Barfuss
Barefoot
Naboso
Režie:
Til SchweigerKamera:
Christof WahlHrají:
Til Schweiger, Johanna Wokalek, Steffen Wink, Alexandra Neldel, Nadja Tiller, Mark Keller, Imogen Kogge, Axel Stein, Armin Rohde, Michael Mendl, Jürgen Vogel (více)Obsahy(1)
Nick Keller (Til Schweiger) nemá v životě na růžích ustláno. O práci přichází jak na běžícím páse a jeho rodina, především jeho nevlastní otec Heinrich (Michael Mendl) a jeho bratr Viktor (Steffen Wink), ho považuje za úplného budižkničemu. Jen jeho matka (Nadja Tiller) ho ještě nezatratila. Jako poslední šanci mu na úřadu práce dohodí místo uklízeče na psychiatrické klinice, kde díky jeho nepozornosti jeden z pacientů vypije půl láhve čistícího prostředku a kde se mu také podaří na poslední chvíli zabránit tomu, aby si mladá Leila (Johanna Wokalek) vzala život. Ani jedna z těchto události nezůstane bez následků. Nick dostane padáka a je úplně na dně. Leila pak svého zachránce potají sleduje a večer stojí před jeho dveřmi, v noční košili a bosá. Nick se své pronásledovatelky snaží zbavit, ale marně. Leila se rozhodla, že už s ním zůstane navždy. Nick, který ve svém životě ještě nebyl za nikoho zodpovědný, a Leila, která vidí svět užaslýma dětskýma očima, se vydají na cestu k Nickově rodině, Nickův bratr Viktor se totiž žení. Během této cesty se tento neslučitelný pár musí společně prát se životem, což je čím dál více sbližuje (lenuse)
(více)Videa (2)
Recenze (176)
Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ ()
Díky Tilu Schweigerovi začínám trochu věřit i německé produkci. Tento režisér přesně ví, co chce říct, jeho filmy mají charakteristický svižný střih, flashbacky a výběr známých hudebních šlágrů pro zvýšení efektivity některých scén. Funguje to. Kromě toho musím vyzdvihnout roli hlavní představitelky, protože jsem jí roli věřil... Film je vtipný, smutný, místy trapný, místy bezprostřední, místy silný... Především lidský. Doporučuji, 5 hvězd a asi o chlup lepších 5 hvězd než u Kohouta na víně, protože tady se chvílemi hraje i s vážnými kartami ;-) ()
Německý film a takové příjemné překvapení. Příběh balancuje úspěšně na hranici uvěřitelnosti, emoce si udržují míru vkusu, sem tam humor, nechybí nečekané obraty v dějji. Někdy jsem měl pocit, že vtípek se malinko přitahuje za vlasy, občas se mi nějaká sekvence zdála přece jen trochu tvrdě lámaná, proto ubírám jednu hvězdu; ale raději bych jen její 1/2. Opravdu to stojí za podívání. ()
Milá, pozitívne naladená komornejšia drámička so skvelou J. Wokalek. Prvý krát som ju zaregistroval v Pápežke Jane (2009) kde na mňa urobila veľký dojem, takže som sa tešil hlavne na ňu. A musím konštatovať, že bola skvelá. Postava Leily, duševne utrápenej a krehkej pacientky psychiatrickej liečebne, v jej podaní dostala úplne iný a hlavne prirodzene pocitový rozmer. A aj keď film nemá vyrovnané tempo, je tu možné nájsť pár veľmi pekných emotívnych scénok, ktoré chytia za srdce. 80/100 ()
[Barfuss] 80% ... Nestály, bohémsky muž sa zamiluje to ženy s mentálnym problémom, ktorej mama ju držala 19 rokov zatvorenú v byte a bez styku s vonkajším prostredím či inými ľuďmi. Bolo to krásne, aj nejaké tie slzy sa vyronili. Keby nebolo tých občasných nasilu "vtipných" scén, tak by bolo hodnotenie vyššie. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (2)
- Podle tohoto filmu pojmenoval Til Schweiger svou produkční společnost Barefoot Films GmbH. Ta do produkovala například filmy Zajíček bez oušek (2007) a Kohout na víně (2011), které patřily k nejvýdělečnějším filmům v daném roce v Německu. (barazara)
Reklama