Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Filmový příběh nám vypráví osudy lidí z roku 1945, těsně po osvobození Francie. Kvete černý trh a šmelináři bohatnou ještě více než za okupace. Udavači se chlubí tím, kolik lidí zachránili, aby zachránili sami sebe, arogantní komunisté vyhrožují převratem. Jedinou obětí poměrů je vlastně nevinný hospodský Léopold (Depardieu)... (MVanis)

(více)

Recenze (35)

Aky 

všechny recenze uživatele

Dělá mi moc dobře, že je to francouzský film. Kdyby byl natočen v Česku, okamžitě by se psalo, že je to snímek o typicky nekvalitních charakterových rysech Čechů, nebo ještě lépe, Čecháčků. Takhle mi ale dává za pravdu, že v mezních situacích se lidé mnohdy chovají jako zbabělci, pokrytci a prospěcháři; a nemusí to být právě Češi. Film sám možná nemá příliš spád, až na impozantní závěr, ale vše napravují herecké výkony. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Pěkně misantropický film. Pohled, který nezapadá do oficiálního obrazu hrdého francouzského odporu. Asi by jej měli povinně shlédnout naši krasodušní intelektuálové, kteří sebemrskačsky lamentují nad chováním Čechů za protektorátu a nad čecháčkovstvím obecně. Hle, zde je tedy film o "francouzáčkovství". Úplně mne zde dostal Michel Galabru (Monglat) při hovoru se svým synem. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Ty jsi moje věrná kopie. Moje zrcadlo... Podívám se na tebe a chce se mi zvracet...“ Úpřimně v oné scéně v dramatické konfrontaci s vlastním synem se mi z postavy bezcitně jednajícího městského politika Manglata, propluvšího s korupčními taktiky z režimu do režimu, málem chtělo zvracet také. To byla zcela nejodpudivější figurka v tomhle „zcradlu doby“ a Michel Galabru jí vlastně ztvárnil skvělým způsobem, když vyvolával ve mě to, co vyvolával. Nezklamala ani většina dalších známích francouzských herců, mezi nimiž jsem si asi nejvíc užíval Philippa Noireta v roli svérázného lidového požitkáře, který jakoby v mnoha rysích trochu kopíroval hercovu slavnou postavou Šťastného Alexandra (včetně té radosti ze smrti vlastní ženy → znamenající osvobození), jen přesunutého do úplně odlišného prostředí, doby i žánru. Marcel Aymé se jako autor předlohy úplně nezapře a jeho až nebývale pestrý pohled na osudy a projevené postoje lidí po osvobození v roce 1945 nepostrádá občas jistý nadhled či komický podtón, ale stejně mě překvapilo, že za podobným dílem stojí tento slavný humorista. Film nemá hlavní postavu a vlastně ani jednoho čistě kladného hrdinu, námět života a lidí ve městě, které je po ukončení války plné doznívajících sporů, vyřizování si účtů od přímočárého násilí až po sofistikovanější udávání, a osudů poznamenaných způsobenými křivdy (ať už v rolích jejich aktérů či obětí), by šlo klidně rozpracovat i na celou mini-sérii. Claude Berri si však jako režisér zaslouží uznání už jen za to, kolik plnokrevně představených a ztvárněných postav (bez černobílých charakterů), vzájemných vztahů a dalších motivů se mu podařilo rozehrát během nedlouhých 100 minut! Paradoxně i jediná postava velké oběti doby (hostinský Léopold, vášnivě posedlý poezií a alkoholem) patřila pro mě k těm nejvíce nesympatickým a trochu jsem s jejím až groteskně teatrálním pojetím měl občas problém... těžko říct, zda za to více můžou ty neustálé Lépoldovy proslovy v improvizovaných verších nebo i pro mě zde těžko ztrávitelné herectví Gérarda Depardieu (nejspíš obojí). Nicméně jako celek určitě hutný zážitek, po němž při epilogu Noiretovy postavy nezbývá, než přitakat (ať už po tom všem i s jistou dávkou ironie), že „Člověk je přesto nádherná bytost.“ a že „Jsou lesy a sloni. Je urán. A taky jsou komunisti...“ a člověk má v sobě svobodnou vůli rozhodnout se, kam se zařadí. Jen někdy vážně nemusí tušit, jak by se v dané situaci a době v rámci nesnadného dilematu zachoval právě on, což je zde asi úplně nejbolestnější, a v čemž bych asi viděl hlavní poselství tohoto Berriho filmu. [85%] ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale v tomhle filmu jsem necejtil tu klasickou přívětivou francouzskou náladu, se kterou mě každý jejich film dokáže potěšit a příjemně zabavit. Tady těch 100 minut utíkalo hrozně vlekle a i když jsem v něm měl plno Francouzů, které ve filmu mám neskutečně rád, tady mi přišli hrozně obyčejní a nudní, nic na nich nebylo, a stejně na tom je i samotný film, není na něm vlastně vůbec nic. Všecko hezké, co mě má těšit, mě vlastně zklame, válečná atmosféra, herci samotní a fakt, že tohle se trošičku vymiká té klasice, nebo mně to alespoň příjde. ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Jar 1945 mesto na juhu Francúzska. Obyvatelia by sa mali radovať z mieru, ale ten neprináša im pokoj, tu aj naďalej vojna pokračuje. Neustále potlačovaný strach z vojnových rokov si vyberá svoju daň, nastáva čas vybavovania si starých účtov. A ten, ktorý skutočne kolaboroval s nacistami a s maršalom Pétainom zostane nepotrestaný z rôznych dôvodov. Lenže ich je tak veľa, že bolo ťažké určiť ktorí občania boli zločinci a ktorí spolupracovali len preto, aby prežili. Uranus je jemný úplne prekvapivý film v ktorom dvaja poctiví obyvatelia ukryjú muža, ktorý spolupracoval s nacistami čím riskujú svoje životy, rovnako ako aj jeho. Jednoducho film hodnotí správanie ľudí v dobe 2. svetovej vojny a ich boj pokračuje aj naďalej, ale úplne iným spôsobom.. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (1)

  • Cca v čase 01:20:15, kdy je střelen výčepní bistra Leopold (Gérard Depardieu), je vidět v několika záběrech, jak Leopoldovi vychází z pravé nohavice kabel pro odpálení pyrotechnických kapes s krví. Místy lze zaregistrovat i spojku kabelu, umožňující potažením za kabel, rozpojit linku. To se také stane a po druhém výstřelu se již Leopold smrtelně raněn klátí bistrem bez tohoto zajímavého doplňku. (Gmisiycs)

Reklama

Reklama