Přišla v noci

Ďalší z tých českých filmov, ktorý skúša niečo inak a ide mu veľmi kvalitne. Zaujímavo pojatá home invasion, ktorá dobre narába s humorom, no má v sebe aj také hororovejšie podtóny, či už neistotu toho, kedy sa objaví na scéne ONA alebo tým ako je film nasnímaný (napr. scény v lese). Rozhodne by ste nechceli byť v koži hlavnej dvojice, ktorá si touto inváziou prechádza. Simona Peková ako tá ,,hlavná hrozba,, je proste skvostná, exceluje v každej svojej polohe a keď je na scéne, tak si ju vždy podmaní. Je však škoda, že film končí tak nijako, bez nejakej satisfakcie, ktorú by som v závere očakával. No nemení to nič na tom, že je to skvelá podívaná, ktorú som si náramne vychutnal. (28.02.2024)

Tchýně je trpká, i kdyby z cukru byla.. Společenská a mezigenerační výpověď natočená levně a rychle. Horor ve smyslu invaze lupičů osobního prostoru a energetických upírů, ve kterém jsou obětmi všichni a antagonisty i ti na první pohled nejasní. Co kdyby jím byl i ten, kdo se mezi dvěma mlýnskými kameny, či obecně tváří v tvář jakémukoliv problému, odmítá vzepřít, protože snadnější je skuhrat? Na podlaze jsou hračky, ale rozkopané. Crocsy, hořčice a igelitka z Lidlu.. (22.02.2024)

Peklo jsou ostatní lidé. Což v případě vlastní rodiny platí o to víc, neboť před ní člověk nikdy neuteče, i z toho hlediska, že si ji navždy nese v sobě. Jan Vejnar a Tomáš Pavlíček stvořili geniální home invasion horor, když se namísto žánrových elementů drží právě děsivé (a dusivé) podstaty příbuzenských vztahů. Reakce v kině plné bolestivých těžkých výdechů, čirého zděšení i zoufalého smíchu marně toužícího po úlevě stvrzují, jak bravurně tvůrci vystihli detaily psychologického teroru nejen mateřského, ale i obecného klenoucího se jednosměrně napříč generační propastí. Síla jejich filmu se opírá o děsivě přesný casting, který naplňuje scénář stojící na niterně odpozorovaných a analyzovaných pocitech i jejich triggerech, které otiskli s hrozivou přesností a devastující autenticitou do scénáře. Ať už se jedná o lobotomizující starostlivost, drtivou egocentričnost nebo jen vyčerpávající gerontovskou přemoudřelost. "Přišla v noci" také exceluje v tom, jak naléhavě dokáže tematizovat jádro svého žánru, tedy samotný domov - jednak z hlediska jeho významu pro ústřední postavy, ale také stran toho, jak na postavy dopadá jeho narušení. Při tom všem nakonec nejděsivějším elementem, který tvůrčí duo do svého díla dokázalo otisknout, zůstává to, že ústřední monstrum nedémonizují, nýbrž naznačují potenciál každého z nás se jím také stát. Právě fakt, že monstrum nemá sebereflexi a díky tomu samo sebe vidí jako nepochopenou oběť, dodává "Přišla v noci" další mrazivě výmluvnou rovinu přesahující mantinely mikrokosmu jedné rodiny k znepokojivé obecné pravdě o jádru mnohých problémů ve společnosti. (01.11.2023)

Děsný. Jdu z prázdného kina a jsem naštvaná na všechny, co to vychvalovali. První scénka vypadala slibně - fotografování rodinky, bohužel se nikdo z nich dál ve filmu už neobjevil (ne, vážně se to nesnažím chápat). A až pak nastalo to pravé utrpení: sledovat nejnudnejší pár na světě, jak si nedokáže poradit naprosto s ničím. Závěr nekomentuji vůbec, to už bylo na scénáristické Bohnice. (13.12.2023)

To nejlepší na konec. Tomáše Pavlíčka začínám žrát čím dál víc, Jana Vejnara znám málo, ovšem taky si jeho tvorbu doplním. Na tenhle film jsem se těšil jak malý kluk a jsem rád, že se mi podařilo sehnat lístky. Vtipný a dramatický snímek, od kterého jsem čekal něco trochu jiného, ale to vůbec nevadí. Míň se mi líbila snad jen lehce návodná hudba a otevřený konec, o kterém jsem si pak ale uvědomil, že do celého vyprávění sedne jak prdel na hrnec. Výborně!! [KVIFF 2023] (08.07.2023)