Tristanu rozzuří a začne spřádat plán pomsty. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (86)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moj prvy Bunuelov film a hned pecka. Scenar je vyborny : je o premene z nevinneho dievcata /Catherine Deneuve/ na staru zatrpknutu mrchu, ktora je zivotom maximalne otravena. K tomu sa pridava pribeh, ktory ani trochu nenudi, prostredie mesta Toledo 20. storocia potesi divakovu dusu. A za smutny a depresivny koniec filmu musim dat vysokych 87 % ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Bravo, don Lope! Niekto žije z práce, niekto z peňazí. Špinavú prácu a trápenie necháme pre lopaty z nižších vrstiev a môžeme sa čisto venovať poblúzneniu okúzľujúcej úbohej siroty. Z tohto filmu na mňa dýchol zaprášený duch starých španielskych čias. Párkrát som teda musela zakašlať, ale inak je to výborné! ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Dost solidní drama s dobře napsaným scénářem, obstojným vedením děje, skvělými hereckými výkony a dokonce i s psychologií postav. Té tu sice mohlo být podstatně víc, protože tu pak určité situace a zvraty působí krapet jako nahodilé zjevení, ale když pominu to, nevyužitou postavu hluchoněmého kluka, který tam jen bůhvíproč je a celkem slabý závěr, tak se mi Tristana líbila hodně - na je to i hezká holka, takže se tenhle můj "výrok" dá chápat i dvojsmyslně, ale myslel jsem to hlavně o tom filmu :-) Nicméně mě tím Buňuel mile překvapil, čekal jsem něco spíše surrealisticko - sociálně-kriticky zaměřeného, ale tohle bylo vcelku srozumitelné a nijak zvlášť složité drama, které ale dost dobře funguje... 4* ()

Tayen 

všechny recenze uživatele

Mám pocit, že mi ve filmu asi něco ušlo. Nenávist Tristany, která je tématem celého filmu, jsem absolutně nepochopila, tudíž mi veškeré emoce a pnutí této hlavní postavy přišly jaksi nepatřičné a falešné. Nestačí mi, jen říct, prostě to tak je, vezmi to, tahle postava to myslí vážně. Ne ne, tenhle film by pro mě mohl být úžasný, kdyby mi jednání postav nepřišlo naprosto nelogické (i emocionálně). ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Přepsáno v dubnu 2019. Tristana je působivým existenciálním dramatem a kritikou maloměšťácké morálky. Luis Buñuel obratně zamířil mušku zpracované Galdósovy literární předlohy do ctihodných řad buržoazní vrstvy v časech vlastního mládí. S jízlivou štiplavostí si vychutnává odtajněnou přetvářku, postoje a skutky mají rozdílnou vlnovou délku i přes urputnou snahu. Čest je pofiderním pojmem, jímž se maskuje pouze interní pocit ublíženosti a nespravedlnosti. Sleduje se niterná rozepře idu a superega, majetnická touha podrážděně reaguje na možnosti ztrát svého ukořistěného intimního vítězství. Zabývá se posedlostí chtíčem, zamýšlí se nad záští a nenávistí, ohlíží se za jejich prameny, vývojem i důsledky v kontextu se společenským soužitím. Surrealismus nabývá tvar noční můry, obrazové kompozice uchvacují navozením tísně niterné rozervanosti. Tristana je zaujatá ušlechtilost lidského ducha v prachu jeho vlastní přízemnosti a sobecké nenasytnosti. Hlavním objektem dramatického zájmu je Tristana (skvělá Catherine Deneuve), osiřelá dívka a křehká linie nevinného kvítku, rozkvétající do podmaňujícího ženského půvabu. Naivní důvěřivost je využita i přes znepokojivé vnitřní varování. Známý svět je přísně vymezen, jiný kontakt s realitou probouzí pochybnosti. Pomalé poznávání okolního světa přináší odpor, ten se mění ve zlobu, pomalu přechází v otevřenou nenávist a touží po odplatě a krutém potrestání. Cit náklonosti je těsně svázán se zhnusením, přesto si volí život v pohodlí a zabezpečení. Hlavním terčem morální kritiky je Don Lope (vynikající Fernando Rey), starý mlsný kocour a dobrodinec osiřelé mladé dívky. Nepatří mezi náboženské příznivce, svou ušlechtilou morální etiku veřejně hlásá a nestydí se za svou erotickou potenci. Lákavé zboží je na dosah ruky, porušení vlastního předsevzetí lze vždy rozumně ospravedlnit a špatné svědomí uchlácholit. Touha má majetnické vlastnosti a podrážděně reaguje na narušení svého manželského, či otcovského práva. Láska sklízí nenávist. Důležitou postavou je Horacio (sympatický Franco Nero), mladý talentovaný malíř. Romantické okouzlení dostává ve víru vášně parametry osudového vztahu, přesto minulá pouta nejsou nikdy zapomenuta a realita dostala vzletnou jedovatou nuanci. Výraznou postavou je Saturna (velmi zajímavá Lola Gaos), věrná Lopeho služka. Její oddanost je rozprostřena na obě strany, přirozený soucit ji ani jinou možnost nedává. Brousí ostré hrany bez výraznějšího efektu. Z dalších rolí: Saturnin hluchoněmý syn s vilnou touhou po Tristaně Saturno (Jesús Fernández), nejbližší Lopeho kamarád Don Cosme (Antonio Casas), Lopeho příznivec a katolický otec Don Ambrosio (Vicente Soler), Saturnin bratr a chrámový zvoník (José Calvo), rodinu ošetřující lékař Dr. Miquis (Fernando Cebrián), či Lopeho starší, lakotně bohatá a cudná sestra Armanda (Denise Menace). Tristanu lze porovnávat porovnávat s další Buñuelovou filmovou tvorbou, vždyť posedlost, chtíč, nenávist i cynická kritika morálního pokrytectví se nese celým časem a nepřestává působit pálení močové trubice. Působivý filmový výtvor. () (méně) (více)

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Luis Buñuel uviedol, že tento film vznikal dvadsať rokov. Prvýkrát uvažoval o natočení filmu v roku 1950, počas svojho života v Mexiku. Projekt sa nikdy neuskutočnil a snahy o nakrútenie filmu v Buñuelovom rodnom Španielsku dvakrát prerušili problémy s cenzúrou, než dostal koncom roku 1969 zelenú. (Bilkiz)
  • Luis Buñuel bol veľkým fanúšikom diel Benita Péreza Galdósa, autora románu, ktorý slúžil ako východiskový materiál pre tento film. Buñuel bol však k tomuto konkrétnemu Galdósovmu románu, ktorý má rovnaký názov ako tento film, veľmi kritický. Buñuel považoval knižnú predlohu za gýčovitú, predvídateľnú a jedným z autorových najhorších diel. Režisér však napriek tomu veril, že z predlohy dokáže natočiť výborný film. (Bilkiz)

Reklama

Reklama