Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lord Robin z Loxley nachytá ve svých stájích dívku Marian. Robin se do Marian, která přišla do stáje ukrást koně, ihned zamiluje. I dívka opětuje jeho lásku, a tak oba spolu žijí na Robinově hradě. Idylku přetrhne až příkaz šerifa z Nottinghamu, kterým Robina posílá na křížovou výpravu do Svaté země. Robin skutečně odjede a mezi křižáky se účastní dobývání jakéhosi orientálního města. Při bojích je zajato velké množství zajatců. Robin zažije šok, když vidí, jak jeden z křižáků se svými lidmi, Gisbourne, zajatce mučí a popravuje. Robin se pokusí zabránit popravě syna jednoho ze Saracénů, Yahyi. Gisbourne Robina postřelí šípem a nechá ho naložit na loď, která odplouvá zpět do Anglie. V podpalubí lodi se skrývá i Yahya, kterému se v nastalém zmatku po Robinově vzpouře podařilo uprchnout. Robin nachází svůj hrad v troskách, po Marian není nikde vidu ani slechu. Z nápisů, které Robin najde rozvěšené po hradě, pochopí, že hrad zabavil sám šerif z Nottinghamu. Robin v blízkém kostele vyhledá zpovědníka Claytona. Od něj se dozví, že Marian byla vyhnána z hradu a že teď žije v dolech u Nottinghamu. Robin se tam vypraví a Marian skutečně uvidí. K jeho zklamání má však Marian už jiného muže, Willa Tillmana. Zlomeného Robina vyhledá Yahya, který ho přemluví, aby za sebe bojoval. Robin, pro kterého je Saracénovo jméno nevyslovitelné, začne říkat Yahyaovi „John“. John přesvědčí Robina, aby se spolu pokusili porazit šerifa a osvobodit lid. John také začne Robina trénovat ve střelbě z luku a v saracénských bojových uměních. Robin skutečně přepadne šerifovy výběrčí daní. Se získanými penězi se přihlásí na audienci k šerifovi a hned ho podaruje penězi. Robin začne hrát nebezpečnou hru. Přes den vystupuje jako lord Robin z Loxley, v noci pak obírá šerifovy výběrčí daní a peníze rozhazuje mezi obyčejný lid. S jídlem roste chuť, a tak Robin s Johnem naplánují vyloupení šerifovy pokladnice. Plán sice nevyjde, ale Robin se dostane až do pokladnice a také se mu odsud podaří uniknout. To vyvolá nespokojenost muže, kterému šerif ve skutečnosti slouží, arcibiskupa. Ten kvůli loupežím dokonce do Nottinghamu dorazí. Chvíli před arcibiskupovým příjezdem vstoupí do šerifových služeb i žoldnéř Gisbourne, se kterým měl Robin tak nepěknou zkušenost. Robin si ale umí poradit. Vetře se do přízně samotného kardinála. Díky tomu se mu podaří zjistit, že kardinál se šerifem zradili anglického krále a peníze, které šerif vydře z poddaných, ve skutečnosti posílá Arabům, aby ti jimi financovali boje proti anglické armádě ve Svaté zemi a kardinál se šerifem měli čas připravit krále o trůn. Šerif se chce mocnému kardinálovi zavděčit, a tak pošle do dolů své vojáky, aby ještě více okradli poddané. Marian však už organizuje odpor a to jí pomalu stojí krk. Gisbourne ji zajme uprostřed zkázy rabujících vojáků. To Robin s Johnem vidí a ženu zachrání. Při záchraně však do rukou šerifových vojáků padne John... (TV Prima)

(více)

Recenze (71)

Lacike 

všechny recenze uživatele

Vo svete v ktorom existuje Costneova verzia je tento film uplne zbytocny. Vyzera to ako podstatne lacnejsia beckova variacia Costnerovej verzie, kde je vsetko ovela horsie. Od scenara, vypravy az po herecke obsadenie. Dokonca aj moja milovana Uma Thurman tu pôsobi dost namyslene a nesympaticky. 4/10. ()

hyde1987 

všechny recenze uživatele

Jsem asi malinko na hlavu (dle mainstreamového názoru, ale to mě už nijak nepřekvapuje...:)), ale tahle o dost komornější verze slavné zbojnické legendy je mi daleko blíže než velkofilm s Kevinem Kostějem. Je to pro mě prostě daleko atmosféričtější, i když úspornější. Asi jsem vyšinutý, ale pro mě jasných 5 nejen kvůli vzpomínkám, nýbrž i kvůli tomu, že Ir Patrick Bergin vypadá 100x víc jako Robin Hood než Costner a taky kvůli tomu, že je to historicky přijatelnější než Holywoodská verze. A Uma jako vždy k sežrání :-)) ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

MM_Ramone má pravdu. Asi najhoršia herecká dvojica, čo sa týka Robina s kapucňou. Nechápem, prečo Marion musí byť skoro vždy špata, ale Uma Thurman s opuchnutými očami vyzerala reálne skôr ako chlap než ako nejaká princezná a paradoxne prirodzenejšia tak bola v mužskom odeve. Pederastný fúzik Patricka Bergina je pomyselným klincom do rakvy akýmkoľvek romantickým náladám. ()

TonyStark 

všechny recenze uživatele

Tenhle film šel na porážku hned jak ho dostříhali. Všichni totiž v roce 1991 věděli, že Robin Hood je Kevin Costner. Tak snad si našel nějaké příznivce alespoň u TV publika kam vlastně i mířil. Nemá smysl ho srovnávat s Costnerovic megahitem, tohle je okresní přebor.Nicméně jako takový je film příjemný a vůbec to není průser - naopak. Zamlžené a ponuré anglické hvozdy jsou koukatelné a Patrik Bergin je jako Robin také docela sympaťák. Zkrátka pohodová a lehká oddychovka. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Poměrně solidní televizní verze Robina Hooda doplatila na souběžné nasazení s tím "Costnerovsko-Freemanovským" Hoodem, v jejímž lesku trochu zanikla. Svůj podíl na tom má zejména Patrick Bergin, jenž je sice dobrý herec, ale přece jen postrádá ono charisma a vnitřní sílu, jíž by měl titulní hrdina této legendy oplývat. Do popředí se tak dostávají zejména postavy Marion v podání Umy Thurman a pak samozřejmě záporný Jürgen Prochnow. Ani oni přes nesporně dobrý výkon ale nedokáží poněkud (oproti Reynoldsově verzi) plošší scénář "zplastičtit" a tak dosáhnout větší divácké odezvy. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • Pri naháňaní Robina (Patrick Bergin) za zapoja do pátrania honci a psy. Hoci stopárske psy existujú ako plemeno približne od roku 1000, obľúbeným poľovným plemenom sa stali až o 600 rokov neskôr. (Arsenal83)
  • Keď Folcanet (Jürgen Prochnow) opisuje Daguerrovi (Jeroen Krabbé) svoje prvé stretnutie so sherwoodskymi psancami, hovorí, že „ho obkľúčili banditi (thugs)“. Anglické slovo "thug", ktoré však pochádza z hinduistickej sekty Thugs, s ktorými sa Briti stretli až o štyri alebo päť storočí neskôr. (Arsenal83)
  • Na začiatku filmu Folcanet (Jürgen Prochnow) povoláva Hooda (Patrick Bergin), aby sa pred Daguerrom (Jeroen Krabbé) ukázal „o siedmej ráno“. Pred vynájdením mechanických hodiniek sa takto čas nemeral. Deň a noc (bez ohľadu na ročné obdobie) boli rozdelené do dvanástich častí, nazývaných „hodiny“ a šiesta „hodina“ dňa bola na poludnie. V 12. storočí výraz „o siedmej ráno“ neexistoval. (Arsenal83)

Reklama

Reklama