Hodina pravdy - Série 1 (2004) (série)
Černobylská katastrofa
Disaster at Chernobyl
Katastrofa v Černobyle
Obsahy(1)
Třiadvacet minut po jedné, ráno 26. dubna 1986, dělilo Evropu od nejhorší jaderné katastrofy už jen několik sekund. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu právě explodoval. V Sovětském svazu bylo černobylské trauma tak hluboké, že ho mnozí považují za první krok ke zhroucení komunistického režimu. Tento film vypráví minutu po minutě drama poslední hodiny předcházející této tragédii. Uvidíte příběh očima hlavních protagonistů, pracovníků elektrárny, kteří měli to štěstí a přežili i těch, kteří okamžitě nebo brzy po neštěstí na následky havárie zemřeli.
Té noci se v Černobylu protnuly dvě osudové okolnosti. Chybná konstrukce reaktoru a despotická a sebestředná povaha hlavního inženýra Anatolije Ďatlova. Řídící směna nevěděla téměř nic o tom, proč a za jakých podmínek je tento grafitový reaktor při nízkém výkonu tak nestabilní. Druhou riskantní okolností byla nepředvídatelnost chování ing. Ďatlova samotného. Je podoben technologii, kterou chce ovládat. Tuto noc se Ďatlov s reaktorem střetl v souboji síly, který je oba zničil. Jednatřicet minut po půlnoci se hádka kvůli hladině výkonu, při níž může začít bezpečnostní zkouška čtvrtého černobylského reaktoru, vyostřila...
(oficiální text distributora)
Recenze (97)
Jeden z dalších skvělých dokumentů podobně jako třeba před týdnem Hirošima, opět s katastrofálními dopady a následky které mnozí z nás ostatně pociťují dodnes. Neuvěřitelně silné na emociální pocity člověka s výpovědí jednoho s přeživších Anatolije Juščenka. Hodina po hodině, minuta po minutě, vteřina po vteřině tedy přibližná a stručná rekonstrukce oněch kritických minut zbývajících do výbuchu tohoto jaderného monstra..Mimořádně depresivní podívaná která bere za dech, stejně tak dobře jako nějaký solidní horor. Zajímavý komentář : Pshimi. недопустимый риск впридачу жизнеопасно. ()
Jsem poměrně fanda tématu jaderných katastrof (i hypotetických). Dojmy z tohoto dokumentu mám však velmi protikladné: Výborný obsah, příšerná forma... Jednoduše nemám rád hrané dokumenty, kde parta neherců předvádí tragické výkony, vedou zbytečné dialogy o chytání ryb a prodeje Moskviče a snaží se naprosto zbytečně zdramatizovat děj. Nebýt této formy, jednalo by se o výborný dokument, který podrobně mapuje osudové minuty před největší jadernou katastrofou v historii. ()
Táto rekonštrukcia okolností spôsobujúcich najväčšiu jadrovú katastrofu v dejinách vám dokonale odkryje odvrátenú stránku pomerov, myslenia ľudí na lukratívnejších postoch v ZSSR a následkoch, ktoré takéto postoje so sebou prinášajú. Nie nadarmo bola táto udalosť jedným z determinantov rozpadu ZSSR. ()
Pomalu ale jistě se ze mě stává nepřítel hraných dokumentů. Mají tendenci si domýšlet, ba vymýšlet nezaznamenané události, hlavně dialogy. Netíhnou tak sice nutně k zásadním nepřesnostem, leč jejich informační hodnota se snižuje tím, jak usilují o vtažení diváka do děje. Mám to raději po technicku, i kdyby sebesušeji. Nedělám si iluze, že bych dík tomu byl s většinou na jedné lodi. Spoustu lidí otravuje už jen připomínání, že v reaktoru se nachází nějaké ty regulační tyče, má nějaký výkon, při kterém je nebezpečné jej provozovat, obsahuje grafit (ale ne každý) atd. Osobně si myslím, že lze divákovi snadno vysvětlit, proč tomu tak je. Strach z jeho usnutí snad velel odhodit technologickou hantýrku, jejíž použití pro technologický problém zavání trapnou neoriginalitou, a nahradit ji jazykem beletrizujícím a hledáním "hlubších" souvislostí? Neuznávám beletrii plnou spojení: "Ďatlov se střetl s reaktorem v souboji síly," či: "Prosadit svou vůli proti jaderné energii, která ho připravila o syna," zvláště když se nekonal žádný souboj síly a vůle se sice prosazovala, leč docela jinak. Hůř, plačící potomek zaměstnance elektrárny (jakoby) věští osudnou havárii a neblaze znamenitá konvice opaří jeho nebohou manželku. Konečně jednostranorežimní vina, ač reálná, se rozšiřuje absurdně i tam, kde jiné režimy by nebyly lepší. Oprávněné výtky jdou směrem k utajování podstatných informací, ale nikdo mi nanemluví, že strach z propuštění či možnost povýšení nedeformuje chování zaměstanců v jakémkoliv existujícím systému, rudá nerudá. Na koho chcete hodit nejhorší průmyslovou havárii v dějinách, tzv. Bhopálskou katastrofu? Na kapitalismus? Na globalizaci? Na americký či indický patriotismus? Dokument není dobrý jen proto, že správně říká, kdy se zmáčklo jaké tlačítko, zvedly se tyče, rostl či klesal výkon a kdo tomu velel. Ale ani špatný není - říká totiž správně, kdy se zmáčklo jaké tlačítko, zvedly se tyče, rostl či klesal výkon a kdo tomu velel. ()
Ne vždycky platí, že risk je zisk. To 26. 4. 1986 před půl druhou v noci poznal i Anatolij Ďatlov, zodpovědný za průběh testu. Nebyla to však náhoda, že se čtvrtý reaktor zachoval, jak nikdo nečekal... Tenhle napůl rekonstruující dokument mě překvapil mj. informací, že poslední černobylský reaktor byl odstaven až v roce 2000. ()
Galerie (1)
Photo © Cineflix
Reklama