Poslední dny

... ale houby, nikdo přesně neví, proč se Kurt zabil a všechny kolem něho to tehdy překvapilo. Všichni počítali s tím, že se jednoho dne předávkuje, ale že by našel odvahu ukončit svůj život sám, to nečekal nikdo. Všichni kvůli tomu mají dodnes výčitky svědomí, to je evidentní. Dá se to jen dedukovat, z toho, co se kolem něho v posledních měsících dělo a co se stalo. Dá se to i předpokládat, díky dědičné dispozici. Dá se to i chápat, kvůli Kurtově povaze, díky které neviděl jiné východisko. A houby ví i Gus Van Sant. Tudíž mi jaksi uniká, kdo mu dal právo se "inspirovat" k vytvoření filmu o smrti právě Kurtem Cobainem. Naštval mě šíleně tím, že věrně zkopíroval Kurtovu podobu, jeho oblečení, jeho povolání, ale zbytek si úplně vymyslel. Když je tedy ten film "pro Kurta, ne o něm", tak proč nezvolil pro svou postavu jinou "image"? Prostě ho podezírám, že i když film má být nekomerční, tak prostě komerční bude, jen kvůli tomu jménu Kurta Cobaina, se kterým si každý ten film spojuje - běžní fanoušci si ho nenechají ujít a budou akorát zklamaní. Proč například naprosto věrně zkopíroval vzhled toho skleníku, a přitom vnitřek domu byl hnus - tak odpornou kuchyň by ani špindíra Courtney nesnesla. :)..Blake z filmu měl být úspěšný, a přitom bydlel v domě, kde byl nábytek jak u cikánů. Je to trochu nelogické a nechápu, proč Sant takto řešil interiér toho domu. Ale to je jen taková nepodstatná drobnost. První půlka filmu mě teda trochu iritovala. Trochu jsem se pobavila scénkou, jak si Blake huláká u ohně jakousi americkou vlasteneckou píseň, tu poznají určitě jen Amíci, my ne..a proč ji zpívá, naprosto netuším. Možná ji dobře znal, a líbilo se mu zařvat si ji v tom lese - třeba ho jako zpěváka upoutala ta akustika tam...Pak scéna s prodavačem reklamy ve Žlutých stránkách - ten chlap absolutně netušil, s kým mluví, prostě úspěch je opravdu relativní... Nějak nerozumím tomu, proč jsou některé záblesky z Kurtova života tak zřejmé... proč Sant tyhle známé věci ve filmu použil tak okatě, a jiné ignoruje. Nebo si je zcela vymyslí - například návštěvu Kim Gordonové (ze Sonic Youth), která hrála zřejmě nějakou zástupkyni nahrávací společnosti. No jasně, chtěla pomoct, ovšem samozřejmě neúspěšně - jako všichni...Spíš chtěla, aby se vrátil k práci, k turné, aby dál fungoval, jako před tím...to chtěl i manažer, který ho v domě hledal, chtěli to i chlapi z kapely, co mu volali...Všichni po něm něco chtěli...i ten týpek z domu, co chtěl poradit s nějakou písní, nebo ten, co po něm chtěl peníze... A tady už jsem začínala Santovi rozumět. Začínalo se mu dařit ukázat, proč je Blake tak unavený, prázdný, apatický.....A když jsem se dostala k té improvizaci ve studiu, to už byl Kurt....Poslední emoční úder pro mě byla píseň Death to Birth, je naprosto úžasná, herec ji zazpíval (i prý napsal) přesně, jakoby ji asi zpíval Kurt.. No a ten závěr - ty zvony - to už snad pochopil každý.... - Jistěže to není životopisný film, tudíž mi (ne)vadilo, že nepodává žádné informace. Na dlouhé statické záběry jsem si zvykla a (ne)vadily mi. Naprosto nepodstatné postavy a jejich nic neříkající dialogy mi taky (ne)vadily. Chybějící příběh mi taky (ne)vadil, protože ho známe. Ve filmu samozřejmě není žádné šokující odhalení, Courtney Love, nebo její charakter, je jen hlasem v telefonu. A neexistuje tu žádné vysvětlení tragické události. Věci se prostě jen staly. Možná mi trošku nestačilo Pittovo ztvárnění duševního stavu jeho postavy, hlavně v závěru. Čekala jsem trochu víc, ale tou jeho písní si u mě fakt šplhnul. Dal do ní tolik bolesti, kolik jí asi Kurt v té době v sobě měl....Celkově ten film nezatracuju, ale chce to hodně trpělivosti a mě osobně akorát rozčílil...Souhlasný komentář: MA.KI (30.12.2012) (méně) (více)